18°C
Ukrajinci v mrazech a s docházející zahraniční podporou brání Avdijivku. Jak dlouho ještě vydrží?
Přichází další zima a ruská invaze na Ukrajinu trvá už skoro dva roky. Naděje na budoucí dodávky zbraní a finanční pomoc ze Západu zakalují politické tahanice. Především ve Spojených státech, kde republikáni v Kongresu brání Bílému domu v zajištění další pomoci v přepočtu v hodnotě 1,4 bilionu korun. Jak za této situace vypadají boje na frontě informuje Svobodná Evropa.
„Je to jako gangréna, kterou je potřeba neustále léčit, jinak se rozšíří a zhorší.“ Tak popsal současné boje na východě Ukrajiny Volodymyr, chirurg triážní jednotky umístěné u Avdijivky, industriálního města v Donbaské oblasti, které je od začátku října terčem ruských raket.
Tým doktorů a mediků, který zde začal působit krátce po začátku ruské invaze, má krabici na šrapnely a kulky vyňaté z těl raněných vojáků. Od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou novou ofenzivu ve snaze obklíčit a dobýt strategicky významné město, dorážejí oběti ve vlnách – občas přivezou i několik těžce raněných vojáků za den.
„Se současnými častými boji na blízko v bitvě o Avdijivku utrpí více vojáků střelné rány. To navíc ke zraněním způsobeným dělostřelectvem nebo drony, jejichž počet se nesnížil,“ uvedl traumatolog Oleksandr, který zařízení šéfuje. „Někteří přijdou s očima podrážděnýma chlorpikrinem, neletální chemickou zbraní, a medici, kteří zraněné evakuují, občas vidí věže Doněcku, Rusy okupovaného hlavního města oblasti, osvícené fosforovou municí.“
Navzdory některým pokrokům se před šesti měsíci zahájené ukrajinské protiofenzivě nepodařilo dosáhnout svého cíle, tedy prolomení fronty táhnoucí se na jihu země od Donbasu na Krym, poloostrov v Černém moři, jehož nezákonná anexe v roce 2014 signalizovala začátek snah ruského prezidenta Vladimira Putina přivlastnit si ukrajinské území. Místo zatlačení ruských sil zpět k hranicím čelí ukrajinští vojáci kruté realitě poziční války, kterou Volodymyr popsal jako „krvavou nemoc, se kterou jsme se naučili žít.“
Svůj verdikt nad protiofenzivou vynesl i nejvyšší velitel ukrajinských vojsk Valerij Zalužnyj. Podle něj nepřijde žádný „rychlý a krásný průlom“ a válka dosáhla patové situace. Toto tvrzení způsobilo v Kyjevě kontroverzi a Západu přidalo ožehavé téma do debat o vojenské a ekonomické pomoci Ukrajině. Prezidentu Volodymyru Zelenskému vadila Zalužného formulace, odmítl tvrzení o patové situaci, ale sám přiznal, že válka vstoupila do nové fáze.
S příchodem zimy na donbaské stepi jsou ukrajinští vojáci odhodlaní udržet linii. Ta přitom v některých místech není daleko od pozic, kde byla v předvečer ruské invaze po téměř osmi letech bojů v oblasti. „Když Avdijivka padne, tak padne, ale my budeme bojovat dál,“ řekl Maksym, dvacetiosmiletý voják nasazený v oblasti.
