Rusové omezují export paliv. Za naftu si výrazně připlatí i čeští řidiči, varuje ekonom
Rusko s okamžitou platností dočasně zakázalo export benzinu a nafty do všech zemí s výjimkou čtyř bývalých členů Sovětského svazu, aby tak stabilizovalo situaci na domácím trhu. Oznámila to dnes ruská vláda. Zákaz se podle kabinetu nevztahuje na pohonné hmoty dodávané v rámci mezivládních dohod do členských zemí Euroasijské hospodářské unie (EAHU), tedy do Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu, napsala agentura Reuters.
Opatření podle agentury Bloomberg vedlo k růstu cen nafty na evropském trhu. „Ačkoli je to pouze dočasný zákaz, má významný dopad, protože Rusko zůstává klíčovým vývozcem nafty na světové trhy,“ uvedl Alan Gelder z poradenské společnosti Wood Mackenzie. „Globální rafinerský systém bude mít problém s nahrazením chybějících ruských dodávek v době, kdy se globální zásoby nafty již tak nacházejí na nízkých úrovních,“ dodal. Analytik Eugene Lindell uvedl, že zákaz se dotkne vývozu v objemu téměř milionu barelů denně. Rusko však podle něj nebude moci zákaz vývozu nafty zachovat v platnosti dlouhou dobu, protože mu brzy dojdou skladovací kapacity.
Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě. V poslední době se však potýká s nedostatkem pohonných hmot. Ten je důsledkem kombinace negativních faktorů, které zahrnují údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou, růst cen ropy na světových trzích a slabý kurz rublu, jenž podporuje vývoz pohonných hmot.
„Dočasná omezení pomohu nasytit trh s pohonnými hmotami, což sníží ceny pro spotřebitele,“ uvedla dnes vláda. Rychle rostoucí ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích patří k hlavním motorům inflace v Rusku a představují politický problém před blížícími se prezidentskými volbami, napsala agentura Bloomberg.
Ruská tisková agentura TASS již minulý týden s odvoláním na svůj zdroj informovala, že vláda zákaz vývozu ropných produktů zvažuje. K dočasnému zastavení vývozu ropných produktů už na začátku září vyzval ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev. Varoval, že nedostatek pohonných hmot by mohl narušit podzimní sklizeň i setbu.
Agentura Reuters dnes s odvoláním na informace od obchodníků a burzovní údaje uvedla, že Rusko v prvních dvaceti zářijových dnech snížilo export nafty po moři téměř o 30 procent zhruba na 1,7 milionu tun. Snaží se tak uspokojit domácí poptávku.
Zdroje agentury Reuters v úterý uvedly, že ruská vláda zvažuje zavedení vysokého dodatečného cla na vývoz ropných produktů od 1. října do června příštího roku. „Toto exportní clo by mohlo negativně ovlivnit ekonomiku rafinerií a mohlo by vést k poklesu produkce pohonných hmot,“ řekl agentuře Reuters jeden z obchodníků.
Vliv bude mít ruské omezení nejspíše i na české motoristy, uvedl v příspěvku na síti X ekonom Lukáš Kovanda. „Rusko dočasně zakazuje vývoz své motorové nafty a benzinu. Cena nafty v Evropě zamířila v reakci vzhůru. Čeští řidiči se musí připravit na další zdražení pohonných hmot, výrazněji na 40 Kč/l,“ varoval.
Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude. Při zasedání sněmovního evropského výboru před nadcházejícím jednáním Evropské rady to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
Na summitu se budou unijní prezidenti a premiéři rozhodovat mezi dvěma navrhovanými možnostmi financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027. Evropská komise navrhla dvě možnosti, první je půjčka od EU, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
Peníze ze zmrazených ruských aktiv by měly být použity především na obnovu Ukrajiny, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Zopakoval, že na nadcházejícím summitu státníků členských zemí Evropské unie nepodpoří žádné řešení, které by financovalo vojenské výdaje Ukrajiny.
„Zmrazená ruská aktiva by měla být součástí mírové dohody a měla by být použita na základě vzájemné dohody především na obnovu Ukrajiny. Je tu ovšem návrh, který nepodporuji, že tyto peníze je třeba použít jako reparační půjčku pro Ukrajinu, především na zbraně,“ uvedl Fico před poslanci evropského výboru slovenské sněmovny.
Evropa musí být zodpovědná za svou vlastní bezpečnost, řekla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová v europarlamentu v debatě o nadcházejícím summitu EU. Hlavním tématem setkání šéfů států a vlád unijních zemí bude ve čtvrtek další podpora Ukrajiny bránící se ruské agresi. Von der Leyenová v této souvislosti také vyzvala, aby se unie stala energeticky nezávislá na Rusku.
Europoslance dnes kolem poledne čeká hlasování o nařízení, které v roce 2027 ukončí dovoz ruského plynu. Plán má připravit Moskvu o prostředky k financování bojů na Ukrajině a právě také posílit energetickou nezávislost evropského bloku.
