Ruský oligarcha: Naše ekonomika je překvapivě odolná. Sankce Putina k ukončení invaze nedoženou
Rusko ustálo sankce, které na něj po loňské invazi ruských vojsk na Ukrajinu uvalily západní státy. V rozhovoru s britským ekonomickým listem Financial Times (FT) to řekl ruský oligarcha Oleg Děripaska. Zároveň dal najevo nad tímto vývojem překvapení - myslel si totiž, že Rusko kvůli válce zkrachuje.
Děripaska patří mezi nejbohatší lidi původem z Ruska. Podle něj Moskva přežila snahy o izolaci své ekonomiky díky navázání nových obchodních vztahů s globálním jihem a také díky posílení investic do domácí spotřeby. Soukromý sektor se pak ukázal být mnohem silnější, než Děripaska před několika měsíci očekával.
„Byl jsem si více méně jist, že až 30 procent ekonomiky zkolabuje, ale bylo to méně,“ řekl oligarcha. „Ano, jsou zde válečné výdaje a všechny ty dotace a vládní podpora, ale přesto je to překvapivě slabé zpomalení. Soukromá ekonomika našla způsob, jak fungovat, a úspěšně,“ dodal.
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že ruská ekonomika letos vzroste o 1,5 procenta a v příštím roce o 1,3 procenta. Ruský prezident Vladimir Putin byl minulý týden mnohem větší optimista a odhadl, že hrubý domácí produkt (HDP) letos vykáže růst o 2,8 procenta. To je více než dvojnásobek maxima, které v dubnu předpověděla jeho vláda.
Děripaska je zakladatelem firmy na produkci hliníku Rusal a její mateřské společnosti En+. Jeho vyjádření ukazuje, že mezi moskevskou elitou sílí důvěra v to, že Rusko vyšlo z konfliktu relativně bez úhony, navzdory počátečním obavám, že sankce ruskou ekonomiku zničí.
Děripaska uvedl, že měl vždy pochybnosti o tom, že by sankce byly užitečné. Svět podle něj vynaložil velké úsilí, aby se stal globální v oblasti obchodu, investic a toků informací. Doba, kdy se daly sankce použít jako nástroj k vyjednávání, je dávno pryč. Sankce jsou podle něj nástroj 19. století, který ve 21. století nefunguje.
Opatrná kritika invaze
Děripaska byl jedním z mála oligarchů, kteří invazi hned v prvních měsících kritizovali, i když jen opatrně. Prohlásil, že v konfliktu nevidí žádnou hodnotu. V poslední době svá protiválečná prohlášení zmírnil v souvislosti s rostoucím tlakem na oligarchy, aby platili vyšší daně a v některých případech odevzdali svůj majetek státu, upozornil FT.
„Nevidím důvod, proč by to nemělo být zastaveno z obou stran. Nevidím, že by někdo dosáhl svého deklarovaného cíle,“ řekl Děripaska. Jediný cíl, kterého by bylo podle něj dosaženo, by bylo více utrpení a ztracených životů a zranění výměnou za možná pět, deset, 20 nebo 25 kilometrů vlevo nebo vpravo.
Ukrajina odmítla výzvy, jako je ta Děripaskova, ke „skutečnému jednání“ s odůvodněním, že by to legitimizovalo ruské územní zisky. Ale další boje podle Děripasky mohou znamenat do příštího roku dalších 50.000 mrtvých a možná 150.000 zraněných z obou stran. „Opravdu si myslíte, že je moudré mít dalších 200.000 lidí, kteří budou trpět dalších 12 měsíců?“ zeptal se.
Kreml Děripasku loni vyzval, aby svoji kritiku zmírnil. Prokurátoři mu v rámci první vlny nuceného znárodňování zabavili hotelový komplex v černomořském letovisku Soči a převedli ho na nadaci spojenou s Putinem. Děripaska se k této epizodě odmítl vyjádřit.
Odolnosti ruské ekonomiky podle Děripasky pomohly investice vlády do průmyslu a snaha donutit neefektivní státní podniky, které ekonomice dominují, aby zvýšily kapacitu, částečně kvůli podpoře válečného úsilí. Upozornil také, že jeho cesty do Asie ho přesvědčily, že země globálního jihu odolají tlaku, aby se připojily k západním sankcím, a nabídnou Rusku záchranné lano.
„Víte, tito lidé potřebují každý den nakrmit miliardu obyvatel, a vy po nich chcete, aby se angažovali, anebo trpěli. To byl zásadní omyl od lidí, kteří si mysleli, že mohou tohoto skvělého mechanismu využít k nátlaku na autokratické režimy,“ prohlásil Děripaska. Díky svým přírodním zdrojům je Rusko příliš atraktivním obchodním partnerem pro země, které jsou závislé na vývozu jeho energií, kovů a potravin, než aby se ho vzdaly, dodal.
Z příští miliardy lidí, kteří se narodí, jich bude 70 procent právě z globálního jihu. „Podívejme se realitě do očí. Oni chtějí rozvoj a potřebují ruské zdroje, ruská řešení, obchod s Ruskem,“ uvedl Děripaska. „Věřit, že sankce (válku) zastaví nebo způsobí změnu režimu nebo nás nějakým způsobem přiblíží k ukončení konfliktu...Ne. My potřebujeme jiné řešení,“ dodal.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Při ruském ostřelování Chersonu byl zabit padesátiletý muž, napsal na sociální síti šéf oblasti Oleksandr Prokudin. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovému útoku.
Ukrajinská prokuratura zveřejnila záběry zachycují okamžik, kdy ruský dron zasáhl vzdělávací zařízení v Charkově, druhém největším ukrajinském městě. Úřady neupřesnily, o jakou šlo školu, podle místních médií dron zasáhl jednu z budov farmaceutické univerzity. Ruské útoky si vyžádaly čtyři lehce zraněné: tři ženy ve věku 51, 52 a 54 let a 89letého muže, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. „Naštěstí nikdo nezahynul,“ zdůraznil.
Íránské a ruské jednotky společně během cvičení Západ 2025 nacvičovaly útočné operace v podmínkách masivního nasazení průzkumných a útočných dronů nepřítelem, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. „Vojáci islámské republiky dobyli nepřátelské opěrné postavení, opevnili se v něm, za podpory ruských dronů odrazili nepřátelský protiútok a přistoupili ke zničení ustupujícího nepřítele,“ sdělilo. O dodávky munice a dalších potřeb do první linie se podle ministerstva postaraly ruské zásobovací drony a roboti.
Během cvičení ruská fregata Admiral Golovko odpálila hypersonickou raketu Cirkon na 900 kilometrů vzdálený cíl na pobřeží Barentsova moře. Cíl byl zničen přímým zásahem, ohlásilo dnes ruské ministerstvo. Na závěr manévrů vydalo zprávu, že společné vojenské cvičení skončilo „naprostou porážkou“ pomyslného nepřítele.
