Putin poprvé od začátku války promluví na summitu zemí G20. Ale jen virtuálním
Ruský prezident Vladimir Putin promluví na nadcházejícím virtuálním summitu největších světových ekonomik ze skupiny G20. S odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova o tom informovala ruská státní média. Putin se předchozích dvou summitů, které se za osobní účasti světových státníků a dalších vrcholných představitelů konaly v Indonésii a Indii, neúčastnil; jeho místo na nich zaujal šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
Virtuální summit tuto středu pořádá Indie. Jednání státníků navrhl na konci zářijové vrcholné schůzky indický premiér Naréndra Módí.
Putinův projev dnes potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, ačkoliv nezmínil, co přesně bude jeho obsahem. Uvedl také, že se Putin zúčastní mimořádného on-line summitu zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a JAR), který bude v úterý věnován současnému konfliktu mezi palestinským radikálním hnutím Hamás a Izraelem.
Putin musel letos zrušit svou účast na summitu BRICS v Jihoafrické republice i G20 v Indii kvůli zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v souvislosti s rolí ruského lídra při zavlečení ukrajinských dětí do Ruska.
Putin také v souvislosti se svým útočným tažením na Ukrajině nepřijel na summit G20 na Bali v roce 2022. Tam ho nakonec rovněž zastupoval Lavrov, který ale na konci prvního dne vrcholné schůze odjel. Většina států skupiny tehdy ostře odsoudila válku na Ukrajině a vyzvala k bezpodmínečnému stažení Ruska z ukrajinského území.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
