Zelenskému a premiérovi Polska bouchly nervy kvůli obilí. Podle Pavla i Čaputové jde o nedorozumění
Český prezident Petr Pavel a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vnímají roztržku mezi Polskem a Ukrajinou, která vznikla kolem sporu o vývoz ukrajinského obilí, jen jako nedorozumění. Řekli to dnes novinářům na společném brífinku v Českém národním domě v New Yorku, kde se oba zúčastnili galavečeře u příležitosti 30 let od vzniku samostatné České a Slovenské republiky.
Kyjevu se nelíbí rozhodnutí Varšavy pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. Stejný krok oznámilo i Slovensko a Maďarsko.
Ukrajina kvůli tomu podala stížnost u Světové obchodní organizace (WTO) a její prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém úterním vystoupení na Valném shromáždění OSN těmto zemím vyčetl, že nepřímo napomáhají Moskvě. Polsko reagovalo předvoláním ukrajinského velvyslance a premiér Mateusz Morawiecki ve středu uvedl, že jeho země „už nedodává Ukrajině výzbroj“.
Čaputová dnes slovenské rozhodnutí o prodloužení embarga na dovoz obilí hájila. „Byli jsme principiální, pokud jde a půjde o pomoc Ukrajině, ale jsme principiální, i pokud jde o ochranu slovenských zájmů. Je to úplně normální a přirozené,“ řekla.
Slovenská prezidentka také uvedla, že o výroku Morawieckého na galavečeru v New Yorku mluvila s polským prezidentem Andrzejem Dudou, který se akce rovněž zúčastnil. Ten podle ní slova premiéra chápal tak, že Polsko nebude poskytovat Ukrajině nové zbraně.
„I vrcholní politici jsou jen lidé a podléhají tlakům, prezident Zelenskyj je pod konstantním tlakem, a kdybychom byli kdokoli v jeho kůži, tak bychom možná ztráceli hlavu častěji než on. Proto nějaké silnější vyjádření vůbec není třeba brát doslova,“ komentoval spor prezident Petr Pavel.
„Já jsem nezaznamenal nic, co by se dalo nazvat nějakou závažnou roztržkou, a to, co bylo řečeno, vůbec nemusí znamenat, že spolupráce a podpora Ukrajiny ze strany Polska by měla snad přestat,“ dodal.
Cesta k míru v případě tak rozsáhlého konfliktu, jakým je ten na Ukrajině, není logicky přímočará a vyžaduje celou řadu složitých jednání, uvedl dnes na dotaz ČTK předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). „USA se ukazují jako jediný světový hráč, který je cílevědomý a trpělivý na cestě k ukončení války, nastolení stability a zachování suverenity Ukrajiny,“ podotkl. Aktualizovaný plán podle něj jistě bude předmětem dalších citlivých jednání. „Zároveň je dobrou zprávou, že se snaha o dosažení míru nezastavila,“ dodal Vondráček.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk.
Čínský prezident v telefonátu s Trumpem také dodal, že všechny strany zapojené ve válce na Ukrajině by se měly snažit, aby zmírnily názorové rozdíly mezi sebou. Čína pravidelně vyzývá k mírovým jednáním, která by respektovala územní celistvost všech zemí, ale Rusko za jeho invazi na ukrajinské území v únoru 2022 nikdy veřejně neodsoudila. Naopak hospodářské, diplomatické a vojenské vztahy mezi Pekingem a Moskvou, které byly silné už před ruskou agresí na Ukrajině, se od té doby ještě posílily.
Evropské protinávrhy k 28bodovému mírovému plánu pro Ukrajinu, který vypracovaly Spojené státy, na první pohled nejsou konstruktivní a pro Moskvu nebudou fungovat. Řekl to dnes poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Mnohé body amerického mírového plánu se ale podle něj zdají být přijatelné, cituje ho agentura Reuters.
