Veru (†23) umučil k smrti, pak zabíjel na Ukrajině. Bestiální vrah dostal milost od Putina
Vrah Very Pechtělevové se ocitl znovu na svobodě díky milosti od ruského prezidenta Vladimira Putina. Tu dostal za vojenskou službu, kterou vykonával na Ukrajině. Příbuzní Pechtělevové se bojí pomsty pachatele, protože právě oni se zasazovali o, na ruské poměry neobvykle výraznou, medializaci případu. Od vraždy totiž uplynuly jen tři roky.
Vražda Very Pechtělevové, kterou v roce 2020 spáchal její expřítel, byla tak hrůzná, že i v Rusku, kde se násilí na ženách často zamlčuje, vyvolala mediální poprask. Vladislav Kanjus strávil hodiny mučením Pechtělevové, než zemřela. Sousedé opakovaně volali policii, aby nahlásili děsivé výkřiky vycházející z bytu, ale strážníci se nedostavili.
U soudu vyšlo najevo, že na těle Pechtělevové bylo 111 ran. Loni v létě soud na Sibiři odsoudil Kanjuse k 17 letům vězení za vraždu. Další obvinění ze znásilnění soudce zrušil. A teď, tři roky od spáchání hrůzného činu, je jeho pachatel opět na svobodě.
Otec zesnulé Pechtělevové obdržel dopis od prokuratury, v němž bylo uvedeno, že vrah jeho dcery Vladislav Kanyus byl omilostněn Vladimirem Putinem v dubnu 2023. Federální vězeňská služba ani prokuratura neuvedly, kde se muž v současnosti nachází.
Jeden člověk zahynul a dalších 20 utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruské drony zaútočily na ukrajinské město Dnipro. Na svém telegramovém účtu o tom informoval šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Později oznámil, že počet raněných stoupl na 28 a že jsou mezi nimi i desetiletý chlapec a sedmnáctiletá dívka.
„Centrum města, vrchol dne, kdy děti jsou ve škole a dospělí v práci. A cynický nepřátelský útok,“ napsal Lysak. Hořely podle něho kancelářské prostory a automobily. Ruské drony podle starosty města Boryse Filatova poškodily dvě desítky obytných domů, zdravotní středisko, zubní ordinaci, muzeum, gymnázium a univerzitní budovy.
Organizace Globsec a Mezinárodní centrum boje proti terorismu (ICCT) zaznamenaly od roku 2022 v Evropě nejméně 110 sabotáží nebo pokusů o ně s potvrzenými vazbami na Rusko. Jedná se o fyzické útoky, například žhářství, do statistiky se naopak nepočítají kybernetické a informační operace. V Česku bylo útoků pět. ČTK o tom dnes za Globsec informoval Filip Nerad.
Autoři analýzy upozornili, že po vyhoštění stovek agentů z Evropy přesouvá Moskva svou pozornost na věznice, organizovaný zločin a zranitelné komunity. Do operací bylo podle nich zapojeno minimálně 131 pachatelů, alespoň 35 z nich mělo kriminální minulost. Cílem útoků je sabotovat kritickou infrastrukturu, páchat žhářství a provádět atentáty, které mají destabilizovat kontinent. Většina útoků byla namířená proti Polsku a Francii.
Jeden člověk zahynul a dalších 20 utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruské drony zaútočily na ukrajinské město Dnipro. Na svém telegramovém účtu o tom informoval šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak.
„Centrum města, vrchol dne, kdy děti jsou ve škole a dospělí v práci. A cynický nepřátelský útok,“ napsal Lysak. Hořely podle něho kancelářské prostory a automobily. Poškozený je také bytový dům, dále kolej a kulturní centrum.
Rodina dívky se v červnu dozvěděla, že vrah jejich dcery byl propuštěn z vězení, aby mohl bojovat ve válce na Ukrajině. Podle sociální aktivistky Aleny Popové byl Kanyus na svobodě už letos v září. Rodina Pechtělevové totiž našla fotku, na které griluje s přáteli.
„Co bychom měli dělat? Jako vždy: nemlčet!“ napsala Popová na sociální síť Telegram. „Pokud zůstaneme zticha, jednoduše tím přijmeme, že takoví zabijáci budou volně chodit mezi námi,“ dodala.
Propuštění vraha vyvolalo pobouřené reakce
Kreml v pátek reagoval na mediální poprask, jenž vyvolala zpráva o milosti, kterou Putin podepsal. „Krví odčinili své zločiny na bojišti. V útočných brigádách, pod palbou kulek a granátů,“ řekl Putinův tiskový mluvčí Dmitrij Peskov.
Rodina Pechtělevové se o tom, že vrah jejich dcery nesedí za mřížemi, dozvěděla jen devět měsíců po skončení soudního procesu. Matka zavražděné obdržela dvě fotografie z anonymního účtu na WhatsAppu. Byl na nich muž ve vojenské uniformě a doprovázel je vzkaz: „Kanjus je na svobodě a bojuje na Ukrajině.“
„Nemohla jsem uvěřit svým očím, snažila jsem se ji uklidnit, snažila jsem se jí říct, že to není on, že je to Photoshop. Ale rychle jsme si uvědomili, že je to opravdu on,“ řekl Guardianu Veřin strýc Vladimir Pechtělev.
Zdálo se, že Kanjus byl jedním z desítek tisíc ruských vězňů, kteří byli předčasně propuštěni, aby bojovali na Ukrajině. Drtivá většina z nich skončila v řadách Wagnerovy skupiny, soukromé armády vedené Jevgenijem Prigožinem, ale později je takto verbovaly i jiné formace včetně regulérní armády. Pokud v bojích přežijí půl roku, jsou svobodní, zněla dohoda.
