V kanceláři šéfa ukrajinské armády byl nalezen odposlech. Tajné služby věc vyšetřují
V jedné z možných budoucích kanceláří náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného se dnes našlo odposlouchávací zařízení. Na sociální sítí Telegram o tom informovala ukrajinská tajná služba SBU. Ta zdůraznila, že zařízení se našlo v kanceláři, kterou Zalužnyj aktuálně nepoužívá a že nebylo funkční.
O nálezu odposlechu původně informovala ruskojazyčná verze zpravodajského serveru BBC News a nebylo jasné, kde přesně se zařízení nacházelo. „Zdůrazňujeme, že zařízení nebylo přímo v kanceláři Valerije Zalužného, ale v prostorách, které by mohl v budoucnu pracovně využívat,“ uvedla tajná služba. Zařízení podle ní nebylo aktivované a nenašly se ani žádné systémy na sběr dat nebo jejich vysílání.
Zdroje BBC neuvedly, zda byla podobná zařízení objevena i u dalších členů generálního štábu. Podle některých ukrajinských médií tomu tak ale být mohlo. Zařízení byla podle médií vyrobena z takových částí, že nelze identifikovat jejich původ. Policie a armáda zahájily vyšetřování případu.
BBC v této souvislosti připomněla, že v listopadu byl při výbuchu poblíž Kyjeva zabit asistent Zalužného Hennadij Častjakov. V rukou mu explodoval granát, který byl součástí dárku k jeho narozeninám.
V posledních měsících řada pozorovatelů a novinářských zdrojů informovala o vážném konfliktu mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Valerijem Zalužným. Představitelé ukrajinské vlády popírají, že by takový konflikt existoval.
Revize pobytových povolení všech Ukrajinců v Česku patří mezi zásadní podmínky nyní opozičního hnutí SPD pro vstup do vlády. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut 12 to řekl předseda SPD Tomio Okamura. Zopakoval, že ambicí hnutí je vládní angažmá po říjnových sněmovních volbách.
„Chceme realizovat náš program, a to můžeme realizovat pouze ve vládě,“ řekl Okamura. SPD má na kandidátkách zástupce Svobodných, Trikolory a strany Právo Respekt Odbornost (PRO), v průzkumech má v poslední době podporu zhruba od deseti do 13 procent respondentů.
Většina Ukrajinců pobývá v Česku na základě takzvané dočasné ochrany v souvislosti s ruskou vojenskou agresí v jejich zemi. Okamura řekl, že se kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků po vypuknutí ruské invaze zhoršila v Česku dostupnost nájemního bydlení a prodloužila se čekací doba u lékařů.
Ukrajinská protiletecká obrana od pátečního večera zneškodnila 68 z 91 bezpilotních letounů, kterými ruská armáda zaútočila na Ukrajinu. Oznámila to dnes podle agentury Ukrinform ukrajinská armáda.
Ukrajina zaznamenala zásahy ruskými drony na osmi místech, v dalších čtyřech lokalitách dopadly trosky sestřelených letounů, píše Ukrinform.
Na Ukrajině od začátku války v roce 2022 trpí některé regiony nedostatkem pitné vody, na vině je ničení vodovodní infrastruktury. Nejvíce zasaženy jsou regiony na jihu a východě země. Situace v zemi je nerovnoměrná. Ve střední a západní Ukrajině je přístup k vodě obecně stabilní, ale ve frontových oblastech a čerstvě osvobozených komunitách čelí lidé obrovským problémům. ČTK to řekli zástupci neziskových organizací a vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Podle něj je obnova vodní infrastruktury jednou z hlavních priorit.
„Rakety a ostřelování zničily vodohospodářskou infrastrukturu, některé rodiny mají vodu jen pár hodin denně nebo jsou odkázány na dovoz v cisternách,“ řekla Halyna Bilak z neziskové organizace CARE. Podle Oleny Budagovské z Člověka v tísni voda, sanitace a hygiena zůstávají mezi nejčastěji hlášenými nenaplněnými potřebami. Nedostupnost vody prostřednictvím vodovodní sítě podle nich navíc vytváří další finanční zátěž, protože lidé musí vodu kupovat od soukromých poskytovatelů.
Postižené regiony, na které se neziskové organizace a česká pomoc zaměřují, jsou kupříkladu Charkovská, Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Problémy s nedostatkem pitné vody postihují také okupovaná území Ukrajiny, kam ale neziskové organizace nemají přístup.
