Wagnerovci po smrti Prigožina ožívají. Spustili nábor a cílí na Afriku
V létě roku 2023 ruské ministerstvo obrany založilo takzvaný „Africký armádní sbor", který má za úkol nahradit působení wagnerovců v některých zemích v Západní Africe, tvrdí server Business Insider. Nově vzniklá jednotka bude mít za úkol shánět a trénovat další rekruty do války proti Ukrajině.
Rusko chystá výpravu do Afriky, kde chce hledat a následně trénovat vojáky k účasti ve válce proti Ukrajině. Informoval o tom server Kyiv Post.
Podle Centra národního odporu Rusko aktuálně provádí náborovou kampaň v Kurské oblasti, kde chce rekrutovat 50 až 100 vojáků a důstojníků, kteří by doplnili takzvaný „Africký armádní sbor“.
Server Business Insider uvedl, že ruské ministerstvo obrany vytvořilo jednotku letos v létě a vyhlásilo náborovou kampaň pro bývalé wagnerovce a ukrajinské válečné veterány. Kampaň slibuje „vysoké“ platy, „kompetentní“ velitele, lékařskou péči a sociální dávky.
Vliv Západu klesá
Jednotka na sociální síti Telegram uvedla, že hledá pracovníky, kteří mají různé bojové specializace, mezi které patří například obsluha tanků, dronů, systémů protivzdušné obrany či obrněných bojových vozidel.
Tato vojenská jednotka má nahradit vojáky Wagnerovy skupiny, kteří také operovali v Africe a následně byli posláni bojovat za Rusko proti Ukrajině.
Konkrétně by měl nábor dalších bojovníků do války probíhat ve státě Burkina Faso v Západní Africe. Mezi hlavními činnostmi vojáků z Afrického armádního sboru bude trénování nových místních rekrutů, kteří budou následně připraveni k boji, píše zpravodajství Ukrajinská pravda. Analytici z amerického Institutu pro studium války uvedli, že jednotka dále navrhla, že bude operovat také v Mali a Nigeru. Údajně tento výběr nemá být náhodný, vliv Západu totiž v těchto zemích klesá. Například v Nigeru se po červencovém převratu ze země stáhla francouzská armáda.
Jednotka nosí stejný název jako nacistická armádní formace, která v Africe působila během druhé světové války v letech 1941-1943.
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftohaz se dohodla na zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států prostřednictvím polské energetické skupiny Orlen a amerických partnerů. Šéf Naftohazu Serhij Koreckyj uvedl, že nově sjednané dodávky budou činit nejméně 300 milionů krychlových metrů. Podnik se tak snaží zajistit dostatek plynu pro zimní sezonu v době, kdy ukrajinská energetická infrastruktura čelí pokračujícím útokům z ruské strany, napsala agentura Reuters. Společnost Orlen uvedla, že dohoda byla podepsána na konferenci o transatlantické energetické spolupráci, které se zúčastnil také polský ministr energetiky Miłosz Motyka. „Tato dohoda umožní dovoz významného objemu plynu ze Spojených států na Ukrajinu a připraví půdu pro další iniciativy tohoto typu, které by mohly podpořit další země střední a východní Evropy,“ dodala. Polský Orlen začal na Ukrajinu dodávat americký LNG v letošním roce. Polské ministerstvo energetiky dnes uvedlo, že díky nové dohodě se celkový objem dodávek zvýší na téměř miliardu krychlových metrů. Plyn putuje z USA do terminálů v Polsku a Litvě a následně se přepravuje na Ukrajinu, píše Reuters. Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionem barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden. Reuters o tom informuje s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Lodě Sikar a Monte 1 byly na začátku října naloženy ropou z ruského baltského přístavu Primorsk. Oba tankery plují pod gambijskou vlajkou. Podle OilX a LSEG se loď Sikar, která byla naložena 6. října, zastavila 24. října ve Středozemním moři poblíž vstupu do Suezského průplavu a od té doby zůstává zakotvena. Jako svůj cíl deklarovala egyptský přístav Port Saíd na severním konci průplavu. Loď Monte 1, která byla podle LSEG naložena 7. října, proplula průplavem 30. října a kotví v Rudém moři. Kyjevské náměstí Nezávislosti („Majdan“): Poslední rozloučení s hrdinou. V civilu fotograf a za války mariňák Kosťantyn Huzenko zemřel 1. listopadu po ruském úderu na východě Ukrajiny.
