Pomoc USA Ukrajině může narazit, miliardy blokují republikáni. „Přistávací dráha se krátí,“ tvrdí Bílý dům
Pro americkou vládu by mohlo být po novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to dnes řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, jenž vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
„Přistávací dráha se krátí,“ prohlásil dnes Kirby. „Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy,“ upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Spojené státy jsou nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci do země, která se přes 21 měsíců brání ruské agresi. Na Ukrajinu od loňského února poslaly vybavení s odhadovanou hodnotou přes 40 miliard dolarů (na 900 miliard Kč), naposledy však Kongres na tento účel uvolnil finance na konci loňského roku. Minulý měsíc prezident Joe Biden zákonodárce požádal o dodatečných 61 miliard dolarů na vojenskou i ekonomickou pomoc.
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.
FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.
„Ty peníze potřebujeme,“ řekl Kirby. Kolik prostředků americké vládě aktuálně na podporu Ukrajiny zbývá, není jasné. Balíčky vojenské pomoci posílané na Ukrajinu se však postupně zmenšují, Bílý dům nedávno uvedl, že to je důsledek průtahů v Kongresu. Původně vláda o nové prostředky žádala už v září.
Proti další podpoře Kyjeva se staví část zákonodárců Republikánské strany, jež drží těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů. Senát, kde naopak mají těsnou převahu demokraté, by mohl o nových prostředcích pro Ukrajinu hlasovat příští týden, a to společně s mimořádným balíkem pro Izrael, který prezident Biden také zahrnul do říjnové žádosti.
Republikáni v obou komorách ovšem v posledních týdnech schválení ukrajinské podpory podmiňují zpřísněním azylových a imigračních procesů, což je jejich dlouhodobá priorita. Se zástupci Demokratické strany aktuálně jednají o možném kompromisu. Jeho dosažení však zdaleka není jisté, neboť imigrační politika je otázkou, u níž dvě hlavní politické strany roky nenachází společnou řeč.
