Míra inflace sice v EU klesla, ale... Česko je nejhorší! Opozice zuří, Fiala vytáhl odborníky

V zemích eurozóny míra inflace v listopadu klesla rovněž o půl bodu a činila 2,4 procenta, potvrdil Eurostat svůj původní odhad. Inflace v celé EU součástí odhadu nebývá. Před rokem, tedy loni v listopadu, byla míra inflace v eurozóně 10,1 procenta a v celé Unii 11,1 procenta.

Nižší inflace než v České republice tak už je například i v Maďarsku, které bylo dlouho nejhorší v Unii. Teď má inflaci 7,7 procenta.

V Polsku míra inflace zůstala na říjnové hodnotě 6,3 procenta, na Slovensku klesla na 6,9 procenta. Před rokem byla inflace v Česku na 17,2 procenta, v Maďarsku na 23,1 procenta, na Slovensku 15,1 procenta a v Polsku 16,1 procenta.

Průměrná mzda Čechů poosmé za sebou klesla. Reálná kupní síla je na úrovni z roku 2018

„Česká republika vykazovala letos v listopadu vůbec nejvyšší míru meziroční inflace v celé EU. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Eurostat. Takzvaná harmonizovaná inflace – tedy inflace srovnatelná napříč unijními zeměmi – dosáhla v listopadu v Česku meziroční úrovně rovných osmi procent. Inflace v Česku tak převyšuje dokonce i inflaci v druhém Maďarsku,“ uvedl na sociální síti X ekonom Lukáš Kovanda. 

„Listopadová inflace v Česku mírně předčila očekávání. Dle metodiky ČSÚ – tedy v neharmonizovaném vyjádření – vykázala úroveň 7,3 procenta. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítala s inflací čítající ′jen′ 7,1 procenta. Tuzemskou meziroční inflaci – harmonizovanou i neharmonizovanou – v listopadu podobně jako v říjnu opticky zvyšoval loňský energetický úsporný tarif. Ten tak má zásadní podíl na tom, proč má Česko nejvyšší inflaci v celé EU,“ vysvětluje Kovanda.

„Úsporný tarif v posledním loňském čtvrtletí uměle snižoval ceny energií pro domácnosti, neboť platbu za jejich část na sebe vzal stát. Došlo tak k ponížení základny letošního meziročního srovnání, tudíž kvůli tomuto statistickému efektu byla letos v listopadu meziroční inflace zase uměle navýšená. Nebýt loňského zavedení tarifu, činila by neharmonizovaná listopadová meziroční inflace 4,7 procenta (a ne 7,3 procenta),“ dodal ekonom.

Chybu u počínání vlády Petra Fialy (ODS) pak vidí opozice. „Gratuluju, pane premiére, tak se vám to povedlo. Kvůli vám jsme už i v inflaci nejhorší v Evropě,“ rýpl si opoziční lídr a šéf ANO Andrej Babiš.

Příčiny toho, že je na tom Česko nejhůř v Unii, však vidí zástupci pětikoalice jinde. „Umělé oslabování koruny v letech 2013 až 2017 ze strany ČNB, energetická krize dopadající na energeticky nejnáročnější ekonomiku v EU, slabé vedení ČNB a absence eura si vybírají svojí daň. Podle posledních dat Eurostatu je na tom z hlediska inflace Česká republika nejhůře,“ uvedl na sociální síti X poslanec TOP 09 Miloš Nový.

K inflaci se vyjadřoval i přímo během střetu s Babišem na TV Nova premiér Petr Fiala (ODS). „Inflace se za vlády Andreje Babiše dynamicky zvyšovala. V lednu 2022, což byl jasný důsledek jeho vlády, byla téměř 10 %. Na tom nebylo nic fantastického,“ uvedl.

„Příští rok bude inflace kolem 3 % a lidé to pocítí. Začnou růst reálné mzdy a věci se začnou zlepšovat. Co se týče potravin, jsme jedna z mála zemí v EU, kde se ceny snižují,“ poznamenal Fiala.

U nově zveřejněných čísel pak odkázal na vyjádření Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma České bankovní asociace. „Buď můžete věřit opozici, tedy těm, kteří opět říkají, že je všechno špatně. Nebo poslouchat odborníky,“ napsal Fiala. 

Seidler totiž uvedl, že analytici, centrální banka i ČSÚ již měsíce upozorňují na statistický vliv úsporného tarifu, který meziroční inflaci v posledním čtvrtletí letošního roku navýší. „To se samozřejmně projeví i v harmonizované inflaci, a důvod je stejný, zkreslení z nízké srovnávací základny 2022 (...) Meziměsíční inflace očištěná o sezónní vlivy pak indikuje již řadu měsíců citelné odeznění inflačních tlaků,“ napsal Seidler.

Buď můžete věřit opozici, tedy těm, kteří opět říkají, že je všechno špatně. Nebo poslouchat odborníky. https://t.co/cNEIMn9KMF

— Petr Fiala (@P_Fiala) December 19, 2023

Podobná slova zvolil exministr financí Miroslav Kalousek. „V našem případě je meziroční inflace zkreslena úsporným tarifem, který byl aplikován loni na podzim. Při očištění od jeho vlivu bychom nejvyšší inflaci v EU neměli, byli bychom cca na úrovni Rakouska,“ upozornil.

Po Belgii byla v zemích EU nejnižší míra inflace v Dánsku, kde činila 0,3 procenta. Třetí nejlepší byla Itálie, kde ceny meziročně vzrostly o 0,6 procenta. Naopak druhou nejhorší zemí po Česku bylo Maďarsko, třetí pak Slovensko s Rumunskem, shodně 6,9 procenta. Ve srovnání s říjnem se v sedmadvacítce členských států míra inflace zmírnila ve 21 zemích, ve třech se nezměnila a ve třech se zvýšila.

V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil 1,69 procentního bodu. Následovala kategorie potraviny, alkohol a tabák s příspěvkem 1,37 procentního bodu. Naopak o zmírnění inflace se nejvíce zasloužily energie, a to příspěvkem -1,41 procentního bodu.