Naléhání Halíka, Sommerové či Hutky na Fialu: 60 osobností píše premiérovi kvůli Orbánovi
Šest desítek osobností vyzvalo premiéra Petra Fialu (ODS), aby na čtvrtečním summitu lídrů Evropské unie prosazoval finanční pomoc Ukrajině i přes možné veto Maďarska. Uvedli to v otevřeném dopise, který v minulých dnech doručili na úřad vlády. Summit EU má jednat o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a finanční i vojenské pomoci Ukrajině, která od loňského února čelí ruské invazi.
Signatáři dopisu žádají premiéra, aby v případě maďarského veta prosazoval samostatný finanční mechanismus ostatních zemí EU. „Není přípustné, aby skupina 26 ekonomicky silných demokratických zemí byla blokována jedním premiérem, u kterého je podezření, že je klientelisticky propojen s ruským zločinným režimem,“ uvedli autoři dopisu adresovaného premiérovi. „Apelujeme na Vás, pokusme se vytvořit způsob, jak zajistit odpovědné a kvalitně řízené financování obrany našeho významného partnera, jímž Ukrajina je,“ dodali.
K výzvě se připojil mimo jiné kněz Tomáš Halík, dokumentaristka Olga Sommerová, spisovatelé Ivan Klíma a Jiří Padevět, spisovatelka Tereza Boučková, hudebník Jaroslav Hutka, sociolog Fedor Gál či šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Pod dopisem se podepsali také mnozí signatáři Charty 77 a zástupci organizací, které Ukrajině pomáhají.
„Velmi si vážím vašeho občanského zájmu o mezinárodní dění a uvědomění si významu podpory Ukrajiny v jejím boji o svobodu a suverenitu pro bezpečnost České republiky,“ reagoval premiér dopisem, který zaslal rovněž redakci Blesk Zpráv.
„Je v našem zájmu podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude třeba. Pokračování podpory Ukrajiny je prioritou České republiky na nadcházejícím prosincovém jednání Evropské rady, společně se zahájením přístupových jednání s Ukrajinou. K jednání budu přistupovat také s cílem udržení jednoty v rámci Evropské unie a udělám maximum pro nalezení konsensu,“ napsal Fiala. „Nicméně pokud by nastal scénář, na který poukazujete, jsem připraven aktivně diskutovat takové řešení pro pokračující podporu Ukrajiny, na němž by naprostá většina členských států našla shodu.“
Problematický Orbán
Summit lídrů EU, tedy zasedání Evropské rady, by měl rozhodovat o čtyřech tématech souvisejících s Ukrajinou, a to o zahájení přístupových rozhovorů s EU, dlouhodobé pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu korun), vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě 500 milionů eur (asi 12 miliard korun) a o dvanáctém balíčku sankcí proti Rusku.
Pochybnosti panují kolem pozice Maďarska. Jeho premiér Viktor Orbán minulý týden vyzval, aby zahájení přístupových rozhovorů nebylo tématem nadcházejícího summitu, ale aby se o něm vedla nejprve „strategická diskuze“. Agentura AP nicméně upozornila, že Orbán přímo nezmínil, že Maďarsko bude zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou blokovat. Zástupci Maďarska ale v listopadu avizovali, že dlouhodobou finanční pomoc Ukrajiny nepodpoří.
Dnes Orbán uvedl, že Maďarsko se bude držet postoje, že Evropská unie nesmí zahájit rozhovory o členství s Ukrajinou, ale měla by usilovat o strategické partnerství.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu před poslanci podotkla, že Evropská unie musí podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude nutné. Konečným vítězstvím pro zemi čelící ruské agresi bude členství v evropském bloku.
„Ukrajina nebojuje jen proti agresorovi, ale i za Evropu. Až se připojí k naší rodině, bude to konečné vítězství Ukrajiny. A v tom hrajeme rozhodující roli,“ řekla šéfka unijní exekutivy na úvod debaty věnované přípravě summitu lídrů členských zemí.
Soud v jihoruském Rostově na Donu poslal na 14 let do vězení administrátorku proukrajinského telegramového kanálu z okupovaného ukrajinského města Melitopol. Ve čtvrtek o tom informoval server Mediazona. Jednadvacetiletou Janu Suvorovovou soud shledal vinnou ze spáchání teroristického činu s velkou škodou, špionáže a účasti v teroristické organizaci. Suvorovovou zadrželi v srpnu 2023 v den, kdy se v Melitopolu konala rozsáhlá razie proti novinářům a blogerům, které ruské bezpečnostní služby spojovaly s proukrajinskými telegramovými kanály a chaty, jako byl například kanál s názvem Melitopol – to je Ukrajina. Podle vyšetřovatelů z FSB tato síť médií sloužila pro shromažďování zpravodajských informací a vyvíjení psychologického nátlaku na obyvatele regionu. Státy Evropské unie se dohodly na zintenzivnění akcí proti ruské stínové flotile. Po skončení dnešního unijního summitu to prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Jako stínová flotila bývají označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází protiruské sankce uvalené kvůli ruské invazi na Ukrajinu. „Členské státy se dohodly zintenzivnit opatření a koordinované akce proti ruské stínové flotile,“ řekl Costa. Evropské země flotilu považují za bezpečnostní riziko, tato plavidla jsou často spojována se sabotážemi proti podmořským kabelům. Costa uvedl, že tažení proti stínové flotile je jedním z kroků, které EU činí, aby Rusko přinutila zastavit válku. V této souvislosti zmínil dnes přijatý 19. balíček unijních sankcí proti Rusku, který zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Dobré ráno, vážení čtenáři, unijní prezidenti a premiéři odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Vyplývá to ze závěrů dnešního summitu EU v Bruselu, které má ČTK k dispozici. V souvislosti s takzvanou reparační půjčkou Kyjevu měla největší výhrady Belgie, která se obávala možných rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