Když v roce 2014 Rusko na Donbase podnítilo válku, Maksym se přidal k jednotce nazývané Batalión Ajdar a své první bojové zkušenosti načerpal právě v industriálních komplexech na jihovýchodním okraji Avdivijky, kde dnes opět zuří těžký boj. Za deset let bojů už přišel o mnoho bratrů ve zbrani a pronásledují jej fotografie a videa ukazující, jak ruští vojáci mučí ukrajinské zajatce. Jako příklad zmínil Sergeje, vojáka, kterému Rusové údajně do čela vyryli hákový kříž. „Jestli jsem znavený? To ku*va ani náhodou,“ řekl Maksym. „Za každou naši hlavu chci jednu jejich a pak ještě jednu navíc.“
Ztráta Avdijivky by Putinovi dala symbolické vítězství před březnovými prezidentskými volbami a Ukrajinu by připravila o důležitý element obrany. Také by posílila argumenty evropských a amerických skeptiků, kteří jsou proti pokračování v podpoře Ukrajiny. Proto se na Ukrajině rozmnožily řeči o nové válečné strategii.
Prezident Zelenskyj oznámil na konci listopadu plány na rychlou výstavbu rozsáhlé sítě opevnění na hlavních obranných liniích v Donbaské oblasti a na dalších hranicích s Ruskem a Běloruskem. „Naše země bude zaručeně mít dost min a betonu,“ uvedl tehdy. Nejvíce pozornosti se upíná právě k Avdijivce na severu od Doněcku. Mykola Kovlenko, představitel teritoriální komunitiy v Očeretyne, které s Avdijivkou ze západu sousedí, uvedl, že práce na obranných liniích už pokročily.
Rusko ve svém prudkém útoku na Avdijivku kombinuje frontální útoky kolonami tanků a ozbrojených vozidel s taktikou dílčích zisků pěchotou, dělostřelectvem a drony. Ruské síly mají navíc i přes problémy se stavy početní převahu a jejich útok na Avdijivku připomíná protahovaný útok na Bachmut. Ten po měsících těžkých bojů v květnu padl. Rusové nasazují bývalé vězně a nezkušené vojáky do takzvaného „mlýnku na maso.“ Vysílají je na zbrklé útoky, které mají unavit ukrajinské vojsko před vysláním elitních ruských jednotek do bitvy.
Ukrajinské dělostřelectvo se jen stěží vyrovnává ruské palbě, protože se potýká s nedostatkem střeliva. Zatímco státy EU nejspíš nesplní svůj slib o doručení milionu nábojnic do Kyjeva před příchodem jara, Rusko obdrželo velké množství munice od Severní Koreji, která zvýšila svou válečnou produkci.
Operátor dronu Mykyta uvedl, že výhoda v průzkumných dronech a dronových útocích, která Ukrajincům umožnila znegovat ruskou dělostřeleckou výhodu, je nyní pryč. Rusové okopírovali ukrajinskou taktiku, zajistili si stabilní přísun dronů a vytvořili efektivní jednotky elektronické války, což podle Mykytových slov změnilo bojiště na „šachovnici s mizivou šancí na šachmat.“
Západ také stále ještě nedoručil slíbené stíhačky F-16, a Rusko tak nadále ovládá nebesa nad bojovou linií. Velké precizně naváděné bomby spolu s raketami a minomety postupně srovnávají donbaská města a vesnice se zemí. „Hlavní problém není ve strategii, ale v nedostatku zdrojů,“ uvedl Mykola Bjeljeskov, analytik kyjevského Národního institutu strategických studií. „Zjistili jsme, že klasická ofenziva je mimo schopnosti obou stran, ale mohou být vymyšleny nové taktiky.“
Podle nové studie Kielského institutu světové ekonomie dosáhlo množství zahraniční pomoci přislíbené Ukrajině v období mezi srpnem a říjnem tohoto roku dosavadního absolutního minima. Oproti stejnému období v loňském roce letos zahraniční státy přislíbily o 90% méně.
Snahy amerického prezidenta Joea Bidena zajistit další miliardy dolarů pro Ukrajinu se na několik měsíců zadrhly. Konkrétně jde o žádost o v přepočtu 1,4 bilionu korun, která minulý týden neprošla Senátem, protože republikáni požadují výměnou imigrační reformu. Bílý dům se již dříve vyjádřil, že očekává, že loňský balíček v hodnotě jednoho bilionu korun bude do konce roku vyčerpán.
