Pomoc USA Ukrajině může narazit, miliardy blokují republikáni. „Přistávací dráha se krátí,“ tvrdí Bílý dům
Pro americkou vládu by mohlo být po novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to dnes řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, jenž vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
„Přistávací dráha se krátí,“ prohlásil dnes Kirby. „Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy,“ upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Spojené státy jsou nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci do země, která se přes 21 měsíců brání ruské agresi. Na Ukrajinu od loňského února poslaly vybavení s odhadovanou hodnotou přes 40 miliard dolarů (na 900 miliard Kč), naposledy však Kongres na tento účel uvolnil finance na konci loňského roku. Minulý měsíc prezident Joe Biden zákonodárce požádal o dodatečných 61 miliard dolarů na vojenskou i ekonomickou pomoc.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang.
Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají.
Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra.
Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo.
„Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.
„Ty peníze potřebujeme,“ řekl Kirby. Kolik prostředků americké vládě aktuálně na podporu Ukrajiny zbývá, není jasné. Balíčky vojenské pomoci posílané na Ukrajinu se však postupně zmenšují, Bílý dům nedávno uvedl, že to je důsledek průtahů v Kongresu. Původně vláda o nové prostředky žádala už v září.
Proti další podpoře Kyjeva se staví část zákonodárců Republikánské strany, jež drží těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů. Senát, kde naopak mají těsnou převahu demokraté, by mohl o nových prostředcích pro Ukrajinu hlasovat příští týden, a to společně s mimořádným balíkem pro Izrael, který prezident Biden také zahrnul do říjnové žádosti.
Republikáni v obou komorách ovšem v posledních týdnech schválení ukrajinské podpory podmiňují zpřísněním azylových a imigračních procesů, což je jejich dlouhodobá priorita. Se zástupci Demokratické strany aktuálně jednají o možném kompromisu. Jeho dosažení však zdaleka není jisté, neboť imigrační politika je otázkou, u níž dvě hlavní politické strany roky nenachází společnou řeč.
