Benzin, papír, pneumatiky... Ruské ekonomice docházejí kvůli sankcím různé věci. Omezení je 13 000

Po únoru 2022, kdy začala plnohodnotná invaze na Ukrajinu, se na Rusko začalo vztahovat více než 13 000 omezení. To z něj činí nejsankcionovanější zemi na světě, uvádí Carnegie Endowment for International Peace.

„Západní sankce vážně narušují ruskou ekonomiku. Přinejmenším zvyšují výrobní náklady ruských podniků,“ řekl Newsweeku Konstantin Sonin, politický ekonom ruského původu z Chicagské univerzity. Zprávy v ruských médiích o nedostatku zboží jsou podle něj jasným signálem, že se vláda snaží stlačovat ceny. Buď prostřednictvím některých regulačních opatření, nebo vyhrožováním podnikům a prodejcům odvetnými opatřeními.

Ztráty pašeráků

„Kvůli sankcím platí ruský vojenský průmysl za každý dovoz více, protože nyní zahrnuje placení dalších peněz zprostředkovatelům, právní náklady na obcházení sankcí a větší ztráty pro zloděje a podvodníky, protože každá skrytá transakce je živnou půdou pro krádeže,“ dodal Sonin. „Sankce nemohou zničit ruskou ekonomiku - sankce nejsou rakety ani bomby - ale zpomalují výrobu a snižují objem toho, co Rusko vyrábí.“

Západní sankce způsobily nedostatek kvalitních zahraničních komponent a nutí Moskvu nahrazovat je méně kvalitními alternativami. Snahy o státem podporovanou náhradu dovozu zůstávají prozatím z velké části neúspěšné, říkají analytici.

Rusko, které je jedním z největších světových producentů ropy a plynu, se podle úředníků a státních médií potýká s nedostatkem benzinu a nafty po celé zemi. „V Rusku je soustavný, rozsáhlý a systémový problém s distribucí pohonných hmot,“ tweetoval 9. září Trent Telenko, bývalý příslušník Agentury pro řízení obranných zakázek Pentagonu, který se zabýval ruskou vojenskou logistikou.

Ruské noviny Izvestija 23. srpna informovaly o nedostatku benzinu na čerpacích stanicích po celé zemi – konkrétně ve městech Astrachaň, Volgograd, Saratov, Rjazaň a Novosibirsk a také v Kalmycké republice. O několik dní později, 6. září, ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev uvedl, že tento nedostatek pohonných hmot a maziv hrozí narušením podzimní sklizně a setí.

„Již nyní máme problémy s dostupností pohonných hmot. Nyní zastavíme sklizeň a nebudeme sít ozimé plodiny. Bude to katastrofa,“ citovala Patruševa státní tisková agentura Interfax. „Možná je čas dočasně zastavit vývoz ropných produktů, dokud se nestabilizuje situace na domácím trhu.“

Ruský ropný a plynárenský analytik Michail Krutichin řekl nezávislému ruskému listu Novaja gazeta, že ropné společnosti kvůli sankcím zjistily, že je výhodnější prodávat vše do zahraničí. „Tedy vyvážet co nejvíce a získat tam alespoň nějaké peníze,“ řekl Krutichin. „To se navíc děje v celé zemi, dokonce i na Dálném východě začali pociťovat nedostatek pohonných hmot. Vyváží se všechno, co se dá.“

V Rusku přichází krize v zásobování náhradními díly, logistické společnosti se potýkají s nedostatkem pneumatik a maziv pro dovážené traktory. Důvodem je odchod západních výrobců z Ruska v reakci na Putinovu invazi na Ukrajinu, uvedl v květnu podnikatelský zpravodajský server Vedomosti.

Výzkumníci z Yaleovy univerzity tvrdí, že od začátku války opustilo nebo omezilo činnost v Rusku více než 1 000 zahraničních společností. „Když západní výrobci pneumatik opustili Rusko, byli pracovníci v dopravě nuceni hledat jakékoli alternativní možnosti. Zároveň byly do pozadí odsunuty otázky včasných dodávek a udržování potřebných zásob,“ řekl publikaci Sandžar Ašuraljev, generální ředitel dopravní společnosti Delko.

„Budoucnost ruského státu závisí na stále menším počtu pneumatik pro náklaďáky, protože jich kolem sankcí nedokáže dost propašovat. A nedostatky v dopravě na venkově nám říkají, že Rusko neinvestovalo do dalších závodů na výrobu pneumatik,“ tweetoval Telenko.

Ruská „náklaďáková“ krize: Experti upozorňují na zásadní chyby v dodávání zbraní a dalších zásob

Také připomíná, že Rusové ztratili už spoustu vojenských náklaďáků, a o to víc používají civilní, jejichž pneumatiky nejsou pro frontové podmínky uzpůsobené, a o to víc se opotřebovávají.

„Problém s koly trvá už více než rok. Opotřebovávají se, normy jsou staré a neodpovídají době,“ uvádí telegramový kanál Dva majora. „Někteří šmejdi v týle na tom dokážou brát úplatky.“ Norma praví, že se u vojenského náklaďáku přezouvá po 52 tisících kilometrech – ale fotka ukazuje gumu ojetou dohladka už po 42 tisících. Například jim dává zabrat nedávno zaplavený terén kolem Kachovské přehrady.

