Padá to nahlas: Šéfka ruské televize a Putinova propagandistka "pláče" kvůli dronovým útokům
Šéfredaktorka mediální skupiny Rossija segodňa a státní televize RT Margarita Simonjanová v televizním rozhovoru prohlásila, že poblíž jejího domu v okolí Moskvy spadl další dron, za týden už druhý. Uvedla to dnes státní agentura RIA Novosti i nezávislý server Meduza, který působí v lotyšském exilu. Simonjanová je pokládána za jeden z hlavních hlasů ruské propagandy.
„Vedle našeho domu podruhé v týdnu spadl dron. Řeknu vám, že padá hodně nahlas. Probereš se v půl čtvrté, sotva co jsi stihl usnout,“ řekla Simonjanová. Ukrajina se podle ní útoky dronů na Moskvu zřejmě snaží vyvolat mezi lidmi paniku, aby požadovali od prezidenta Vladimira Putina ukončení války, „jen aby nám ty drony nelítaly nad hlavou“.
„To se ale nestane,“ zdůraznila. „Nejenže nezařadíme zpátečku, ale úplně nám selžou brzdy a zbyde nám jen jediný pedál - plynový,“ prohlásila.
Simonjanová poprvé o zřícení dronu na sousední ulici informovala 21. srpna. O dalším dronu sestřeleném v Moskevské oblasti informovalo ruské ministerstvo obrany v sobotu 26. srpna, poznamenal server Meduza.
Ruská vojska vtrhla na Ukrajinu loni koncem února.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