„Toto je ta nejnebezpečnější chvíle od samého začátku téhle desetileté moskevské války a od začátku téměř dvouleté moskevské invaze,“ řekl bývalý americký velvyslanec na Ukrajině a současný analytik washingtonské Atlantické rady John Herbst. „Pokud se naše podpora Ukrajiny nezmenší, Ukrajina tuto válku nakonec vyhraje. Pokud se naše podpora prudce zmenší nebo úplně zmizí, pak Ukrajina čelí velkému nebezpečí prohry.“
Ačkoliv americké politické handrkování se s přiblížením listopadových prezidentských voleb nejspíš jen zhorší, Herbst odhaduje šance na odsouhlasení další pomoci pro Ukrajinu na víc než 50%. Je ovšem jedním z mnoha, kteří pochybují, že k tomu dojde ještě letos. „Myslím, že to pro Ukrajinu znamená mnoho úzkosti a možná menší odhodlání nasadit některé vybavení v boji,“ řekl.
Mark Cancian, armádní expert washingtonského Centra strategických a mezinárodních studií, se však domnívá, že pokud dojde k přerušení pomoci, pak je pro ni nyní ten nejvhodnější čas. „Ukrajina má štěstí, že je zima a na bojišti se toho moc neděje, takže to, že došlo k pauze pro ni není tak vražedné, jako by to bylo před rokem, kdy Rusové zaútočili na Bachmut,“ řekl.
V lednu už by ukrajinská vojska mohla ovšem pocítit následky snížené americké pomoci. Mohlo by se pro ně stát obtížným provádět lokální útoky, natož pak velkorozměrné ofenzivy. A i pokud budou pomocné balíčky schváleny, stále hrozí, že bude Ukrajina čelit tlaku na vyjednání řešení konfliktu, pokud nedojde v nadcházejícím roce k posunu na bojišti.
„Bylo by pro ně obtížné vyhrát opotřebovací válku, a i kdyby se jim to povedlo, tak by to zahrnovalo příšerné oběti,“ řekl Cancian. „Pokud budeme za rok ve stejné pozici, tak budou unaveni nejen Ukrajinci, ale i jejich spojenci. Zelenskyj musí vyslovit vítěznou teorii. Nemůže pokračovat donekonečna, aniž by řekl, jak tuto válku vyhraje.“
Bjeljeskov naopak viní Spojené státy, které podle něj dosud „nedokázaly přednést efektivní vojenskou strategii a radši se soustředí na mírnění eskalace.“ Dále uvedl, že „podmínky současné krize jednání ve Spojených státech byly vytvořeny tímto reakčním přístupem, ztělesněným frází ‚Dokud to bude nutné.‘“
Zelenskyj bude každopádně čelit mnohem většímu tlaku než Putin, obzvlášť pokud se ruskému prezidentovi podaří vyhnout se do březnových voleb, kdy si zajistí dalších šest let v úřadu, přikázání další vlny odvodů. Mnoho Rusů chce, aby válka byla u konce, ale analytici tvrdí, že Kreml bude schopen svému obyvatelstvu jako výhru prodat téměř jakýkoliv výsledek. To proto, že invazi vysvětlil jako nutný krok pro obranu země před Západem.
Po totálním selhání ruské snahy podmanit si Ukrajinu v prvních týdnech po začátku invaze a následných ranách zasazených Rusům ukrajinskými jednotkami je podle pozorovatelů Putinovou nejlepší nadějí na zisk vítězství, které by mohl prodat svým občanům právě opadnutím západní podpory. Nevýrazné výsledky ukrajinské protiofenzivy a hádky ve Spojených státech a EU o další podporu Kyjeva jeho důvěru v tento výsledek určitě posílily.
12:50
Dnes
Ruské ropné společnosti v dubnu meziročně snížily produkci pohonných hmot v důsledku ukrajinských útoků na ruské rafinerie. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ruský list Kommersant. Dodávky na ruský trh to ale neovlivnilo, v dubnu se podle listu dokonce zvýšily.
