Průměrná mzda Čechů poosmé za sebou klesla. Reálná kupní síla je na úrovni z roku 2018

Reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň ze začátku roku 2018. Shodují se na tom analytici při hodnocení vývoje mezd, které se podle Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí meziročně nominálně zvýšily o 7,1 procenta, při započítání inflace ale klesly o 0,8 procenta. Čtvrté čtvrtletí podle analytiků přinese stagnaci reálných mezd, růst přijde až v prvním kvartálu příštího roku.

„Čeští zaměstnanci meziročně zchudli již v osmém kvartále v řadě, což v novodobé historii nemá obdoby. Po příšerném roce 2022, kdy jejich reálné výdělky klesly dokonce nejvíce ze všech zemí OECD, míří do záporu i letos, byť se bude jednat pravděpodobně ‚pouze‘ zhruba o minus 2,5 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Loni mzdy reálně klesly o 8,5 procenta. „Reálná kupní síla zůstává přibližně na úrovni roku 2018,“ konstatoval Hradil.

Pan „IKEA“ McCabe o cenách, které naštvaly Čechy: Proč jsou ceny v Česku tak jiné?

Hlavní viník? Inflace

Na pokles kupní síly na úroveň roku 2018 upozornil i hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek, podle kterého se to projevuje také na snížení spotřeby domácností a slabém ekonomickém výkonu země. Za hlavního viníka situace označil inflaci. „Zčásti jde o cenu, kterou platíme za současnou geopolitickou situaci, která vedla k dočasně velmi vysokým cenám energií. Do jisté míry jde ovšem také o předchozí přehřívání ekonomiky podporované zbytečně vysokými schodky veřejných financí a málo důraznou měnovou politiku. Zkrátka chyby ve vlastní hospodářské politice,“ uvedl.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská ale na síti X podotkla, že se začíná blýskat na lepší časy, protože mezičtvrtletně se reálné mzdy mírně zvýšily. Toho si všímá i Hradil. „Chudnutí pracujících již ve skutečnosti nepokračuje. V mezičtvrtletním vyjádření totiž české mzdy narostly o 1,5 procenta zatímco spotřebitelské ceny pouze o 0,7 procenta, a průměrný Čech tak velmi mírně zbohatl,“ uvedl.

Zlepšení bude pozvolné

Zlepšení však podle analytiků bude jen pozvolné a poslední kvartál ještě meziroční růst reálných mezd nepřinese. „Vývoj reálných mezd zůstane na úrovni stagnace, což nebude s přihlédnutím k nejistotám v cenovém vývoji stačit na citelné zlepšení ve spotřebitelském sentimentu domácností. Lépe bude až od prvního kvartálu 2024, kdy pokles inflace dodá do peněženek domácností potřebnou kupní sílu,“ míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Podle našich dat považuje aktuálně šest z deseti zaměstnanců svou odměnu za práci za podhodnocenou. Takto neuspokojivé vnímání své mzdy nebo platu úzce souvisí s nedostatečnou reakcí většiny zaměstnavatelů na inflaci a snižováním kupní síly zaměstnanců, které trvá prakticky už dva roky,“ sdělil ČTK generální ředitel společnosti Up Česká republika Stéphane Nicoletti.

Podle analytiků není jasné, zda vývoj mezd přiměje Českou národní banku (ČNB), aby už v prosinci snížila úrokové sazby, protože data za třetí čtvrtletí jsou blízko její prognóze. „Vývoj mezd sám o sobě nenaznačuje, že by se v české ekonomice zvyšovala inflační rizika a v tomto smyslu lze říct, že situace na straně mezd vytváří prostor pro pozvolné snižování úrokových sazeb ČNB. Růst mezd a obecně situace na trhu práce je však pouze jedním z faktorů působících na uvažování tvůrců měnové politiky a otázka, zda bankovní rada na zasedání 21. prosince přistoupí ke snížení úroků anebo zda tento krok odloží až na únor či březen příštího roku, zůstává zcela otevřená,“ uvedl hlavní analytik Generali Investments CEE Radomír Jáč.