„Jsem si jistý, že náš vstup do NATO schválí,“ věří švédský ministr. Neví ale kdy
Švédsko stále čeká na ratifikaci své žádosti o vstup do NATO. Ministr obrany skandinávské země Pål Jonson tvrdí, že je nadále optimistický, že k ratifikaci dojde. Přesto nyní zdůrazňuje, že se Švédsko musí stát členem aliance co nejdříve, aby byla neutralizována ruská hrozba, informuje deník The Guardian.
Švédské přijetí vázne už jen na dvou členských státech, Turecku a Maďarsku. Jonson nadále věří, že obě země nakonec přijetí odsouhlasí. Není však schopný říct kdy. Nyní zdůrazňuje, že oddalování ratifikace zanechává Švédsko zranitelné.
„Nechceme odepisovat Rusko jako hrozbu, protože Rusko na Ukrajině předvedlo svou odolnost. Proto musíme vytrvat, a to nejlépe uděláme tak, že zpevníme naše národní slabiny a co nejdříve se staneme plně integrovaným členem NATO,“ řekl Jonson reportérovi Guardianu.
Švédsko podalo svou žádost o vstup do NATO zároveň s Finskem v květnu 2022, kdy se obě země zřekly své vojenské neutrality po invazi sil Vladimira Putina na Ukrajinu. O jedenáct měsíců později, v dubnu tohoto roku, se Finsko stalo oficiálně členem NATO. Švédsko stále čeká.
V projevu před obranným a bezpečnostním fórem Hanakäräjät v Helsinkách Jonson uvedl, že má švédská žádost silnou podporu mezi spojenci z NATO. Alianci podle něj může Švédsko nabídnout především „lepší strategickou pozici“ a „důležité armádní zdroje.“
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan v červenci po schůzce se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem souhlasil, že švédskou žádost předloží parlamentu hned, jak to půjde. Minulý týden ovšem turecká komise pro zahraniční věci odložila svůj verdikt se slovy, že celá záležitost ještě „nedozrála“ k rozhodnutí.
Kolem maďarských úmyslů též vládne nejistota, ačkoliv Jonson tvrdí, že Budapešť Stockholm ujistila, že Maďarsko nebude poslední zemí, která vstup Švédska ratifikuje. Přitom se minulý týden Maďaři též vyjádřili, že nejsou připraveni žádost odsouhlasit navzdory tomu, že premiér Viktor Orbán v minulosti řekl, že je souhlas jen formalitou.
I přes tyto průtahy je Jonson, člen Umírněné strany, v otázce švédské budoucnosti v NATO optimistický. „Už teď jsme ve větším bezpečí než jsme byli před začátkem naší snahy o členství v NATO díky bezpečnostním ujištěním ze strany USA, Velké Británie, Německa, Francie a dalších severských zemí,“ uvedl.
Jonson též mluvil o současném napětí na finskoruských hranicích, kde podle finských úřadů Moskva posiluje proud žadatelů o azyl. Ministr zahraničí řekl, že je se svými finskými kolegy v kontaktu a Finsko nadále považuje za nejbližšího bezpečnostního a obraného partnera Švédska. „Tento vztah pro nás bude nadále naprosto stěžejním a je velmi důležitou kontribucí k bezpečnosti a stabilitě oblasti,“ dodal.
Tato Jonsonova tvrzení přišla v předvečer dvoudenního summitu ministrů obrany severských a pobaltských států ve Stockholmu, který je součástí Severské obranné spolupráce (NORDEFCO).
Tento summit Jonson popsal jako historický, protože ministři obrany z obou oblastí se sejdou vůbec poprvé, aby probrali bezpečnostní opatření a řešení pro období míru, krize i války. Na pořadu jednání je i podpora Ukrajiny.
Dobrý den. Ruské síly na Ukrajině postupují na všech frontách. Po návštěvě ruských jednotek na bojišti to prohlásil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, uvedla v noci na dnešek agentura Reuters.
„Naše jednotky v zóně speciální vojenské operace postupují prakticky všemi směry,“ řekl Gerasimov. Rusko invazi označuje jako speciální vojenskou operaci.
Nejtěžší boje se podle Gerasimova odehrávají v okolí města Pokrovsk. „Nepřítel se všemi způsoby a bez ohledu na ztráty neúspěšně snaží zastavit náš postup a znovu převzít iniciativu,“ uvedl s tím, že ukrajinská armáda v oblasti nasadila ty nejlepší jednotky, které převelela z jiných regionů. „A to našim vojákům usnadňuje postup v jiných sektorech,“ dodal.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
