Wagnerovci po smrti Prigožina ožívají. Spustili nábor a cílí na Afriku
V létě roku 2023 ruské ministerstvo obrany založilo takzvaný „Africký armádní sbor", který má za úkol nahradit působení wagnerovců v některých zemích v Západní Africe, tvrdí server Business Insider. Nově vzniklá jednotka bude mít za úkol shánět a trénovat další rekruty do války proti Ukrajině.
Rusko chystá výpravu do Afriky, kde chce hledat a následně trénovat vojáky k účasti ve válce proti Ukrajině. Informoval o tom server Kyiv Post.
Podle Centra národního odporu Rusko aktuálně provádí náborovou kampaň v Kurské oblasti, kde chce rekrutovat 50 až 100 vojáků a důstojníků, kteří by doplnili takzvaný „Africký armádní sbor“.
Server Business Insider uvedl, že ruské ministerstvo obrany vytvořilo jednotku letos v létě a vyhlásilo náborovou kampaň pro bývalé wagnerovce a ukrajinské válečné veterány. Kampaň slibuje „vysoké“ platy, „kompetentní“ velitele, lékařskou péči a sociální dávky.
Vliv Západu klesá
Jednotka na sociální síti Telegram uvedla, že hledá pracovníky, kteří mají různé bojové specializace, mezi které patří například obsluha tanků, dronů, systémů protivzdušné obrany či obrněných bojových vozidel.
Tato vojenská jednotka má nahradit vojáky Wagnerovy skupiny, kteří také operovali v Africe a následně byli posláni bojovat za Rusko proti Ukrajině.
Konkrétně by měl nábor dalších bojovníků do války probíhat ve státě Burkina Faso v Západní Africe. Mezi hlavními činnostmi vojáků z Afrického armádního sboru bude trénování nových místních rekrutů, kteří budou následně připraveni k boji, píše zpravodajství Ukrajinská pravda. Analytici z amerického Institutu pro studium války uvedli, že jednotka dále navrhla, že bude operovat také v Mali a Nigeru. Údajně tento výběr nemá být náhodný, vliv Západu totiž v těchto zemích klesá. Například v Nigeru se po červencovém převratu ze země stáhla francouzská armáda.
Jednotka nosí stejný název jako nacistická armádní formace, která v Africe působila během druhé světové války v letech 1941-1943.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes vpodvečer SELČ přistál v Pekingu, kde bude ve středu jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. S odvoláním na čínská média to napsaly agentury Reuters a AFP. Putinova cesta následuje necelý týden poté, co Čínu navštívil americký prezident Donald Trump. Čína a Rusko jsou blízkými hospodářskými i politickými partnery a jejich vztahy se ještě více prohloubily po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor některých významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika. Rumunská stíhačka NATO sestřelila nad Estonskem dron, který vnikl do vzdušného prostoru pobaltské země, uvedl dnes podle veřejnoprávní stanice ERR ministr obrany Hanno Pevkur. Dron podle něj nejspíš patřil Ukrajině a mířil na ruské cíle, jeho pád zřejmě nezpůsobil žádné škody. „Aktivovali jsme nezbytná opatření a stíhací letoun v rámci mise chránící vzdušný prostor nad Pobaltím dron sestřelil,“ uvedl Pevkur. Žádné další narušení vzdušného prostoru Estonska podle něj nebylo zaznamenáno. Stroj pronikl nad Estonsko z Lotyšska, přičemž sestřel se podle ministra odehrál v oblasti jezera Võrtsjärv na jihu země. Dron dopadl do bažinatého terénu a pátrání po troskách pokračuje, uvedl Pevkur podle serveru Delfi. Nic nenasvědčuje tomu, že by způsobil škody, dodal.
