Zelenskému a premiérovi Polska bouchly nervy kvůli obilí. Podle Pavla i Čaputové jde o nedorozumění
Český prezident Petr Pavel a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vnímají roztržku mezi Polskem a Ukrajinou, která vznikla kolem sporu o vývoz ukrajinského obilí, jen jako nedorozumění. Řekli to dnes novinářům na společném brífinku v Českém národním domě v New Yorku, kde se oba zúčastnili galavečeře u příležitosti 30 let od vzniku samostatné České a Slovenské republiky.
Kyjevu se nelíbí rozhodnutí Varšavy pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. Stejný krok oznámilo i Slovensko a Maďarsko.
Ukrajina kvůli tomu podala stížnost u Světové obchodní organizace (WTO) a její prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém úterním vystoupení na Valném shromáždění OSN těmto zemím vyčetl, že nepřímo napomáhají Moskvě. Polsko reagovalo předvoláním ukrajinského velvyslance a premiér Mateusz Morawiecki ve středu uvedl, že jeho země „už nedodává Ukrajině výzbroj“.
Čaputová dnes slovenské rozhodnutí o prodloužení embarga na dovoz obilí hájila. „Byli jsme principiální, pokud jde a půjde o pomoc Ukrajině, ale jsme principiální, i pokud jde o ochranu slovenských zájmů. Je to úplně normální a přirozené,“ řekla.
Slovenská prezidentka také uvedla, že o výroku Morawieckého na galavečeru v New Yorku mluvila s polským prezidentem Andrzejem Dudou, který se akce rovněž zúčastnil. Ten podle ní slova premiéra chápal tak, že Polsko nebude poskytovat Ukrajině nové zbraně.
„I vrcholní politici jsou jen lidé a podléhají tlakům, prezident Zelenskyj je pod konstantním tlakem, a kdybychom byli kdokoli v jeho kůži, tak bychom možná ztráceli hlavu častěji než on. Proto nějaké silnější vyjádření vůbec není třeba brát doslova,“ komentoval spor prezident Petr Pavel.
„Já jsem nezaznamenal nic, co by se dalo nazvat nějakou závažnou roztržkou, a to, co bylo řečeno, vůbec nemusí znamenat, že spolupráce a podpora Ukrajiny ze strany Polska by měla snad přestat,“ dodal.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
Itálie dnes předala do Německa Ukrajince, jenž je podezřelý z podílu na explozích, které poničily plynovody Nord Stream. Uvedly to agentury DPA a AFP s odkazem na spolkovou prokuraturu v Karlsruhe. Předání do Německa povolil minulý týden italský nejvyšší soud, který zamítl námitky obhajoby včetně požadavku na uznání funkční imunity. Ukrajinec S.K. se považuje za nevinného, tvrdí, že se činu nedopustil, a podle italského obhájce bude v Německu usilovat o zproštění viny.
