Těla z Prigožinova letadla jsou natolik ohořelá, že je nelze identifikovat. A v Rusku vznikají pomníčky
Těla vyzdvižená z trosek letadla šéfa ruských žoldnéřů Jevgenije Prigožina jsou natolik ohořelá, že je zatím nebylo možné identifikovat. Napsal to s odvoláním na své zdroje ruský telegramový kanál Baza, který má blízko k ruským silovým strukturám. Podle něj tak bylo zapotřebí odeslat „biologický materiál“ do Moskvy, kde bude proveden rozbor DNA. Předtím média informovala, že těla zemřelých byla z místa letecké havárie převezena do střediska soudního lékařství v Tverské oblasti. Pád letadla, na jehož palubě byl podle dokumentů i Prigožin a další klíčoví lidé Wagnerovy žoldnéřské skupiny, ve středu večer nepřežil nikdo z deseti osob na palubě.
V různých ruských městech už začaly vznikat spontánní Prigožinovy pomníky a lidé k nim přinášejí květiny, přestože smrt zakladatele Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) společnosti ještě oficiálně potvrzena nebyla. Provizorní pomník vznikl například v Novosibirsku, uvedl portál Fontanka.ru. Prigožin byl podle federální agentury pro leteckou dopravu Rosaviacija stejně jako jeden z velitelů jeho žoldnéřů Dmitrij Utkin na seznamu cestujících zříceného letadla.
Příčina pádu stroje Embraer je nejasná. Služba Flightradar24, která monitoruje pohyby letadel, zjistila, že letadlo začalo padat ve středu v 18:19 moskevského času (17:19 SELČ). Představitel služby agentuře Reuters sdělil, že letadlo za 30 sekund pádu ztratilo výšku 2,4 kilometru. Ruská opoziční média si podle portálu Meduza povšimla, že před zřícením letadlo stoupalo, z čehož vyvozují, že pád byl nečekaný.
Místo nehody podle Meduzy stále ohledávají kriminalisté. Ruský vyšetřovací výbor, který v zemi plní funkci kriminální ústředny, listu Kommersant sdělil, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by šlo o teroristický útok. Telegramové kanály s odvoláním na nejmenované zdroje nicméně píší, že vyšetřovatelé zkoumají i verzi, že v podvozku letadla byla umístěna výbušnina, upozornila Meduza.
Vedení vyšetřování se podle ruskojazyčného vydání serveru BBC News ujal Ivan Sibul z vyšetřovacího výboru, který už v minulosti zkoumal velké letecké katastrofy. Zabýval se například havárií letadla v roce 2014 při startu na letišti Vnukovo, kdy zahynul šéf francouzské ropné společnosti Total Christoph de Margerie.
Mnozí západní představitelé a analytici spekulují, že středeční zřícení letadla nebyla jen nešťastná náhoda. Americký prezident Joe Biden například ve středu poznamenal, že „v Rusku se neděje mnoho věcí, za kterými by nestál (ruský prezident Vladimir) Putin“. Americký Institut pro studium války (ISW), který se podrobně věnuje válce na Ukrajině, uvedl, že Putin téměř jistě nařídil sestřelení letadla.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
