Ruský oligarcha: Naše ekonomika je překvapivě odolná. Sankce Putina k ukončení invaze nedoženou
Rusko ustálo sankce, které na něj po loňské invazi ruských vojsk na Ukrajinu uvalily západní státy. V rozhovoru s britským ekonomickým listem Financial Times (FT) to řekl ruský oligarcha Oleg Děripaska. Zároveň dal najevo nad tímto vývojem překvapení - myslel si totiž, že Rusko kvůli válce zkrachuje.
Děripaska patří mezi nejbohatší lidi původem z Ruska. Podle něj Moskva přežila snahy o izolaci své ekonomiky díky navázání nových obchodních vztahů s globálním jihem a také díky posílení investic do domácí spotřeby. Soukromý sektor se pak ukázal být mnohem silnější, než Děripaska před několika měsíci očekával.
„Byl jsem si více méně jist, že až 30 procent ekonomiky zkolabuje, ale bylo to méně,“ řekl oligarcha. „Ano, jsou zde válečné výdaje a všechny ty dotace a vládní podpora, ale přesto je to překvapivě slabé zpomalení. Soukromá ekonomika našla způsob, jak fungovat, a úspěšně,“ dodal.
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že ruská ekonomika letos vzroste o 1,5 procenta a v příštím roce o 1,3 procenta. Ruský prezident Vladimir Putin byl minulý týden mnohem větší optimista a odhadl, že hrubý domácí produkt (HDP) letos vykáže růst o 2,8 procenta. To je více než dvojnásobek maxima, které v dubnu předpověděla jeho vláda.
Děripaska je zakladatelem firmy na produkci hliníku Rusal a její mateřské společnosti En+. Jeho vyjádření ukazuje, že mezi moskevskou elitou sílí důvěra v to, že Rusko vyšlo z konfliktu relativně bez úhony, navzdory počátečním obavám, že sankce ruskou ekonomiku zničí.
Děripaska uvedl, že měl vždy pochybnosti o tom, že by sankce byly užitečné. Svět podle něj vynaložil velké úsilí, aby se stal globální v oblasti obchodu, investic a toků informací. Doba, kdy se daly sankce použít jako nástroj k vyjednávání, je dávno pryč. Sankce jsou podle něj nástroj 19. století, který ve 21. století nefunguje.
Opatrná kritika invaze
Děripaska byl jedním z mála oligarchů, kteří invazi hned v prvních měsících kritizovali, i když jen opatrně. Prohlásil, že v konfliktu nevidí žádnou hodnotu. V poslední době svá protiválečná prohlášení zmírnil v souvislosti s rostoucím tlakem na oligarchy, aby platili vyšší daně a v některých případech odevzdali svůj majetek státu, upozornil FT.
„Nevidím důvod, proč by to nemělo být zastaveno z obou stran. Nevidím, že by někdo dosáhl svého deklarovaného cíle,“ řekl Děripaska. Jediný cíl, kterého by bylo podle něj dosaženo, by bylo více utrpení a ztracených životů a zranění výměnou za možná pět, deset, 20 nebo 25 kilometrů vlevo nebo vpravo.
Ukrajina odmítla výzvy, jako je ta Děripaskova, ke „skutečnému jednání“ s odůvodněním, že by to legitimizovalo ruské územní zisky. Ale další boje podle Děripasky mohou znamenat do příštího roku dalších 50.000 mrtvých a možná 150.000 zraněných z obou stran. „Opravdu si myslíte, že je moudré mít dalších 200.000 lidí, kteří budou trpět dalších 12 měsíců?“ zeptal se.
Kreml Děripasku loni vyzval, aby svoji kritiku zmírnil. Prokurátoři mu v rámci první vlny nuceného znárodňování zabavili hotelový komplex v černomořském letovisku Soči a převedli ho na nadaci spojenou s Putinem. Děripaska se k této epizodě odmítl vyjádřit.
Odolnosti ruské ekonomiky podle Děripasky pomohly investice vlády do průmyslu a snaha donutit neefektivní státní podniky, které ekonomice dominují, aby zvýšily kapacitu, částečně kvůli podpoře válečného úsilí. Upozornil také, že jeho cesty do Asie ho přesvědčily, že země globálního jihu odolají tlaku, aby se připojily k západním sankcím, a nabídnou Rusku záchranné lano.
„Víte, tito lidé potřebují každý den nakrmit miliardu obyvatel, a vy po nich chcete, aby se angažovali, anebo trpěli. To byl zásadní omyl od lidí, kteří si mysleli, že mohou tohoto skvělého mechanismu využít k nátlaku na autokratické režimy,“ prohlásil Děripaska. Díky svým přírodním zdrojům je Rusko příliš atraktivním obchodním partnerem pro země, které jsou závislé na vývozu jeho energií, kovů a potravin, než aby se ho vzdaly, dodal.
Z příští miliardy lidí, kteří se narodí, jich bude 70 procent právě z globálního jihu. „Podívejme se realitě do očí. Oni chtějí rozvoj a potřebují ruské zdroje, ruská řešení, obchod s Ruskem,“ uvedl Děripaska. „Věřit, že sankce (válku) zastaví nebo způsobí změnu režimu nebo nás nějakým způsobem přiblíží k ukončení konfliktu...Ne. My potřebujeme jiné řešení,“ dodal.
Spojené státy schválily první balíčky zbraní pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Zbraně, které poprvé v rámci nového mechanismu zaplatí spojenecké země Severoatlantické aliance, by tak mohly být na Ukrajinu odeslány v blízké době. S odvoláním na dva zdroje obeznámené se situací to dnes napsala agentura Reuters.
Náměstek ministra obrany Elbridge Colby podle zdrojů agentury schválil až dvě dodávky v hodnotě 500 milionů dolarů (10,2 miliardy Kč) za každou z nich. Kdy přesně by mohly být odeslány, Reuters neuvádí.
Veškerá odpovědnost za poškození domu spadá na Rusko jako původce provokace, zareagoval premiér Donald Tusk k nedávnému incidentu, kdy dům v obci Wyryki na východě Polska údajně zasáhla raketa vystřelená z polské stíhačky F-16. Přislíbil, že příslušné úřady budou informovat veřejnost, vládu a prezidenta po ukončení vyšetřování. „Ruce pryč od polských vojáků,“ napsal premiér na X. „Nikdo nemá výhrady vůči vojákům, není jejich vina, že raketa selhala. Výhrady máme k vaší vládě, která dezinformovala,“ odvětil premiérovi jeden z opozičních politiků Slawomir Mentzen.
Ceny ropy dnes rostou o více než jedno procento. Trhy zvažují možnost narušení ruských dodávek kvůli útokům ukrajinských dronů na ruské přístavy a rafinérie. Investoři zároveň čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o úrokových sazbách.
Kolem 18:20 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 1,5 procenta na 68,46 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 1,9 procenta a prodávala se za 64,53 dolaru za barel.
