Zelenskyj o pozvánce do NATO: Bude, ale... musí to dovolit bezpečnostní opatření
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dopoledne dorazil do dějiště summitu NATO ve Vilniusu, kde odpoledne zasedne s aliančními lídry jako rovnocenný partner. Médiím při příchodu řekl, že chce být "se všemi zajedno" v otázce ukrajinského členství v alianci, které spojenci v úterý znovu Kyjevu přislíbili, aniž by pro přijetí vytyčili časový rámec.
„To, co slyšíme a jak tomu rozumíme, je, že tu pozvánku (do NATO) budeme mít, když to bezpečnostní opatření dovolí,“ řekl Zelenskyj při krátkém vystoupení před kamerami. Zelenskyj dnes na summitu NATO přivítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu na úpravě budoucího přístupového procesu do aliance, ovšem jako ideální výsledek si představoval pozvánku do NATO. Řekl to na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem. Avizované bezpečnostní záruky od zemí ze skupiny G7 podle něj nemohou být náhradou za budoucí přijetí Ukrajiny do NATO.
Vyjádření přišla před premiérovým zasedáním tzv. Rady NATO-Ukrajina, jejíž spuštění spojenci prezentují jako důkaz sbližování dvou stran téměř rok a půl po ruské invazi na Ukrajinu. Stoltenberg prohlásil, že Ukrajina a NATO jsou si blíž než kdy dřív a že díky novému formátu jednání budou moci přijímat společná rozhodnutí.
„Dnes se setkáváme jako rovnocenní (partneři). Těším se na den, kdy se sejdeme jako spojenci,“ uvedl generální tajemník. Oba lídři uvítali rozhodnutí skupiny velkých ekonomik G7 nabídnout Ukrajině dlouhodobou bezpečnostní spolupráci. Zelenskyj ovšem podle agentury AFP dodal, že tyto plány chápe jako „záruky pro Ukrajinu na cestě k přijetí do NATO“, nikoli „namísto“ přijetí.
Členské země NATO během prvního dne summitu po složitých vyjednáváních přijaly společné stanovisko, podle kterého Kyjev bude moci dostat pozvánku, „až se spojenci shodnou a budou splněny podmínky“. Zásadní překážkou pro přijetí Ukrajiny zůstává ruská válka, která se nyní bojuje především na východě a jihu země. Řada spojenců nicméně volala po tom, aby summit jasně přislíbil zahájení přístupových jednání po konci bojů.
Hlavní program vrcholné schůzky dnes zakončí premiérové jednání lídrů ve formátu Rady NATO-Ukrajina, který má napadenou zemi dále přiblížit k alianci. Zelenskyj řekl, že očekává také diskusi o dodatečných dodávkách vojenského materiálu od západních partnerů a že bude „bojovat za bezpečnostní záruky pro Ukrajinu na cestě do NATO“.
Vyjádření přišlo poté, co západní činitelé potvrdili, že skupina velkých ekonomik G7 se chystá představit program dlouhodobé spolupráce s Kyjevem, který bude zahrnovat sdílení zpravodajských informací, vojenský výcvik i dodávky vojenského vybavení. Kromě toho země včetně Spojených států, Německa, Británie, Dánska či Norska v posledních dnech oznámily další balíky podpory ukrajinské armády.
Rusko dnes zaútočilo drony na vesnici Svesa v Sumské oblasti a zabilo dvanáctiletého chlapce. K útoku došlo kolem 14:30 místního času, informoval guvernér Oleh Hryhorov. Dvanáctiletý chlapec poblíž místa útoku zemřel na následky zranění dříve, než stihli dorazit zdravotníci.
Další třináctiletý chlapec byl hospitalizován se zraněním od šrapnelů. „Nevýslovná bolest. Upřímnou soustrast rodině. Žádná slova nemohou tuto ztrátu zmírnit,“ napsal Hryhorov na telegramu.
Indie plánuje i nadále nakupovat levnou ropu z Ruska navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedli indičtí představitelé v článku publikovaném v New York Times (NYT).
Trump 30. července oznámil zavedení 25% cla pro Indii spolu s blíže neurčenou pokutou za pokračování v nákupu ruských ropných produktů. Rovněž pohrozil, že do 8. srpna zavede 100% sekundární cla na ruskou ropu, pokud Moskva neuzavře dohodu o ukončení války na Ukrajině.
Výbuchy dnes vyřadily z provozu plynovod Střední Asie-Centrum v ruské Volgogradské oblasti. Uvedla to agentura Ukrinform a další ukrajinská média. Plynovod vlastní ruský koncern Gazprom, příčinu explozí ukrajinská agentura nezmínila.
Dotčené potrubí přepravuje zemní plyn z Turkmenistánu přes Uzbekistán a Kazachstán do Ruska. V oblasti Volgogradu, který leží na jihozápadě Ruska, byla podle zdrojů Ukrinformu přeprava plynu přerušena na neurčito. Podle místních obyvatel na místě pracují opravářské týmy.
