Rusové omezují export paliv. Za naftu si výrazně připlatí i čeští řidiči, varuje ekonom
Rusko s okamžitou platností dočasně zakázalo export benzinu a nafty do všech zemí s výjimkou čtyř bývalých členů Sovětského svazu, aby tak stabilizovalo situaci na domácím trhu. Oznámila to dnes ruská vláda. Zákaz se podle kabinetu nevztahuje na pohonné hmoty dodávané v rámci mezivládních dohod do členských zemí Euroasijské hospodářské unie (EAHU), tedy do Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu, napsala agentura Reuters.
Opatření podle agentury Bloomberg vedlo k růstu cen nafty na evropském trhu. „Ačkoli je to pouze dočasný zákaz, má významný dopad, protože Rusko zůstává klíčovým vývozcem nafty na světové trhy,“ uvedl Alan Gelder z poradenské společnosti Wood Mackenzie. „Globální rafinerský systém bude mít problém s nahrazením chybějících ruských dodávek v době, kdy se globální zásoby nafty již tak nacházejí na nízkých úrovních,“ dodal. Analytik Eugene Lindell uvedl, že zákaz se dotkne vývozu v objemu téměř milionu barelů denně. Rusko však podle něj nebude moci zákaz vývozu nafty zachovat v platnosti dlouhou dobu, protože mu brzy dojdou skladovací kapacity.
Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě. V poslední době se však potýká s nedostatkem pohonných hmot. Ten je důsledkem kombinace negativních faktorů, které zahrnují údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou, růst cen ropy na světových trzích a slabý kurz rublu, jenž podporuje vývoz pohonných hmot.
„Dočasná omezení pomohu nasytit trh s pohonnými hmotami, což sníží ceny pro spotřebitele,“ uvedla dnes vláda. Rychle rostoucí ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích patří k hlavním motorům inflace v Rusku a představují politický problém před blížícími se prezidentskými volbami, napsala agentura Bloomberg.
Ruská tisková agentura TASS již minulý týden s odvoláním na svůj zdroj informovala, že vláda zákaz vývozu ropných produktů zvažuje. K dočasnému zastavení vývozu ropných produktů už na začátku září vyzval ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev. Varoval, že nedostatek pohonných hmot by mohl narušit podzimní sklizeň i setbu.
Agentura Reuters dnes s odvoláním na informace od obchodníků a burzovní údaje uvedla, že Rusko v prvních dvaceti zářijových dnech snížilo export nafty po moři téměř o 30 procent zhruba na 1,7 milionu tun. Snaží se tak uspokojit domácí poptávku.
Zdroje agentury Reuters v úterý uvedly, že ruská vláda zvažuje zavedení vysokého dodatečného cla na vývoz ropných produktů od 1. října do června příštího roku. „Toto exportní clo by mohlo negativně ovlivnit ekonomiku rafinerií a mohlo by vést k poklesu produkce pohonných hmot,“ řekl agentuře Reuters jeden z obchodníků.
Vliv bude mít ruské omezení nejspíše i na české motoristy, uvedl v příspěvku na síti X ekonom Lukáš Kovanda. „Rusko dočasně zakazuje vývoz své motorové nafty a benzinu. Cena nafty v Evropě zamířila v reakci vzhůru. Čeští řidiči se musí připravit na další zdražení pohonných hmot, výrazněji na 40 Kč/l,“ varoval.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.
Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
