Vstup Ukrajiny do NATO nyní není možný, říká generál Šedivý. Výsledek summitu ho nepřekvapil
Výsledek summitu Severoatlantické aliance (NATO) ohledně Ukrajiny je očekávaný. Časový harmonogram vstupu země do aliance není možné nyní stanovit, nikdo neví, v jakém stavu bude Ukrajina po konci války. ČTK to dnes řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Lídři členských zemí NATO se v úterý ve Vilniusu dohodli na tom, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu do aliance odstraněním takzvaného Akčního plánu členství. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ale řekl, že NATO formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky. Kyjev tak nezískal pozvánku k připojení ani jeho časový plán, o které usiloval.
Podle Šedivého je výsledek očekávaný, debata vedená před summitem ukazovala, jaké jsou limity. Někteří členové NATO očekávali víc, stejně jako Ukrajina a její prezident, například americký prezident Joe Biden ale už před odletem do Evropy velmi jasně řekl, co je zhruba maximem pro dané jednání, míní armádní generál ve výslužbě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před příletem do Litvy dal najevo, že „nejistota je slabostí“, a předem kritizoval jako absurdní absenci časového plánu dosažení ukrajinského členství v NATO. Harmonogram ale není možné nyní vytvořit, protože nikdo neví, v jakém stavu Ukrajina bude po válce, ani jaký bude vztah s Ruskem po zastavení bojů, uvedl Šedivý. Ukrajina ale podle něj dostala příslib, že už teď může činit některé kroky, které znamenají přiblížení se k alianci.
Stoltenberg také v úterý řekl, že Ukrajina se nyní nemůže stát členem NATO nejen kvůli ruské invazi, ale také proto, že nesplňuje některé podmínky. „Jednou z nich je úroveň nebo rozsah, v jakém se zabývá modernizací obranných a bezpečnostních institucí a posílením své správy, včetně boje proti korupci,“ uvedl generální tajemník aliance.
Podle Šedivého jde o správný přístup, neboť vstupenkou do NATO není pouze armáda. „Ukrajina bude muset provést řadu politických rozhodnutí v oblasti řízení ozbrojených sil, řízení státu,“ řekl. Musí také připravit řadu zákonů, které budou slučitelné se zásadami NATO. V řadě případů to bude Ukrajinu bolet, míní Šedivý. Zmínil například odtlačení oligarchů od politického rozhodování. „Vojenské reformy ještě budou muset být učiněny, větší úkol ale bude v oblasti politické,“ konstatoval.
Česko a další země východního křídla aliance podle Šedivého mohou Ukrajině pomoci zejména sdílením vlastních zkušeností. Země se může i třeba poučit z chyb, které udělalo i Česko. Šedivý v tomto kontextu zmínil řízení ozbrojených sil, stabilitu financování obrany, stabilitu politických rozhodnutí ovlivňujících ekonomiku státu, správné nastavení parlamentních procesů nebo vztah mezi Parlamentem, vládou a společností. Jde podle bývalého náčelníka generálního štábu o věci, které i Česko musí dodnes nějakým způsobem „vypilovávat“.
Ukrajinské drony během noci zaútočily na ropný terminál Jih Ruska v Rostovské oblasti, kde vypukl rozsáhlý požár, uvedl zpravodajský kanál Astra s odvoláním na snímky a videa od svých čtenářů. Záběry požáru se objevily i na dalších kanálech. Nálet na Rostov a okolí mezitím potvrdil ruský gubernátor Jurij Sljusar, podle kterého útočila více než stovka dronů a hasiči bojují s požáry. Ukrajinský nálet na ruské ropné zařízení následoval jen několik hodin po uzavření dohody amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh, upozornil server The Moscow Times.
Dohodu Trumpa s Putinem ostře kritizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého by Ukrajina podpořila zmírnění sankcí proti Rusku jen v případě uzavření dohody, že se obě strany zdrží útoků na energetická zařízení.
Jednání zástupců Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami o ukončení války Ruska proti Ukrajině skončila předčasně. Rozhovory skončily po překvapivém ujednání prezidentů USA a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.
„Jednání v Miami skončila dříve, než se plánovalo. ‚Druhý den nebude,‘ říkají mi zdroje,“ napsal Alex Raufoglu z Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) na sociální síti X.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff přitom uvedl, že páteční jednání Spojených států se zástupci Ukrajiny, Evropy a Severoatlantické aliance v Miami o možnosti ukončení války na Ukrajině bylo konstruktivní a diplomatické úsilí bude pokračovat.
Nejméně pět mrtvých, včetně dvou dětí, a deset raněných si dnes ráno vyžádal ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil náčelník regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Pod troskami mohou být uvězněni další lidé, upozornil. Šest obyvatel Rostova na Donu na jihozápadě Ruska utrpělo zranění při nočním náletu ukrajinských dronů, informoval gubernátor Jurij Sljusar. Dva ze zraněných zůstávají v péči lékařů v nemocnici.
Protivzdušná obrana v Rostovské oblasti během noci podle gubernátora zničila více než stovku dronů. V Rostově škody utrpělo několik obytných a rodinných domů, v přístavu Azov byly poškozeny dvě lodi. Hasiči hasí požáry skladů. Provoz vlaků, jehož přerušení si vynutilo poškození železničního mostu, se podařilo obnovit.
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček na dotaz ČTK uvedl, že pozvánka pro Ukrajinu do NATO musí znít uvěřitelně a konkrétně, jinak bude vnímána jako další prázdný slib ze strany Západu a de facto oslabení podpory. „Jak jsme ráno slyšeli od ukrajinského prezidenta, přesně to bude chtít dnes po spojencích upřesnit. Pokud se na ničem konkrétním nedomluví, bude to rozhodně pro Ukrajinu málo,“ poznamenal.
Nekonkrétnost je podle Boháčka totiž nutné vnímat tak, že si Spojené státy a Německo nechávají vstup Ukrajiny do aliance jako téma pro vyjednávání s Ruskem o ukončení konfliktu. „Takový přístup může mít dramatické důsledky pro další vývoj války, vnitřní situaci na Ukrajině či finální uspořádání,“ dodal analytik.
