Pomoc USA Ukrajině může narazit, miliardy blokují republikáni. „Přistávací dráha se krátí,“ tvrdí Bílý dům
Pro americkou vládu by mohlo být po novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to dnes řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, jenž vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
„Přistávací dráha se krátí,“ prohlásil dnes Kirby. „Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy,“ upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Spojené státy jsou nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci do země, která se přes 21 měsíců brání ruské agresi. Na Ukrajinu od loňského února poslaly vybavení s odhadovanou hodnotou přes 40 miliard dolarů (na 900 miliard Kč), naposledy však Kongres na tento účel uvolnil finance na konci loňského roku. Minulý měsíc prezident Joe Biden zákonodárce požádal o dodatečných 61 miliard dolarů na vojenskou i ekonomickou pomoc.
Dobré ráno.
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
„Ty peníze potřebujeme,“ řekl Kirby. Kolik prostředků americké vládě aktuálně na podporu Ukrajiny zbývá, není jasné. Balíčky vojenské pomoci posílané na Ukrajinu se však postupně zmenšují, Bílý dům nedávno uvedl, že to je důsledek průtahů v Kongresu. Původně vláda o nové prostředky žádala už v září.
Proti další podpoře Kyjeva se staví část zákonodárců Republikánské strany, jež drží těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů. Senát, kde naopak mají těsnou převahu demokraté, by mohl o nových prostředcích pro Ukrajinu hlasovat příští týden, a to společně s mimořádným balíkem pro Izrael, který prezident Biden také zahrnul do říjnové žádosti.
Republikáni v obou komorách ovšem v posledních týdnech schválení ukrajinské podpory podmiňují zpřísněním azylových a imigračních procesů, což je jejich dlouhodobá priorita. Se zástupci Demokratické strany aktuálně jednají o možném kompromisu. Jeho dosažení však zdaleka není jisté, neboť imigrační politika je otázkou, u níž dvě hlavní politické strany roky nenachází společnou řeč.
