Odmítání ruského plynu funguje. Gazpromu se propadl zisk o biliony rublů
Ruský plynárenský gigant Gazprom předpokládá, že jeho hrubý provozní zisk (EBITDA) vykáže za letošní rok propad o téměř 40 procent na zhruba 2,2 bilionu rublů (asi 544 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. V loňském roce EBITDA činil 3,6 bilionu rublů, napsala agentura Reuters.
Výsledky zahrnují aktivity firmy v plynárenství, ropném sektoru a výrobě elektřiny. Gazprom podobně jako další ruské podniky po loňském zahájení ruské invaze na Ukrajinu nezveřejňuje své výsledky v plném rozsahu, upozorňuje Reuters.
Rusko se kvůli útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany Evropské unie, Spojených států i dalších západních zemí. Export Gazpromu sice těmto sankcím přímo nepodléhá, jeho objem loni nicméně klesl o téměř polovinu na 101 miliard metrů krychlových. Dodávky Gazpromu do Evropy se totiž prudce snížily v důsledku širších politických dopadů války na Ukrajině, píše Reuters.
Gazprom dnes rovněž uvedl, že jeho správní rada schválila investiční plán pro příští rok v hodnotě 1,57 bilionu rublů, který již v listopadu navrhlo vedení podniku. Ve srovnání s investičním plánem pro letošní rok je nový plán nižší o zhruba 20 procent.
Litevský ministr kultury Ignotas Adomavičius po devíti dnech ve funkci rezignoval, protože v rozhovoru odmítl přímo odpovědět na otázky týkající se podpory Ukrajiny čelící ruské invazi a vyhnul se i otázce, které zemi patří Rusy okupovaný Krym.
Součástí kabinetu sociální demokratky Ingy Ruginieneové, který funguje od 25. září, byl také Adomavičius nominovaný stranou Úsvit Němenu. Její předseda Remigijus Žemaitaitis je stíhán za antisemitské výroky, podněcování nenávisti proti Židům a zlehčování holokaustu na sociálních sítích v roce 2023, což popírá.
Proti Adomavičiusově jmenování se 40.000 lidí vyslovilo v petici, kterou on sám odmítl a označil za bublinu. Protestovaly i kulturní organizace, kterým vadilo, že resort kultury povede ministr za Úsvit a že v této oblasti nemá mnoho zkušeností. Situaci nakonec vyhrotil rozhovor, který v pátek publikoval server Lrytas.
„Brutální ruský útok dronem na železniční stanici v Šostce v Sumské oblasti. Všechny záchranné služby jsou již na místě a začaly pomáhat lidem,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Informace o zraněných se teprve zjišťují. Dosud víme o nejméně 30 obětech.“ Na místě byli podle prvních zpráv jak zaměstnanci drah (Ukrzaliznycja), tak cestující.
„Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit je může jen síla. Slyšeli jsme rozhodná prohlášení z Evropy a Ameriky – a je nejvyšší čas je všechny proměnit v realitu, společně se všemi, kteří odmítají přijmout vraždy a teror jako normální,“ apeluje prezident.
Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.
Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.
Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.
Zobrazit celý online