Použití raket z KLDR na Ukrajině může odhalit Kimova tajemství. Rusku vyčerpání zásob zatím nehrozí
Použití balistických raket severokorejské výroby Ruskem by mohlo odhalit nové zásadní informace o raketových programech uzavřené země v souvislosti se stále agresivnější rétorikou Pchjongjangu. O možnosti poodkrytí zbrojních tajemství KLDR informoval zpravodajský web Newsweek.
Na začátku roku Bílý dům uvedl, že Rusko použilo na Ukrajině balistické rakety a odpalovací zařízení dodané Severní Koreou. „Naše informace naznačují, že Korejská lidově demokratická republika nedávno poskytla Rusku odpalovací zařízení a několik balistických raket,“ uvedl mluvčí Rady národní bezpečnosti John Kirby.
V pozdějším prohlášení USA a řada jejich spojenců uvedly, že Rusko použilo 30. prosince a 2. ledna proti ukrajinským silám balistické rakety dodané Pchjongjangem. 29. prosince Moskva zahájila sérii masivních raketových útoků na Ukrajinu. „Ruské použití balistických raket z KLDR na Ukrajině rovněž poskytuje Severní Koreji cenné technické a vojenské poznatky,“ uvádí se v prohlášení.
Podle Fabiana Hinze, výzkumného pracovníka think-tanku International Institute for Strategic Studies, lze z rozmístění severokorejských raket na Ukrajině získat řadu informací a zpravodajských poznatků. „Severokorejský raketový program je obecně zahalen tajemstvím, přičemž západní zpravodajské služby pravděpodobně vědí o vývoji raket v Pchjongjangu mnohem méně než v zemích, jako je Írán,“ sdělil Hinz Newsweeku.
I bez zkoumání trosek rakety se prý lze dozvědět mnoho informací o jejím operačním profilu, včetně dosahu, způsobu letu a o tom, jak dobře proti nim funguje západní protivzdušná obrana, uvedl. Na základě toho je pak možné zjistit, jak vylepšit systémy západní výroby, jako je Patriot, pro boj s touto hrozbou.
Jejich použití na Ukrajině by také mohlo pomoci přiblížit kvalitu severokorejské výroby raket, jak přesné jsou v bojových podmínkách, dodal. „Rozebrání trosek raket by také odhalilo podrobnosti o tom, jak funguje naváděcí systém, jak je pokročilý, informace o pohonné hmotě. Mohlo by také dojít k poodhrnutí opony nad kvalitou severokorejské elektroniky, jejím původem a dodavatelskými řetězci, včetně toho, zda Pchjongjang získává komponenty přes prostředníky,“ tvrdil Hinz.
Hinz dodal, že Severní Korea již dříve vyvezla některé ze svých starších raket, ale o zbraních novější generace je toho známo jen velmi málo. „Mít možnost podívat se na ně zblízka by bylo opravdu cenné a pomohlo by to zjistit, kolik zahraničních součástek Pchjongjang pro své rakety získává,“ doplnil.
Jihokorejský zástupce při OSN Hwang Joon-kook na středečním zasedání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že Pchjongjang využívá Ukrajinu jako „testovací areál svých raket schopných nést jaderné zbraně“. „Zavedení severokorejských raket do války na Ukrajině má významný dopad na globální nešíření jaderných zbraní,“ dodal.
Rusko pravděpodobně použilo rakety na tuhé palivo KN-23, což jsou severokorejské balistické rakety krátkého doletu schopné nést jaderné hlavice. Severní Korea v poslední době provedla řadu raketových testů, které USA odsoudily jako porušení rezolucí OSN.
V polovině prosince vypálila KLDR mezikontinentální balistickou raketu (ICBM) do Východního moře, známého také jako Japonské moře. Jen o několik hodin dříve Severní Korea odpálila balistickou raketu krátkého doletu. Mluvčí severokorejského ministerstva obrany 17. prosince prohlásil, že USA a Jižní Korea „zakončí rok předehrou jaderné války“.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí v prosinci týdeníku Newsweek sdělil, že Severní Korea se „dopouští výhružné a nezodpovědné rétoriky ohledně svých zbrojních programů, včetně toho, že některé starty svých raket a další vojenské aktivity charakterizuje jako zkušební testy pro použití taktických jaderných zbraní“.
Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo své raketové údery na Ukrajinu a zaměřilo se na klíčovou ukrajinskou energetickou infrastrukturu a obranná zařízení po celé zemi. Západní experti naznačili, že Rusko vypálilo značné množství raket různých typů, ale že Moskva ani těmito útoky pravděpodobně zcela nevyčerpá své zásoby.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.
Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.
