Zelenskému a premiérovi Polska bouchly nervy kvůli obilí. Podle Pavla i Čaputové jde o nedorozumění
Český prezident Petr Pavel a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vnímají roztržku mezi Polskem a Ukrajinou, která vznikla kolem sporu o vývoz ukrajinského obilí, jen jako nedorozumění. Řekli to dnes novinářům na společném brífinku v Českém národním domě v New Yorku, kde se oba zúčastnili galavečeře u příležitosti 30 let od vzniku samostatné České a Slovenské republiky.
Kyjevu se nelíbí rozhodnutí Varšavy pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. Stejný krok oznámilo i Slovensko a Maďarsko.
Ukrajina kvůli tomu podala stížnost u Světové obchodní organizace (WTO) a její prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém úterním vystoupení na Valném shromáždění OSN těmto zemím vyčetl, že nepřímo napomáhají Moskvě. Polsko reagovalo předvoláním ukrajinského velvyslance a premiér Mateusz Morawiecki ve středu uvedl, že jeho země „už nedodává Ukrajině výzbroj“.
Čaputová dnes slovenské rozhodnutí o prodloužení embarga na dovoz obilí hájila. „Byli jsme principiální, pokud jde a půjde o pomoc Ukrajině, ale jsme principiální, i pokud jde o ochranu slovenských zájmů. Je to úplně normální a přirozené,“ řekla.
Slovenská prezidentka také uvedla, že o výroku Morawieckého na galavečeru v New Yorku mluvila s polským prezidentem Andrzejem Dudou, který se akce rovněž zúčastnil. Ten podle ní slova premiéra chápal tak, že Polsko nebude poskytovat Ukrajině nové zbraně.
„I vrcholní politici jsou jen lidé a podléhají tlakům, prezident Zelenskyj je pod konstantním tlakem, a kdybychom byli kdokoli v jeho kůži, tak bychom možná ztráceli hlavu častěji než on. Proto nějaké silnější vyjádření vůbec není třeba brát doslova,“ komentoval spor prezident Petr Pavel.
„Já jsem nezaznamenal nic, co by se dalo nazvat nějakou závažnou roztržkou, a to, co bylo řečeno, vůbec nemusí znamenat, že spolupráce a podpora Ukrajiny ze strany Polska by měla snad přestat,“ dodal.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí přivítá v Paříži svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského. Cílem schůzky bude mimo jiné potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči ukrajinské bezpečnosti a pokračovat v jednání o bezpečnostních zárukách pro Kyjev, oznámil dnes podle tiskových agentur AFP a Reuters Elysejský palác.
Již devátá návštěva Zelenského ve Francii od začátku války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022, „umožní potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči Ukrajině a udržet dynamiku práce v otázce bezpečnostních záruk v rámci koalice ochotných“, uvedla kancelář francouzského prezidenta.
Obrazem: Následky ruského útoku na Kyjev
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila atentátu na jednoho z vysoce postavených činitelů země. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax nebo nezávislý server Meduza. Údajní atentátníci se podle tvrzení FSB chystali vyhodit do povětří nejmenovaného činitele při jeho návštěvě Trojekurovského hřbitova v Moskvě. FSB ze zosnování útoku viní ukrajinské zpravodajské služby. Kyjev se k tomu nevyjádřil.
Na koho se údajný atentát chystal, FSB nespecifikovala. Viní ale ukrajinské zpravodajské služby z toho, že za tímto účelem naverbovaly „migranta ze Střední Asie, dva na drogách závislé a už dříve souzené ruské občany a (jednoho) obyvatele Kyjeva, kterého ruské orgány hledají za vraždu a obchod se zbraněmi.“ Migrant a Rusové byli zadrženi v Moskvě, píše Interfax.
