Wagnerovci po smrti Prigožina ožívají. Spustili nábor a cílí na Afriku
V létě roku 2023 ruské ministerstvo obrany založilo takzvaný „Africký armádní sbor", který má za úkol nahradit působení wagnerovců v některých zemích v Západní Africe, tvrdí server Business Insider. Nově vzniklá jednotka bude mít za úkol shánět a trénovat další rekruty do války proti Ukrajině.
Rusko chystá výpravu do Afriky, kde chce hledat a následně trénovat vojáky k účasti ve válce proti Ukrajině. Informoval o tom server Kyiv Post.
Podle Centra národního odporu Rusko aktuálně provádí náborovou kampaň v Kurské oblasti, kde chce rekrutovat 50 až 100 vojáků a důstojníků, kteří by doplnili takzvaný „Africký armádní sbor“.
Server Business Insider uvedl, že ruské ministerstvo obrany vytvořilo jednotku letos v létě a vyhlásilo náborovou kampaň pro bývalé wagnerovce a ukrajinské válečné veterány. Kampaň slibuje „vysoké“ platy, „kompetentní“ velitele, lékařskou péči a sociální dávky.
Vliv Západu klesá
Jednotka na sociální síti Telegram uvedla, že hledá pracovníky, kteří mají různé bojové specializace, mezi které patří například obsluha tanků, dronů, systémů protivzdušné obrany či obrněných bojových vozidel.
Tato vojenská jednotka má nahradit vojáky Wagnerovy skupiny, kteří také operovali v Africe a následně byli posláni bojovat za Rusko proti Ukrajině.
Konkrétně by měl nábor dalších bojovníků do války probíhat ve státě Burkina Faso v Západní Africe. Mezi hlavními činnostmi vojáků z Afrického armádního sboru bude trénování nových místních rekrutů, kteří budou následně připraveni k boji, píše zpravodajství Ukrajinská pravda. Analytici z amerického Institutu pro studium války uvedli, že jednotka dále navrhla, že bude operovat také v Mali a Nigeru. Údajně tento výběr nemá být náhodný, vliv Západu totiž v těchto zemích klesá. Například v Nigeru se po červencovém převratu ze země stáhla francouzská armáda.
Jednotka nosí stejný název jako nacistická armádní formace, která v Africe působila během druhé světové války v letech 1941-1943.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr. Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku. „Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
