Rusko chystá výpravu do Afriky, kde chce hledat a následně trénovat vojáky k účasti ve válce proti Ukrajině. Informoval o tom server Kyiv Post.
Podle Centra národního odporu Rusko aktuálně provádí náborovou kampaň v Kurské oblasti, kde chce rekrutovat 50 až 100 vojáků a důstojníků, kteří by doplnili takzvaný „Africký armádní sbor“.
Server Business Insider uvedl, že ruské ministerstvo obrany vytvořilo jednotku letos v létě a vyhlásilo náborovou kampaň pro bývalé wagnerovce a ukrajinské válečné veterány. Kampaň slibuje „vysoké“ platy, „kompetentní“ velitele, lékařskou péči a sociální dávky.
Vliv Západu klesá
Jednotka na sociální síti Telegram uvedla, že hledá pracovníky, kteří mají různé bojové specializace, mezi které patří například obsluha tanků, dronů, systémů protivzdušné obrany či obrněných bojových vozidel.
Tato vojenská jednotka má nahradit vojáky Wagnerovy skupiny, kteří také operovali v Africe a následně byli posláni bojovat za Rusko proti Ukrajině.
Konkrétně by měl nábor dalších bojovníků do války probíhat ve státě Burkina Faso v Západní Africe. Mezi hlavními činnostmi vojáků z Afrického armádního sboru bude trénování nových místních rekrutů, kteří budou následně připraveni k boji, píše zpravodajství Ukrajinská pravda. Analytici z amerického Institutu pro studium války uvedli, že jednotka dále navrhla, že bude operovat také v Mali a Nigeru. Údajně tento výběr nemá být náhodný, vliv Západu totiž v těchto zemích klesá. Například v Nigeru se po červencovém převratu ze země stáhla francouzská armáda.
Jednotka nosí stejný název jako nacistická armádní formace, která v Africe působila během druhé světové války v letech 1941-1943.
Finský prezident Alexander Stubb očekává od čtvrtečního jednání koalice ochotných v Berlíně pokrok v rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Cílem je dohodnout se na jasné struktuře a harmonogramu, řekl dnes podle agentury DPA Stubb po schůzce s německým kancléřem Friedrichem Merzem a německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.
Na jednání koalice ochotných přijede podle webu Politico 35 hlav států a vlád a dalších vysoce postavených představitelů. Bude mezi nimi i český premiér Andrej Babiš.
Stubb dnes nejprve jednal s Merzem a následně se Steinmeierem. S ním se shodl, že jednání o konci války na Ukrajině se musí účastnit i Evropané. Do čtvrtečního jednání koalice ochotných v Berlíně vkládá Stubb velké naděje, mělo by podle něj přinést „jasný harmonogram a jasnou agendu“ pro další jednání.
„Naše vláda říká jasně, že je potřeba udržovat dialog s Ruskou federací navzdory tomu, co Ruská federace udělala útokem na Ukrajinu,“ obhajuje slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár kontakty Bratislavy s Ruskem v době jeho pokračující invaze. Uvedl to po dnešním jednání slovenské vlády, která projednala výsledky říjnové schůzky členů mezivládní slovensko-ruské komise v Moskvě. Blanár odmítl výtky opozice, že kabinet se tímto materiálem zabýval zrovna dnes, při dnešním svátku Dne boje za svobodu a demokracii.
Podle něj se jednání komise týkalo oblastí, na které se nevztahují unijní sankce. Za prioritu označil energetiku. Slovensko totiž nadále dováží z Ruska ropu a zemní plyn.
„Nebudeme přihlížet, že naše ekonomika bude ničena, když budou na úrovni Evropské unie přijímána opatření obcházející pravidla Evropské unie,“ uvedl Blanár.
Slovensko bude moci dalších 120 dnů odebírat ruskou ropu a platit za ni bez rizika amerických sankcí, uvedlo dnes slovenské ministerstvo hospodářství po jednáních ministryně Denisy Sakové v USA. Ruskou ropu využívá bratislavská rafinerie Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL.
Podle ministerstva jde o prodloužení původní výjimky, kterou loni udělil americký prezident Donald Trump na období jednoho roku a jejíž platnost měla původně skončit 21. listopadu.
„Získali jsme důležitý čas, ale naším cílem zůstává postupně snižovat závislost na jednom dodavateli ropy. Nadále proto pracujeme na tom, aby slovenská rafinerie mohla zpracovávat stále více ropy z alternativních zdrojů,“ uvedla v tiskové zprávě Saková.
Zobrazit celý online