Ztráty na Ukrajině rostou. Vojáci umírali po desítkách, líčí seržant z jižní fronty
Počet mrtvých na Ukrajině se prudce navýšil, alespoň podle nejmenovaných amerických představitelů. Zpravodajství BBC udělalo reportáž z fronty na východě, kde se každý den počítají ztráty. Novináři promluvili s mladou ženou Margo, která zaznamenává údaje o padlých.
Neznámí vojáci leží nahromaděni v malé cihlové márnici nedaleko frontové linie v Doněcku, kde 26letá Margo mluví k mrtvým, jak říká. „Může to znít divně... ale já jsem ta, kdo se chce omluvit za jejich smrt. Chci jim nějak poděkovat. Jako by slyšeli, ale nedokázali odpovědět.“
U svého přeplněného stolu před těžkými dveřmi márnice sedí s perem v ruce. Jejím úkolem je zaznamenávat podrobnosti o padlých.
Ukrajina neuvádí žádné oficiální údaje o tom, kolik lidí zemřelo. Ukrajinské ozbrojené síly zopakovaly, že počty jejich obětí jsou státním tajemstvím, ale Margo ví, že ztráty jsou obrovské.
Údaje zůstávají utajeny. Ale američtí představitelé nedávno uvedli číslo - 70 000 mrtvých a až 120 000 zraněných. Je to ohromující číslo, počet ozbrojených sil se odhaduje na pouhých půl milionu. OSN dosud zaznamenala 9 177 mrtvých civilistů.
„Zemřel při obraně své vlasti“
Margo má malé tetování matky a dítěte se zaznamenaným datem narození jejího syna. Její upravené nehty jsou nalakované v ukrajinských barvách. Má na sobě černé tričko s nápisem „JSEM UKRAJINA“.
„Nejtěžší je, když vidíte mrtvého mladého kluka, kterému není ani 20, 22 let. A uvědomujete si, že nezemřel vlastní smrtí,“ řekla. „Byli zabiti. Byli zabiti pro svou vlastní zemi. To je to nejbolestivější. Na tohle si nemůžete zvyknout. Teď se to dostává do bodu, kdy jde jen o to, aby se kluci dostali domů.“
Nejtěžším dnem jejího života, jak vypověděla, bylo, když byl její manžel přiveden do márnice v den, kdy zemřel. 23letý Andrij byl zabit v bitvě 29. prosince 2022. „Zemřel při obraně své vlasti,“ svěřila se Margo. „Ale pak jsem se už několikrát přesvědčila, že bych tu měla být, měla bych pomáhat padlým.“
Ta práce ji udělala tvrdou - jako ocel, řekla. A bez ohledu na to, jak bolestivé je vidět těla přinášená do márnice, vypověděla, že nikdy nepláče na veřejnosti. „Tohle všechno v sobě mám až do večera, až se vrátím domů. Nikdo nevidí moje slzy.“
Skok na 70 000 mrtvých
Ještě v dubnu uniklé odhady z Pentagonu uváděly ukrajinské ztráty na mnohem nižší číslo - 17 500. Údajný skok na více než 70 000 lze částečně vysvětlit protiofenzívou na jihu. V jeho začátcích to bylo obzvláště těžké pro ukrajinskou pěchotu - „horší než Bachmut“, jak řekl novinářům BBC jeden velitel brigády, který tam bojuje.
Ukrajina na jihu nyní změnila taktiku, ale začátek při pokusech o prolomení ruské okupační obrany v červnu byl těžký, zejména pro mladé nově vycvičené vojáky. Každý den umírali „po desítkách“, sdělil novinářům jeden starší seržant bojující kolem doněcké vesnice Velyka Novosilka.
Hledání jmen
V márnici pracují na pojmenování neznámých vojáků, kteří přicházejí přímo z bojiště.
Venku jsou vaky na těla, nosí je jeden po druhém, a začíná hledání stop. Uvnitř prvního vaku je mrtvola mladého muže, oči má stále otevřené, ruce pečlivě složené na klíně. Jeho obličej je pořezaný a na boku nohy má šrám. Je vytaženo další tělo, na pravé ruce chybí prsty, na uniformě má skvrnu od krve a bahno.
Kapsy jim rozřezávají zaměstnanci márnice, mají tam věci z každodenního života - klíče, mobilní telefon, peněženku. Po smrti jsou tyto předměty nyní vodítky, které by mohly znovu spojit neidentifikované s jejich rodinami.
Skupina vojáků - velitelů různých hodností - přijíždí v armádním pick-upu a vystupují před márnici, kouří cigarety. Prohlížejí jedno tělo za druhým, aby zjistili, zda je voják z jejich čety, roty nebo praporu. „To je těžké. Nepříjemné. Ale je to potřeba, je to součást naší práce,“ říká zástupce velitele praporu, který se nazývá „Avocat“.
Na pomoc při identifikaci těla bude přivedeno více mužů z jeho jednotky, dodal.
Celkově je ruských obětí více, podle nejnovějšího odhadu USA má Rusko kolem 120 000 mrtvých. Ale armáda a populace Ruska jsou mnohem větší. Ukrajinští vojáci na frontě tvrdí, že schopnost Ruska absorbovat bolest se zdá být neomezená.
Čeští politici se rozcházejí v hodnocení významu chystané páteční schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zatímco místopředseda opozičního hnutí ANO Radek Vondráček jednání na Aljašce chápe jako unikátní příležitost ukončit nebo aspoň pozastavit vyčerpávající válku, místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) či členka sněmovního zahraničního výboru Helena Langšádlová (TOP 09) zatím velká očekávání nemají. Vyplynulo to z jejich vyjádření pro ČTK.
Schůzka se bude týkat války na Ukrajině, která se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi od února 2022. Podle Vondráčka dává Trump jasně najevo, jak vysokou hodnotou je pro něj mír. „Proto mu držím palce. Rozhodně odmítám Donalda Trumpa podceňovat. Už dokázal, naposledy u Arménie a Ázerbájdžánu, že má pozitivní mírové výsledky. USA máme podporovat, ne jim házet klacky pod nohy,“ sdělil dnes ČTK. Českou vládu vyzval, aby Trumpa podpořila.
Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině, své místo u jednání o míru přirozeně bude mít. Na dotaz ČTK to dnes českým novinářům při návštěvě Ukrajiny řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Územní celistvost Ukrajiny, jež se tři a půl roku brání ruské invazi, považuje za nedotknutelný princip.
V pátek se americký prezident Donald Trump sejde na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Půjde o dvoustrannou schůzku, Bílý dům však podle informací stanice NBC News stále zvažuje, že na Aljašku pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině,“ řekl Lipavský. „Myslím, že přirozeně své místo u jednání bude mít. Nicméně možná u tohoto formátu ne, to nedokážu přesně vyhodnotit,“ doplnil šéf diplomacie.
„Na svou šestou cestu po Ukrajině jsem dorazil s jasnou zprávou – Česko nevzdá podporu Ukrajinců v boji proti ruskému agresorovi,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský na síti X.
