Zelenskému a premiérovi Polska bouchly nervy kvůli obilí. Podle Pavla i Čaputové jde o nedorozumění
Český prezident Petr Pavel a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vnímají roztržku mezi Polskem a Ukrajinou, která vznikla kolem sporu o vývoz ukrajinského obilí, jen jako nedorozumění. Řekli to dnes novinářům na společném brífinku v Českém národním domě v New Yorku, kde se oba zúčastnili galavečeře u příležitosti 30 let od vzniku samostatné České a Slovenské republiky.
Kyjevu se nelíbí rozhodnutí Varšavy pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. Stejný krok oznámilo i Slovensko a Maďarsko.
Ukrajina kvůli tomu podala stížnost u Světové obchodní organizace (WTO) a její prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém úterním vystoupení na Valném shromáždění OSN těmto zemím vyčetl, že nepřímo napomáhají Moskvě. Polsko reagovalo předvoláním ukrajinského velvyslance a premiér Mateusz Morawiecki ve středu uvedl, že jeho země „už nedodává Ukrajině výzbroj“.
Čaputová dnes slovenské rozhodnutí o prodloužení embarga na dovoz obilí hájila. „Byli jsme principiální, pokud jde a půjde o pomoc Ukrajině, ale jsme principiální, i pokud jde o ochranu slovenských zájmů. Je to úplně normální a přirozené,“ řekla.
Slovenská prezidentka také uvedla, že o výroku Morawieckého na galavečeru v New Yorku mluvila s polským prezidentem Andrzejem Dudou, který se akce rovněž zúčastnil. Ten podle ní slova premiéra chápal tak, že Polsko nebude poskytovat Ukrajině nové zbraně.
„I vrcholní politici jsou jen lidé a podléhají tlakům, prezident Zelenskyj je pod konstantním tlakem, a kdybychom byli kdokoli v jeho kůži, tak bychom možná ztráceli hlavu častěji než on. Proto nějaké silnější vyjádření vůbec není třeba brát doslova,“ komentoval spor prezident Petr Pavel.
„Já jsem nezaznamenal nic, co by se dalo nazvat nějakou závažnou roztržkou, a to, co bylo řečeno, vůbec nemusí znamenat, že spolupráce a podpora Ukrajiny ze strany Polska by měla snad přestat,“ dodal.
Ruský vojenský soud uložil 24letý trest za spolupráci s Kyjevem muži, který podle něj konstruoval drony a vypouštěl je v Moskevské oblasti. Informovala o tom dnes ruská tajná služba FSB, podle níž je rozsudek pravomocný.
Odsouzený „ruský občan A. E. Verjanov“, narozený roku 1970, chtěl podle sdělení svou činností odhalovat slabiny ruské protivzdušné obrany. V roce 2023 podle obvinění z vlastní iniciativy navázal spolupráci se zakázanou teroristickou organizací a zástupcem ukrajinské tajné služby SBU. Tento muž z Rostova na Donu na jihu Ruska dostal za úkol vyhodit do povětří letadlo „vysoce postaveného“ představitele ruského státu, tvrdí FSB. Proto byl dotyčný obviněn z vlastizrady a účasti v teroristické organizaci. Tvrzení ruské bezpečnostní služby nelze nezávisle ověřit.
Podle republikánského kongresmana Dana Bacona je zřejmé, že Witkoff zcela straní Rusům, a měl by být zbaven funkce. „Nelze mu svěřit vedení těchto vyjednávání. Udělal by Ruskem placený agent méně než on? Měl by být propuštěn,“ napsal Bacon.
Rusko neustoupilo v klíčových otázkách návrhu dohody o Ukrajině, vítá nicméně úsilí Spojených států o mírové řešení konfliktu, uvedl dnes podle agentury Reuters náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Dodal, že Moskva je ohledně diplomatických snah o ukončení konfliktu také v úzkém kontaktu s Čínou.
