Ohnivé peklo na Ukrajině: Rusové i Ukrajinci útočí drony, Krymský most stojí. A velký požár cisteren
Ruské síly během nočních náletů na Ukrajinu zasáhly v Kremenčuku v centrální části země ropnou rafinerii, uvedl na síti telegram šéf regionální správy Filip Pronin. Vzniklý požár v rafinerii se podle něj už podařilo zlikvidovat, podnik ale zastavil provoz. Dohromady Rusové na Ukrajinu vyslali během noci na dnešek 20 dronů Šáhed íránské konstrukce, ukrajinská protivzdušná obrana jich 18 sestřelila, stejně jako jednu řízenou střelu Ch-59, sdělilo ukrajinské letectvo.
Během noci byly podle listu Ukrajinska pravda slyšet výbuchy i v Poltavské a Chmelnycké oblasti, kde protivzdušná obrana zasahovala proti skupinám dronů letících na západ.
Také ruská strana oznámila noční útoky dronů na své území. Před půlnocí ruská protivzdušná obrana sestřelila dva ukrajinské drony nad Kurskou oblastí, hraničící s Ukrajinou, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax.
Letecký poplach byl dnes ráno kromě toho podle serveru Ukrajinska pravda vyhlášen v Sevastopolu na Ruskem anektovaném Krymu.
Ruskem dosazený šéf správy města Michail Razvožajev na telegramu připustil, že u Sevastupolu stoupá dým, a vysvětlil ho použitím maskovacích prostředků ruskými vojsky. Podle místních médií se na čas zastavila městská hromadná doprava a také byl přerušen provoz po Krymském mostu, který spojuje poloostrov s Ruskem.
V Doněcku vzplály cisterny
Při ostřelování okupovaného Doněcka ukrajinskou armádou vypukl silný požár. Vzplály cisterny s pohonnými hmotami, oznámila dnes večer ruská a ukrajinská média s odvoláním na záběry na sociálních sítích.
Ruskem dosazený šéf okupované části Doněcké oblasti Denis Pušilin tvrdí, že ostřelování si vyžádalo dva mrtvé, včetně jednoho záchranáře, a zranění utrpělo 12 civilistů, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
O výbuchu cisteren informoval také ruský list Izvestija, který tvrdí, že jeho reportéři se také dostali pod palbu a zranily je střepiny. Podle Pušilina mezi zmíněnými 12 zraněnými civilisty jsou tři novináři z uvedeného média.
BBC podotkla, že ve válečných podmínkách nemůže potvrdit správnost tvrzení znepřátelených stran.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
