Zpověď plná emocí. Ruský voják prozradil, kdo vyhodil do povětří Kachovskou přehradu
Ukrajinská vojenská rozvědka (GUR) nedávno zveřejnila zvukový záznam údajného telefonátu, v němž ruský voják prozradil, že jeho země stojí za červnovým výbuchem přehrady Kachovka. Na nahrávce je hovor mezi ruským vojákem, který měl hovořit z frontové linie na Ukrajině, a neznámou osobou. Co na záznamu stálo, připravil server Newsweek.
Voják na nahrávce podrobně hovoří o velkých explozích na přehradě vodní elektrárny Kachovka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, které se odehrály 6. června. Následná destrukce způsobila únik nejméně 150 tun motorového oleje do řeky Dněpr a záplavy v několika osadách, které si vyžádaly evakuaci. Ruský prezident Vladimir Putin a další představitelé Kremlu posléze odmítli odpovědnost za incident na přehradě a obvinili z něj Kyjev a jeho spojence. Ukrajina uvedla, že za katastrofou stojí Rusko.
Voják hovořící v telefonátu zveřejněném GUR popírá tvrzení Moskvy a říká, že jeho jednotka byla zasažena vodou poté, co Rusko vyhodilo přehradu do povětří.
„Dostali jsme se do té zk****né vlny, když jsme vyhodili do povětří tu zasr***u přehradu. Ti z nás, kterým se podařilo vyplavat, vyplavali a pak ty zasr**ce v podvlíkačkách sundavali ze stromů,“ je slyšet na zachyceném hovoru.
Ruský voják také uvedl, že se vojenské orgány jeho země snažily bagatelizovat počet osob, které při incidentu ztratily, a tvrdily, že přišly pouze o sedm mužů. V jiné části nahrávky pak upřesnil, že jeho jednotka byla nedávno převelena do Záporoží, tedy oblasti Ukrajiny, kde se boje zintenzivnily poté, co Kyjev v červnu zahájil protiofenzívu.
Podle listu Kyiv Post vojáci, kteří bojovali v Záporoží před jeho příchodem, nezaznamenali úspěch. Dodal, že jeho jednotka toho proti ukrajinské armádě „udělala velmi málo“, a řekl rovněž, že očekává, že válka na Ukrajině bude pokračovat nejméně dva roky kvůli tomu, že kyjevská armáda se brání zuby nehty.
GUR často zveřejňuje zvukové záznamy, které podle ní představují zachycenou komunikaci ruských sil. Tyto hovory obvykle slouží jako příklad nízké morálky okupantů. Minulý měsíc GUR sdílela zvukový záznam, o němž tvrdí, že se jedná o ruského vojáka, který popisuje, že celá jednotka ozbrojených sil jeho země byla „zmasakrována“ ukrajinskou armádou, a též hovor vojáka, který hovořil o plánech, které slyšel, že Kyjev brzy podnikne velký pokus o znovuzískání Krymu.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.
Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.
Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci (NATO) zůstávají ve střehu, Česko podporuje další protiruské sankce. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) poté, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron.
„Rusko dále provokuje. Včera v noci šlo o Rumunsko. Na ruské 'omyly' nevěřím. Jako spojenci v NATO zůstáváme ve střehu. Rusko musí za provokace proti NATO zaplatit konkrétní cenu. Proto Česko podporuje další sankce,“ uvedl dnes šéf české diplomacie.
V rafinerii v Kiriši na jihu Leningradské oblasti, která patří k největším v Rusku, vypukl požár, když se tam zřítil sestřelený dron. Na platformě Telegram o tom dnes informoval gubernátor tohoto regionu Alexandr Drozdenko. Ukrajinská armáda podle agentury Reuters uvedla, že na rafinerii zaútočila. Moskva sdělila, že v noci její síly zničily 80 ukrajinských dronů.
Reuters napsal, že rafinerie, v níž už se podle ruských činitelů podařilo plameny uhasit, patří společnosti Surgutněftěgaz a ročně zpracuje 17,7 milionu tun ropy. To představuje 6,4 procenta celkového množství ropy zpracované v Rusku.
