Zelenskyj o pozvánce do NATO: Bude, ale... musí to dovolit bezpečnostní opatření
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dopoledne dorazil do dějiště summitu NATO ve Vilniusu, kde odpoledne zasedne s aliančními lídry jako rovnocenný partner. Médiím při příchodu řekl, že chce být "se všemi zajedno" v otázce ukrajinského členství v alianci, které spojenci v úterý znovu Kyjevu přislíbili, aniž by pro přijetí vytyčili časový rámec.
„To, co slyšíme a jak tomu rozumíme, je, že tu pozvánku (do NATO) budeme mít, když to bezpečnostní opatření dovolí,“ řekl Zelenskyj při krátkém vystoupení před kamerami. Zelenskyj dnes na summitu NATO přivítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu na úpravě budoucího přístupového procesu do aliance, ovšem jako ideální výsledek si představoval pozvánku do NATO. Řekl to na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem. Avizované bezpečnostní záruky od zemí ze skupiny G7 podle něj nemohou být náhradou za budoucí přijetí Ukrajiny do NATO.
Vyjádření přišla před premiérovým zasedáním tzv. Rady NATO-Ukrajina, jejíž spuštění spojenci prezentují jako důkaz sbližování dvou stran téměř rok a půl po ruské invazi na Ukrajinu. Stoltenberg prohlásil, že Ukrajina a NATO jsou si blíž než kdy dřív a že díky novému formátu jednání budou moci přijímat společná rozhodnutí.
„Dnes se setkáváme jako rovnocenní (partneři). Těším se na den, kdy se sejdeme jako spojenci,“ uvedl generální tajemník. Oba lídři uvítali rozhodnutí skupiny velkých ekonomik G7 nabídnout Ukrajině dlouhodobou bezpečnostní spolupráci. Zelenskyj ovšem podle agentury AFP dodal, že tyto plány chápe jako „záruky pro Ukrajinu na cestě k přijetí do NATO“, nikoli „namísto“ přijetí.
Členské země NATO během prvního dne summitu po složitých vyjednáváních přijaly společné stanovisko, podle kterého Kyjev bude moci dostat pozvánku, „až se spojenci shodnou a budou splněny podmínky“. Zásadní překážkou pro přijetí Ukrajiny zůstává ruská válka, která se nyní bojuje především na východě a jihu země. Řada spojenců nicméně volala po tom, aby summit jasně přislíbil zahájení přístupových jednání po konci bojů.
Hlavní program vrcholné schůzky dnes zakončí premiérové jednání lídrů ve formátu Rady NATO-Ukrajina, který má napadenou zemi dále přiblížit k alianci. Zelenskyj řekl, že očekává také diskusi o dodatečných dodávkách vojenského materiálu od západních partnerů a že bude „bojovat za bezpečnostní záruky pro Ukrajinu na cestě do NATO“.
Vyjádření přišlo poté, co západní činitelé potvrdili, že skupina velkých ekonomik G7 se chystá představit program dlouhodobé spolupráce s Kyjevem, který bude zahrnovat sdílení zpravodajských informací, vojenský výcvik i dodávky vojenského vybavení. Kromě toho země včetně Spojených států, Německa, Británie, Dánska či Norska v posledních dnech oznámily další balíky podpory ukrajinské armády.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
