Wagnerovci po smrti Prigožina ožívají. Spustili nábor a cílí na Afriku
V létě roku 2023 ruské ministerstvo obrany založilo takzvaný „Africký armádní sbor", který má za úkol nahradit působení wagnerovců v některých zemích v Západní Africe, tvrdí server Business Insider. Nově vzniklá jednotka bude mít za úkol shánět a trénovat další rekruty do války proti Ukrajině.
Rusko chystá výpravu do Afriky, kde chce hledat a následně trénovat vojáky k účasti ve válce proti Ukrajině. Informoval o tom server Kyiv Post.
Podle Centra národního odporu Rusko aktuálně provádí náborovou kampaň v Kurské oblasti, kde chce rekrutovat 50 až 100 vojáků a důstojníků, kteří by doplnili takzvaný „Africký armádní sbor“.
Server Business Insider uvedl, že ruské ministerstvo obrany vytvořilo jednotku letos v létě a vyhlásilo náborovou kampaň pro bývalé wagnerovce a ukrajinské válečné veterány. Kampaň slibuje „vysoké“ platy, „kompetentní“ velitele, lékařskou péči a sociální dávky.
Vliv Západu klesá
Jednotka na sociální síti Telegram uvedla, že hledá pracovníky, kteří mají různé bojové specializace, mezi které patří například obsluha tanků, dronů, systémů protivzdušné obrany či obrněných bojových vozidel.
Tato vojenská jednotka má nahradit vojáky Wagnerovy skupiny, kteří také operovali v Africe a následně byli posláni bojovat za Rusko proti Ukrajině.
Konkrétně by měl nábor dalších bojovníků do války probíhat ve státě Burkina Faso v Západní Africe. Mezi hlavními činnostmi vojáků z Afrického armádního sboru bude trénování nových místních rekrutů, kteří budou následně připraveni k boji, píše zpravodajství Ukrajinská pravda. Analytici z amerického Institutu pro studium války uvedli, že jednotka dále navrhla, že bude operovat také v Mali a Nigeru. Údajně tento výběr nemá být náhodný, vliv Západu totiž v těchto zemích klesá. Například v Nigeru se po červencovém převratu ze země stáhla francouzská armáda.
Jednotka nosí stejný název jako nacistická armádní formace, která v Africe působila během druhé světové války v letech 1941-1943.
Český prezident Petr Pavel věří, že příští vláda pochopí, že podpora Ukrajiny je výrazem české jistoty ohledně toho, že mezinárodní právo chrání Česko stejně, jako chrání jiné země. Řekl to v rozhovoru pro polskou televizi TVN24, která o něm informuje na svých internetových stránkách. Za velmi nešťastné gesto považuje rozhodnutí nového předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury o stažení ukrajinské vlajky z budovy parlamentu. Pavel připouští, že pravděpodobná příští česká vláda bude méně rozhodná co do solidarity s Ukrajinou, která se tři a tři čtvrtě roku brání ruské invazi. „Věřím, že ... i tak pochopí, že podpora Ukrajiny není výrazem lásky nebo také nenávisti vůči Ukrajině. Je to výraz naší jistoty tím, že mezinárodní zásady a normy nás chrání stejně jako všechny jiné,“ řekl prezident. „Proto věřím, že je v našem zájmu, abychom podporovali Ukrajinu a podporovali vítězství vlády práva, a ne práva silnějšího,“ dodal. Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou o americkém plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině přinesla pokrok, stále však zbývá vyřešit zásadní otázky. Uvedl to dnes finský prezident Alexander Stubb s odkazem na nedělní schůzky zástupců Washingtonu a Kyjeva v Ženevě. „Dnes ráno jsem hovořil se (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským. Vítám pokrok, kterého bylo dosaženo na včerejších jednáních mezi USA a Ukrajinou v Ženevě,“ uvedl Stubb na síti X. „Veškerá rozhodnutí, která spadají do pravomoci EU nebo NATO, budou projednána a rozhodnuta členy EU a NATO v samostatném procesu,“ napsal také finský prezident. Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde ze včera na dnešek útočili Rusové.
