Válka Izraele s Hamásem jim „ukradla“ pozornost: Ukrajinu čeká hodně tuhá zima, varují analytici
Zatímco se pozornost světa obrátila k dění na Blízkém východě, Ukrajina varuje, že čelí nové hrozbě - primitivním ruským dronům, které Moskva vypouští zřejmě s jediným účelem: vyčerpat zásoby ukrajinských raket.
Malé drony podle ukrajinské veřejnoprávní televize nesou reflektory, aby zajistily, že je Ukrajinci odhalí. Někdy pořizují snímky k identifikaci stanovišť protiletadlových radarů a raketových systémů. Každý z těchto dronů, sestavených z levných součástek běžně dostupných na internetu, stojí odhadem okolo 1500 dolarů (asi 35 tisíc korun), což je méně než jedna z mnohdy několika raket vypálených k jejich sestřelení.
Rusové se radují, Ukrajinci mají obavy
Komentátoři ruských stanic reagovali na neočekávaný útok radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října se stěží skrývanou radostí. Předpovídali, že konflikt na Blízkém východě dramaticky sníží západní podporu Kyjeva.
Podobně to vidí řada ukrajinských analytiků, kteří se obávají zejména toho, že rozhořčení z rostoucího počtu obětí v Pásmu Gazy a v Izraeli zničí už tak křehkou podporu Ukrajiny ze strany chudších zemí „globálního jihu“.
Rusko v říjnu oznámilo, že jeho výdaje na obranu v roce 2024 dosáhnou téměř 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun), tedy zhruba třikrát víc, než kolik činily před jeho invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Jedná se o zhruba 30 procent státního rozpočtu.
Ukrajina na obranu hodlá příští rok vydat okolo 40 miliard dolarů (938 miliard korun), zhruba polovinu státního rozpočtu a 20 procent veškerého hospodářského výkonu země. Počítá ale také s desítkami miliard zahraniční vojenské pomoci - alespoň v případě, že budou západní dárci nadále ochotni ji poskytovat.
Co se týče raket protivzdušné obrany a dělostřelecké munice, Kyjev nyní přímo soupeří s Izraelem o západní dodávky, zejména ze Spojených států. Ruské a ukrajinské jednotky v posledních týdnech vedly útočné operace v očekávání omezených postupů během nadcházející zimy. Obě strany dosáhly omezeného pokroku.
Přežít zimu
Ukrajinské úřady očekávají, že Rusko se tuto zimu opět zaměří na energetickou infrastrukturu země ve snaze zmrazit odpor ukrajinského obyvatelstva. Zároveň tím Kyjevu znemožňují dostávat peníze za vývoz, a to i s pomocí útoků na přístavní infrastrukturu podél Dunaje a v Oděse.
K těmto útokům Rusko často používá íránské bezpilotní letouny. Není nicméně jasné, zda konflikt na Blízkém východě přiměje Teherán, velkého podporovatele Hamásu, aby tyto dodávky omezil.
Ukrajina bude k překonání zimy potřebovat veškeré dostupné prostředky protivzdušné obrany - proto Rusko nemá problém obětovat své nejjednodušší drony. Rostoucí nedostatek dělostřelecké munice je také závažný, protože zprávy z fronty naznačují, že Ukrajině chybí munice k použití zhruba 350 darovaných západních dělostřeleckých systémů.
Spojené státy a Evropská unie se zavázaly Kyjevu poslat zhruba dva miliony nábojů ráže 155 mm, přičemž americká polovina pochází ze strategických zásob, které Pentagon skladuje v Izraeli. Vysoký představitel amerického ministerstva obrany tento týden potvrdil, že část z nich byla přerozdělena izraelským silám. Jestli Pentagon najde náhradní zásoby pro Ukrajinu, není jasné.
Ukrajinští představitelé uvádějí, že konflikt na jejich území i na Blízkém východě ukazuje, že Západ musí výrazně zvýšit výrobní kapacitu zbraní a munice.
Severokorejský spojenec
Předpokládá se, že Rusko lobbuje za vlastní zahraniční dodávky zbraní, včetně těch z Číny a Severní Koreje. Po zářijovém setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a severokorejského vůdce Kim Čong-una se Moskvě zřejmě otevřely zbrojní zásoby Pchjongjangu.
Mezi severokorejskými přístavy a městem Dunaj na ruském Dálném východě od srpna opakovaně pendlují dvě nákladní lodě, které vyložily nejméně tisíc kontejnerů. Podle estonských úřadů tyto dodávky obsahovaly okolo 350 tisíc nábojů, což je zhruba množství, které Rusko vypotřebuje každý měsíc.
V kombinaci se zbývajícími ruskými zásobami, které Estonsko odhaduje na čtyři miliony, by to umožnilo Rusku udržet současné tempo palby po celý rok 2024 a potenciálně tak co se týče munice předstihnout Ukrajinu.
Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země. V sobotním rozhovoru pro AP, který agentura vydala dnes ráno, to řekl finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruská protivzdušná obrana zlikvidovala přes noc 57 útočících ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Největší počet dronů mířil podle úřadu nad Samarskou oblast, kde jich bylo sestřeleno 23. Dalších 17 dronů sestřelilo Rusko nad Volgogradskou oblastí, menší počty pak nad pěti dalšími oblastmi. K metropoli Moskvě se tentokrát žádný ukrajinský letoun nepřiblížil.
Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně zraněných či zabitých civilistech.
Ukrajina a Rusko obnoví vzájemné výměny zajatců na základě istanbulských dohod, uvedl Umerov. Jedná se podle něj o propuštění 1200 Ukrajinců.