Produkce vysokooktanového benzinu se v období od 1. do 23. dubna meziročně snížila o 0,8 procenta na 2,57 milionu tun. Od začátku roku vykazuje pokles o 0,6 procenta na 13,08 milionu tun. Produkce nafty se pak za stejné období meziročně snížila o 2,8 procenta na 5,06 milionu. Od začátku roku vykazuje pokles o 1,5 procenta na 25,96 milionu tun.
12:14
Dnes
„Aktuálně neexistují žádné předpoklady pro jednání, protože všichni dobře znají stanovisko Ukrajiny neakceptovat jakékoliv rozhovory. Proto speciální vojenská operace pokračuje,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Připomněl, že Rusové a Ukrajinci při jednáních v Istanbulu už před dvěma lety dohodli mírovou smlouvu. Dokument byl podle něj fakticky parafován, ale Kyjev odmítl smlouvu dotáhnout do konce kvůli „přímému nátlaku Londýna“.
Mluvčí Kremlu dal před dvěma týdny najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko za této války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. I tehdy mluvčí ruského prezidenta před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou.
11:15
Dnes
Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské střely zasáhly dva objekty kritické energetické infrastruktury, ve kterých vypukl požár, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální úřady. Útok si podle nich nevyžádal mrtvé ani zraněné, ani nepoškodil bytový fond. Odpojení od sítě zatím není nutné, ale oblastní správa žádá občany, aby v době mezi 19:00 a 22:00 (18:00 až 21:00 SELČ) nezapínali přístroje s velkým odběrem elektřiny.
Ruské rakety mířily na energetické objekty i v Dněpropetrovské a Ivano-Frankivské oblasti, uvedl s odkazem na ministra energetiky Hermana Haluščenka server RBK-Ukrajina. „Je poškozeno zařízení. Na jednom z objektů byl zraněn náčelník směny,“ řekl ministr.
Rusové útočili na čtyři tepelné elektrárny společnosti DTEK, které vážně poškodili, dodal server s odvoláním na prohlášení společnosti. Energetici pracují na odstranění škod. Od začátku války to byl podle tvrzení Ukrajinců už 170. útok na elektrárny DTEK. Terčem se stala i plynárenská zařízení, nikdo ale nebyl zraněn, útok ani nenarušil poskytování služeb odběratelům. Škody se odstraňují, uvedla plynárenská společnost Naftohaz.
Bývalý americký diplomat a současný analytik RAND Corporation pro ruské otázky William Courtney má ale za to, že by Západ neměl ukrajinská vojska podceňovat. Ta pozorovatele od začátku invaze přece jen už několikrát překvapila. Prozatím podle Courtneyho zabránila Rusku v získání nadvlády nad většinou svého vzdušného prostoru a omezila možnosti Moskvy využívat Krym k projekci síly. „Měli bychom s naším přesvědčením, že bude tento patový stav dlouho trvat, být opatrní,“ řekl.
Obavy některých mužů na frontě na jih od Doněcku se ovšem vztahují mnohem dál než jen k nadcházejícím měsícům. Oleksandr, čtyřicetidevítiletý minometčík ze stejné brigády jako Maksym, má již nyní strach o poválečný stav Ukrajiny. On sám se v první den ruské invaze vzdal pozice starosty v Umani a narukoval jako řadový voják. Nyní brání zákopy vykopané podél poničených stromů v černé zemi prázdného pole. „Víc než přicházející zimy se bojím o poválečnou Ukrajinu,“ řekl, „Ukrajinci jen stěží přijmou jakýkoliv konec války bez návratu veškerého našeho území, a to je stále ještě hodně v dáli.“
Video Pavel varoval před únavou z války na Ukrajině. Konflikt na Blízkém východě rozděluje svět.
Video se připravuje ...
Témata:
Související
