Místo do kanceláře šla dobrovolně na frontu. Ruslana (19) přišla o nohu, ale našla nový cíl

„Ruslana Danilkinová se přihlásila jako dobrovolnice, když propukla plnohodnotná invaze. Nabízeli jí bezpečnou práci s dokumenty, ale Ruslana chtěla jít na frontu, tak začala pracovat jako telekomunikační operátorka,“ shrnul její příběh Anton Heraščenko z ukrajinského ministerstva vnitra. „10. února se Ruslanino auto dostalo pod dělostřeleckou palbu, jež ji zranila. Přišla o nohu, ale neztratila ducha. Ruslana je rozhodnutá být šťastná. Sláva hrdince!“ ocenil ji na twitteru.

„Ochromilo mě strašné zvonění v uších, příšerný zápach střelného prachu a živého masa, velká ztráta krve a počítání vteřin. Nemohla jsem tomu uvěřit. Neviděla jsem dolů do auta, ale věděla jsem, že v rukou držím kost,“ popsala svůj zážitek blízký smrti na instagramu. „Vojenští zdravotníci, kteří náhodou jeli za mnou, mi dali škrtidla! Zachránili mi život! Celou tu dobu pokračovalo ostřelování, zdravotníci utíkali pryč a já si uvědomila, že se musím modlit, aby v mé blízkosti neležela další mina!“

V bojových podmínkách ji naložili do auta. Bylo zřejmé, že to je vážné – i vzhledem k tomu, že si všimla, jak vedle ní položili její nohu. „Bylo to děsivé. Ale nebrečela jsem! Uvědomila jsem si, že je to zbytečné, celou dobu jsem řvala a nadávala bolestí. Ta bolest byla nesnesitelná. Když jsme jeli do nemocnice, měla jsem pocit, že chci usnout, jak mi celé tělo znecitlivělo a jak jsem ztrácela sílu, měla jsem pocit, že to nezvládneme! Uvědomila jsem si, že omdlévám, a neustále mě přiváděli k vědomí. Když jsem se dostala do nemocnice, chtěla jsem jediné - usnout a necítit bolest,“ dodala Ruslana.

„Trefili nás,“ dokázala přesto poslat videozprávu svým blízkým. „Představte si, že natočila pro svou rodinu video, protože nevěděla, jestli bude žít, nebo ne, chtěla jim říct, co se jí stalo…“ popsala pár dní, poté její sestra Lina.  

Snad zázrakem přežila, byť to lékaři moc optimisticky neviděli. Okamžitě se rozhodli amputovat jí nohu nad kolenem. „Tři dny nesnesitelných muk, každé ráno začínalo slzami, snažila jsem se nebrečet, ale léky proti bolesti a injekce vůbec nepomáhaly,“ líčí dívka. Rodiče a bratr stáli při ní, v prvních dnech jí ale nedokázali pomoci, bylo těžké ji povzbudit. „Nic jsem nechtěla! Nemohla jsem se na sebe dívat. Nechtěla jsem se s tím smířit, nechtěla jsem žít. Moje rodina hodně plakala, bolelo mě vidět jejich slzy. Ale pak jsem si uvědomila, že se musím vzpamatovat a jít dál.“

Záhadná smrt v Kyjevě: Krásnou medičku (†26) z Británie našli mrtvou na Štědrý den v posteli

Málem umřela loni 10. února – ale za čtyři dny už se na fotkách dokázala usmívat. A za další tři týdny hrdě pózovala s vlajkou Ukrajiny. „Přijde čas, kdy člověk řekne: ‚sláva Ukrajině' - a miliony odpoví: ‚sláva hrdinům',“ připsala k videu na svém instagramu vlastenecký ukrajinský pozdrav.

Před válkou studovala na univerzitě, prošla si kurzy tetování, dělala bojové sporty… O to vše ji, alespoň dočasně, Rusové připravili. Našla ale jiné poslání – pomohla sociální síť Instagram.

Její příběh oslovil mnohé, a tak se z ní stala influencerka ne nepodobná děvčatům z celého světa. Pózuje na hezkých místech, pěkně oděná a nalíčená, propaguje značky oblečení, sleduje ji 90 tisíc fanoušků – jenže její příběh má úplně jiný kontext. Dokonce si ji první dáma Ukrajiny Olena Zelenská v září pozvala na „Summit prvních dam a gentlemanů“; hovořit k tématu duševního zdraví za války ji poslouchala i Eva Pavlová a manželky dalších prezidentů.

A stala se i tváří kampaně módní značky Gasanova, která právě první dámu Zelenskou obléká.

„Teď mám obrovské publikum a chci být příkladem pro mnoho lidí. Příkladem síly a vytrvalosti. Chci jít touto cestou a všem ukázat, že všechno je možné! Chci být oporou našim lidem, kteří to potřebují,“ líčí, v čem dnes vidí smysl. „Miluji tento život. Situace, která se mi stala, mi pomohla hodně přehodnotit. Teď už nemůžeš plýtvat ani minutu svého drahocenného času a odkládat něco na později... Zvedám hlavu, neroním slzy a žiju svůj život naplno!“ hlásí bojovnice.