Pomoc USA Ukrajině může narazit, miliardy blokují republikáni. „Přistávací dráha se krátí,“ tvrdí Bílý dům
Pro americkou vládu by mohlo být po novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to dnes řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, jenž vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
„Přistávací dráha se krátí,“ prohlásil dnes Kirby. „Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy,“ upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Spojené státy jsou nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci do země, která se přes 21 měsíců brání ruské agresi. Na Ukrajinu od loňského února poslaly vybavení s odhadovanou hodnotou přes 40 miliard dolarů (na 900 miliard Kč), naposledy však Kongres na tento účel uvolnil finance na konci loňského roku. Minulý měsíc prezident Joe Biden zákonodárce požádal o dodatečných 61 miliard dolarů na vojenskou i ekonomickou pomoc.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu v noci s odvoláním na úřady ruského Krasnodarského kraje informovala o nočním útoku na Afipskou ropnou rafinerii, kde vypukl požár. Upozornila také na hlášení úřadů z Volgogradu, podle kterých byly ve městě kvůli dronovému útoku poškozeny obytné budovy, jedno z míst podle tamního gubernátora Andreje Bočarova poškodil pád trosek dronu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí sejde se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. Oznámil to dnes Elysejský palác. Agentura Reuters k tomu napsala, že je Zelenskyj teď v nejobtížnější politické a vojenské situaci od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
„Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ uvedl Elysejský palác podle agentury AFP.
Policie v Jihoafrické republice (JAR) zadržela čtyři muže, které podezírá z úmyslu bojovat za Rusko. Informovala o tom dnes agentura AP. Jihoafrická vláda před několika týdny obdržela telefonáty svých 17 občanů, kteří jsou pod záminkou lukrativní pracovní nabídky nuceni bojovat na Ukrajině jako žoldnéři za Rusko.
Čtveřice mužů byla zadržena v pátek na letišti v Johannesburgu, když na ně upozornila letištní policie. Podezřelí měli namířeno do Ruska přes Spojené arabské emiráty.
„Ty peníze potřebujeme,“ řekl Kirby. Kolik prostředků americké vládě aktuálně na podporu Ukrajiny zbývá, není jasné. Balíčky vojenské pomoci posílané na Ukrajinu se však postupně zmenšují, Bílý dům nedávno uvedl, že to je důsledek průtahů v Kongresu. Původně vláda o nové prostředky žádala už v září.
Proti další podpoře Kyjeva se staví část zákonodárců Republikánské strany, jež drží těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů. Senát, kde naopak mají těsnou převahu demokraté, by mohl o nových prostředcích pro Ukrajinu hlasovat příští týden, a to společně s mimořádným balíkem pro Izrael, který prezident Biden také zahrnul do říjnové žádosti.
Republikáni v obou komorách ovšem v posledních týdnech schválení ukrajinské podpory podmiňují zpřísněním azylových a imigračních procesů, což je jejich dlouhodobá priorita. Se zástupci Demokratické strany aktuálně jednají o možném kompromisu. Jeho dosažení však zdaleka není jisté, neboť imigrační politika je otázkou, u níž dvě hlavní politické strany roky nenachází společnou řeč.
