Další rána pro ruský ropný průmysl: Rafinerie v Tuapse po dronovém útoku zastavila provoz
Rafinerie společnosti Rosněfť v jihoruském městě Tuapse po čtvrtečním požáru pozastavila zpracovávání ropy. S odvoláním na dva informované zdroje z odvětví to dnes uvedla agentura Reuters. Společnost Rosněfť se k tomu nevyjádřila. Agentura Reuters ve čtvrtek s odvoláním na svůj ukrajinský zdroj napsala, že na tuto rafinerii na pobřeží Černého moře zaútočily ukrajinské drony.
Požár zachvátil exportně zaměřenou rafinerii ve městě Tuapse v noci na čtvrtek. Ve čtvrtek ráno ruská státní tisková agentura TASS informovala, že oheň byl uhašen.
Podle Reuters jde nejméně o čtvrtý útok na významný cíl ruské energetické infrastruktury za poslední týden. Před několika dny média informovala o explozi a následném požáru v plynovém terminálu Usť-Luga v Leningradské oblasti.
Ukrajina, která se už téměř dva roky brání ruské vojenské agresi, v poslední době zřejmě stupňuje útoky na významná ruská zařízení zaměřená na produkci a vývoz ropy, uvádí Reuters. Přes území Ukrajiny navzdory válce pokračuje tranzit ruského plynu do Evropy, smlouva o tranzitu má vypršet na konci roku.
Rafinerie v Tuapse produkuje mimo jiné naftu, topný olej a dodává palivo především do Turecka, Číny, Malajsie a Singapuru. Roční kapacita závodu je 12 milionů tun, respektive 240 000 barelů denně. Loni se v zařízení zpracovalo 9,378 milionu tun ropy, uvedli Reuters.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
