Naléhání Halíka, Sommerové či Hutky na Fialu: 60 osobností píše premiérovi kvůli Orbánovi

Signatáři dopisu žádají premiéra, aby v případě maďarského veta prosazoval samostatný finanční mechanismus ostatních zemí EU. „Není přípustné, aby skupina 26 ekonomicky silných demokratických zemí byla blokována jedním premiérem, u kterého je podezření, že je klientelisticky propojen s ruským zločinným režimem,“ uvedli autoři dopisu adresovaného premiérovi. „Apelujeme na Vás, pokusme se vytvořit způsob, jak zajistit odpovědné a kvalitně řízené financování obrany našeho významného partnera, jímž Ukrajina je,“ dodali.

K výzvě se připojil mimo jiné kněz Tomáš Halík, dokumentaristka Olga Sommerová, spisovatelé Ivan Klíma a Jiří Padevět, spisovatelka Tereza Boučková, hudebník Jaroslav Hutka, sociolog Fedor Gál či šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Pod dopisem se podepsali také mnozí signatáři Charty 77 a zástupci organizací, které Ukrajině pomáhají.

Zelenskyj zahnal Orbána do kouta. Vyčetl mu kamarádství s Putinem?

„Velmi si vážím vašeho občanského zájmu o mezinárodní dění a uvědomění si významu podpory Ukrajiny v jejím boji o svobodu a suverenitu pro bezpečnost České republiky,“ reagoval premiér dopisem, který zaslal rovněž redakci Blesk Zpráv.

„Je v našem zájmu podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude třeba. Pokračování podpory Ukrajiny je prioritou České republiky na nadcházejícím prosincovém jednání Evropské rady, společně se zahájením přístupových jednání s Ukrajinou. K jednání budu přistupovat také s cílem udržení jednoty v rámci Evropské unie a udělám maximum pro nalezení konsensu,“ napsal Fiala. „Nicméně pokud by nastal scénář, na který poukazujete, jsem připraven aktivně diskutovat takové řešení pro pokračující podporu Ukrajiny, na němž by naprostá většina členských států našla shodu.“

Problematický Orbán

Summit lídrů EU, tedy zasedání Evropské rady, by měl rozhodovat o čtyřech tématech souvisejících s Ukrajinou, a to o zahájení přístupových rozhovorů s EU, dlouhodobé pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu korun), vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě 500 milionů eur (asi 12 miliard korun) a o dvanáctém balíčku sankcí proti Rusku.

Pochybnosti panují kolem pozice Maďarska. Jeho premiér Viktor Orbán minulý týden vyzval, aby zahájení přístupových rozhovorů nebylo tématem nadcházejícího summitu, ale aby se o něm vedla nejprve „strategická diskuze“. Agentura AP nicméně upozornila, že Orbán přímo nezmínil, že Maďarsko bude zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou blokovat. Zástupci Maďarska ale v listopadu avizovali, že dlouhodobou finanční pomoc Ukrajiny nepodpoří.

Dnes Orbán uvedl, že Maďarsko se bude držet postoje, že Evropská unie nesmí zahájit rozhovory o členství s Ukrajinou, ale měla by usilovat o strategické partnerství.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu před poslanci podotkla, že Evropská unie musí podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude nutné. Konečným vítězstvím pro zemi čelící ruské agresi bude členství v evropském bloku. 

„Ukrajina nebojuje jen proti agresorovi, ale i za Evropu. Až se připojí k naší rodině, bude to konečné vítězství Ukrajiny. A v tom hrajeme rozhodující roli,“ řekla šéfka unijní exekutivy na úvod debaty věnované přípravě summitu lídrů členských zemí.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

08:37

Dnes

Ruské ostřelování téměř dvou desítek obcí v Chersonské oblasti a také samotného Chersonu si vyžádalo tři zraněné, uvedl na Telegramu šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Ruská armáda zasáhla obytné čtvrti, konkrétně poškodila dvě výškové budovy, osm soukromých domů, vysokoškolské zařízení a objekt kritické energetické infrastruktury.

07:45

Dnes

Ruský dronový útok v noci na dnešek těžce poškodil hotel v jihoukrajinském městě Mykolajivu, oznámil na sociální síti šéf správy stejnojmenné oblasti Vitalij Kim. Rekreační objekt začal hořet, zprávy o zraněných či obětech nyní nejsou.

07:00

Dnes

Společnost MTS, která je největším mobilním operátorem v Rusku, zahraničním investorům nabízí, že od nich koupí své akcie, ovšem se slevou kolem 69 procent. Oznámila to v tiskové zprávě. Zahraniční akcionáři by tak měli šanci dostat se alespoň ke zlomku svých peněz, které mají v Rusku už asi dva roky blokovány kvůli západním sankcím.

Zobrazit celý online