Ruští vojáci musejí sjezdit gumy dohladka, než dostanou nové. | Telegram

Sankce uvalené Západem přispěly také k nedostatku kuličkových ložisek v Rusku, což má následný vliv na výrobu vojenských vozidel, zjistili v dubnu analytici Centra pro strategická a mezinárodní studia (CIS) ve Washingtonu.

„Historicky Rusko dováželo většinu svých vysoce kvalitních ložisek od západních výrobců,“ uvedli analytici CSIS. „Například v roce 2020 Rusko dovezlo kuličková ložiska v hodnotě více než 419 milionů dolarů, z nichž přibližně 55 % pocházelo z Evropy a Severní Ameriky; největším obchodním partnerem Ruska bylo Německo, které v tomto roce zaujímalo 17 % celkového dovozu. Po zahájení invaze opustili hlavní západní výrobci ložisek Rusko a ukončili tam svůj prodej.“

Sankce Západu měly dopad i na letecký průmysl. Zatímco Sovětský svaz býval ve výrobě letadel velmocí, pro Rusko už to neplatí a aerolinky do velké míry spoléhají na západní boeingy a airbusy. List Kommersant v květnu uvedl, že v roce 2022 ruské letecké společnosti uskutečnily 2 000 letů strojů s prošlými náhradními díly.

„Zaznamenali jsme mnoho případů, kdy byla letecká technika provozována s porušeními, která přímo ovlivňují bezpečnost letů,“ uvedl Viktor Basargin, šéf státního dopravního dozoru Rostransnadzor. „Některé konkrétní výrobky je prostě nemožné dovézt.“

Ruské letadlo nouzově přistálo na poli! Na palubě bylo 167 lidí, letělo na Sibiř

Velká ruská nakladatelství byla nucena přejít na používání papíru domácí výroby, kterého je nedostatek. Koncem minulého měsíce to televiznímu kanálu 360 řekl Sergej Mojsejev, prezident Cechu vydavatelů periodického tisku.

„Veškerý tisk je pod sankcemi, úplně všechno... Tedy nejen papír, ale i inkoust, a nejhorší je to s náhradními díly na zařízení, protože veškeré zařízení se importuje,“ řekl Mojsejev. A dodal, že k výrobě papíru jsou zapotřebí nejen zahraniční stroje: „Chemikálie, které se používají k výrobě papíru, se dovážejí, takže ceny vzrostly.“

Obaly potravin v Rusku jsou nyní bílé, došel západní inkoust. | reprofoto Twitter

Dřevozpracující podniky v Rusku se potýkají s nedostatkem klíčové složky pro výrobu překližky - fenolformaldehydové pryskyřice - a naléhají na vládu, aby omezila vývoz této látky, uvedl v květnu deník Kommersant.

Překližka se používá na stěny, střešní obložení, stropy, nábytek a obklady. Největší ruský výrobce překližek, společnost Sveza, uvedl, že nedostatek se projevil zejména v dubnu.

Podle zpráv místních médií je příjem mobilních telefonů v Rusku ovlivněn nedostatkem zařízení a náhradních dílů způsobeným západními sankcemi. Zahraniční telekomunikační společnosti včetně firem Nokia a Ericsson opustily Rusko po zahájení invaze, a domácí vybavení pro stanice mobilních sítí zatím nesplňuje požadavky operátorů v zemi. To mimo jiné „donutilo operátory pracovat v podmínkách bezprecedentního nedostatku zařízení“, uvedli analytici listu Kommersant.

Pět vysoce postavených manažerů v oblasti telekomunikací a další zdroje z odvětví sdělily v prosinci 2022 agentuře Reuters, že ruští uživatelé mobilních telefonů mohou očekávat pomalejší stahování a odesílání dat, větší počet přerušených i nespojených hovorů či delší výpadky.

A hospodářské těžkosti se odrážejí i v náladách Rusů včetně podpory „speciální vojenské operace“ na Ukrajině. Málokdo v průzkumu přizná, že by byl proti ní, ale společnost Chroniki se v únoru ptala oklikami: „Jsou podle vás armádní výdaje prioritou?“ a „Byli byste pro stažení vojsk z Ukrajiny i bez dosažení vojenských cílů?“ Z toho výzkumníkům vyšlo, že invazi podporovalo rok po jejím zahájení 22 % Rusů, proti bylo 20 %. A čím hůř na tom byl dotazovaný s penězi, tím spíše invazi nefandil. Každý jeden problém (např. ztráta zaměstnání, pokles příjmů, šetření na jídle kvůli inflaci…) snížil úroveň deklarované podpory války přibližně o 8 %.

V Rusku se používá metafora bitvy televize s ledničkou – srovnávání státní propagandy s realitou v domácnosti. Jak v únoru pro Newsweek uvedl Aleksej Minjajlo z projektu Chroniki: „Už se blíží vítězství lednice nad televizorem.“

Česká diplomatka: Obcházení sankcí proti Putinovu Rusku je bolehlav, dodávky probíhají dál