Vystrčil a Pekarová v Kyjevě: Setkání se Zelenským, proslov v parlamentu i útěk do krytu
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a předseda Senátu Miloš Vystrčil dnes ráno dorazili do Kyjeva, kde se společně s šéfy parlamentů dalších evropských zemí setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou ukrajinského zákonodárného sboru Ruslanem Stefančukem. Kvůli leteckému poplachu čeští politici rovnou z vlakového nádraží zamířili na několik desítek minut do hotelového krytu. Poté jako první bod oficiálního programu zapálili svíčky u památníku obětí ukrajinského hladomoru z let 1932 až 1933. Pekarová Adamovái Vystrčil pak vystoupili v ukrajinském parlamentu.
Výpravy se podle snímku z krytu, který sdílel Vystrčil na síti X, účastní také poslanec Pavel Žáček (ODS), senátor Jiří Růžička a místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL).
„Po příjezdu do Kyjeva vedla naše první cesta do krytu. Je 4. sobota v listopadu a my si připomínáme 90. výročí genocidy na lidu, kterou způsobil Stalinův režim úmyslně vyvolaným hladomorem v letech 1932,1933. Ruská agrese není tedy zdaleka prvním zločinem diktátorů,“ upozornil Vystrčil.
O výročí hladomoru promluvila i Pekarová. „Zejména s ohledem na pokračující brutální ruskou agresi na Ukrajině, která je navíc doprovázena intenzivní dezinformační ofenzivou a snahou překrucovat dějiny, je důležité připomínat skutečnou zločineckou podstatu hladomoru,“ napsala s tím, že za hladomor mohla politika Sovětského svazu.
„V důsledku války rozpoutané Vladimírem Putinem jsou denně ničeny nevinné životy a páchány válečné zločiny. Naše podpora Ukrajiny proto nesmí polevit. Jsem si vědoma, že přirozenou reakcí každé společnosti je něco, co můžeme nazývat únavou z dlouhotrvajícího konfliktu. Zároveň jsem však přesvědčena, že přesně o to Kremlu jde,“ pokračovala dále a poděkovala všem lidem, kteří Ukrajinu nadále podporují.
Slíbili další zbraně
Pekarová Adamová i Vystrčil odpoledne vystoupili v ukrajinském parlamentu. Ukrajina potřebuje další zbraně a Česko jí je nepřestane dodávat, prohlásila česká předsedkyně. Podle Vystrčila si Ukrajina zaslouží další podporu i proto, že proti ruské agresi nebojuje pouze za sebe, ale také za další evropské demokracie.
„Jste hrdinové, jste lidé, kteří bojují nejen za sebe, ale i za ostatní,“ řekl Ukrajincům Vystrčil. Jako symbolický dar předal šéfovi ukrajinského parlamentu Ruslanu Stefančukovi jednu mimořádně výhřevných svíček, které vyrábějí Češi pro Ukrajince, kterým se nedostává světlo či teplo.
Poté se oba politici společně s dalšími státníky setkali se Zelenským. Společnou fotku jim vytvořil šéf ukrajinské diplomacie Dmytry Kuleba.
Obří dronový útok na Kyjev
Kyjev krátce před příjezdem české parlamentní delegace zažil nebývale intenzivní ruský dronový útok. Kvůli tomu měl i vlak s politiky zpoždění zhruba 45 minut, informovala Česká televize. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička při útoku utrpělo zranění několik lidí včetně jedenáctiletého dítěte. Zasaženo bylo několik budov, jedna ve čtvrti nedaleko nádraží, na které čeští politici dorazili.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že útoky na lodě v Černém moři jsou nepřijatelné a varoval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly, píše Reuters. Reagoval tak poté, co v pátek zasáhly drony dva ropné tankery Kairos a Virat pravděpodobně patřící do ruské stínové flotily. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu sdělily médiím, že útok na tankery provedla Ukrajina pomocí námořních dronů.
„Válka mezi Ruskem a Ukrajinou nyní výrazně ohrožuje bezpečnost plavby po Černém moři. Páteční útoky na plavidla v naší výlučné ekonomické zóně znamenají znepokojivé zvyšování napětí,“ řekl Erdogan novinářům. „Tyto útoky nelze nijak ospravedlnit. Varujeme proto všechny zúčastněné strany před opakováním podobných incidentů,“ dodal turecký prezident.
Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila.
Letos v říjnu Rusko podle AFP dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních území; loni v listopadu to bylo 725 kilometrů čtverečních. Od začátku letošního roku pak Rusko obsadilo téměř 5400 kilometrů čtverečních, což je o téměř 2000 více než za stejné období roku 2024.
Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená.
„Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.
Během úderu bylo podle Klička zraněno několik osob, včetně jedenáctiletého dítěte. Agentura Ukrinform napsala, že v Kyjevě bylo slyšet kolem osmi explozí. Zpravodaj DPA informoval o dlouhotrvající palbě protivzdušné obrany. Podle ukrajinského letectva Rusové provedli dosud největší útok pomocí bezpilotních letounů Šáhed íránské výroby.
Miliony obětí hladomoru
Předsedové obou komor českého parlamentu přijeli do ukrajinské metropole v době, kdy se vedení země snaží přesvědčit Evropskou unii, aby do konce roku oficiálně zahájila rozhovory o ukrajinském vstupu do evropského bloku. Čeští politici to podporují, Unie ale v této otázce není jednotná. Ukrajina také rok a tři čtvrtě od začátku ruské agrese usiluje o to, aby evropští spojenci před těžkými zimními měsíci nepolevovali v dodávkách zbraní. Očekává se, že čeští představitelé stejně jako zástupci parlamentů Belgie, Finska, Irska, Polska či Estonska dají najevo ochotu dále Ukrajinu podporovat v obraně proti Rusku.
Podle historiků během hladomoru, který si Ukrajina dnes připomíná, padlo za oběť až několik milionů Ukrajinců. Obě komory českého parlamentu loni označily tento hladomor za genocidu vyvolanou sovětským stalinským režimem.
„Pomáháme v současnosti, myslíme na budoucnost, nezapomínáme na minulost. Současná ruská agrese není první zločin, kterému Ukrajina čelí,“ uvedl Vystrčil k dnešní připomínce, které se zúčastnil i Zelenskyj či státníci dalších zemí.
„Snažili se nás pokořit, umlčet, vyhubit. Nedokázali to. Chtěli před námi skrýt pravdu a zamlčet hrozné zločiny. Nedokázali to. Chtěli nás zmást, uvést v omyl, přimět nás, abychom nevěřili a nepamatovali si, a proto abychom odpustili. Nedokázali to,“ řekl Zelenskyj v projevu k národu, zveřejněném na sociálních sítí. Památku obětí hladomoru uctil společně se svou ženou Olenou.
Čeští politici na Ukrajině
Pekarová Adamová a Vystrčil se dnes mají také setkat s představiteli Krymských Tatarů, kteří po obsazení ukrajinského poloostrova Ruskem čelí útlaku.
Čeští vysoce postavení ústavní politici jezdí na Ukrajinu relativně často. Naposledy byla před 14 dny v Kyjevě ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V dubnu se za Zelenským vydal prezident Petr Pavel, který dokonce naštívil i oblast nedaleko frontové linie. Premiér Petr Fiala (ODS) pak byl jedním z prvních světových politiků, kteří do ukrajinské metropole po vypuknutí války dorazili.
