Zelenskému a premiérovi Polska bouchly nervy kvůli obilí. Podle Pavla i Čaputové jde o nedorozumění
Český prezident Petr Pavel a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vnímají roztržku mezi Polskem a Ukrajinou, která vznikla kolem sporu o vývoz ukrajinského obilí, jen jako nedorozumění. Řekli to dnes novinářům na společném brífinku v Českém národním domě v New Yorku, kde se oba zúčastnili galavečeře u příležitosti 30 let od vzniku samostatné České a Slovenské republiky.
Kyjevu se nelíbí rozhodnutí Varšavy pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. Stejný krok oznámilo i Slovensko a Maďarsko.
Ukrajina kvůli tomu podala stížnost u Světové obchodní organizace (WTO) a její prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém úterním vystoupení na Valném shromáždění OSN těmto zemím vyčetl, že nepřímo napomáhají Moskvě. Polsko reagovalo předvoláním ukrajinského velvyslance a premiér Mateusz Morawiecki ve středu uvedl, že jeho země „už nedodává Ukrajině výzbroj“.
Čaputová dnes slovenské rozhodnutí o prodloužení embarga na dovoz obilí hájila. „Byli jsme principiální, pokud jde a půjde o pomoc Ukrajině, ale jsme principiální, i pokud jde o ochranu slovenských zájmů. Je to úplně normální a přirozené,“ řekla.
Slovenská prezidentka také uvedla, že o výroku Morawieckého na galavečeru v New Yorku mluvila s polským prezidentem Andrzejem Dudou, který se akce rovněž zúčastnil. Ten podle ní slova premiéra chápal tak, že Polsko nebude poskytovat Ukrajině nové zbraně.
„I vrcholní politici jsou jen lidé a podléhají tlakům, prezident Zelenskyj je pod konstantním tlakem, a kdybychom byli kdokoli v jeho kůži, tak bychom možná ztráceli hlavu častěji než on. Proto nějaké silnější vyjádření vůbec není třeba brát doslova,“ komentoval spor prezident Petr Pavel.
„Já jsem nezaznamenal nic, co by se dalo nazvat nějakou závažnou roztržkou, a to, co bylo řečeno, vůbec nemusí znamenat, že spolupráce a podpora Ukrajiny ze strany Polska by měla snad přestat,“ dodal.
Ruská protivzdušná obrana zlikvidovala přes noc 93 útočících ukrajinských dronů. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo obrany, které o případných škodách neinformovalo.
Největší počet dronů mířil podle úřadů na Belgorodskou oblast, kde armáda sestřelila 45 bezpilotních letounů. Další drony obrana zlikvidovala nad Černým mořem a Azovským mořem.
Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský rezort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně zraněných či zabitých civilistech.
Nedělní ruský útok na východoukrajinské město Charkov si vyžádal čtyři mrtvé a 17 zraněných. Oznámil to charkovský starosta Ihor Terechov, napsala v noci na dnešek agentura AFP. Terechov předtím informoval o rozsáhlém dronovém útoku na město.
„Je 17 zraněných. Čtyři lidé zemřeli,“ uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města. Původní bilance uváděla tři mrtvé a několik zraněných.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Spojené státy a Kyjev vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení války na Ukrajině. V noci na dnešek to ve společném prohlášení k americko-ukrajinskému jednání v Ženevě oznámil Bílý dům. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení války na Ukrajině musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.
Prohlášení, které se týká nedělních jednání v Ženevě o americkém mírovém návrhu, uvádí, že rozhovory byly konstruktivní a vysoce produktivní. „Diskuze ukázaly významný pokrok ke sblížení postojů a určení jasných dalších kroků,“ uvádí dokument. „Opětovně potvrdily, že jakákoli budoucí dohoda musí plně potvrdit suverenitu Ukrajiny a zajistit udržitelný a spravedlivý mír,“ poznamenalo prohlášení s tím, že výsledkem jednání je upravený a zpřesněný mírový rámec.
