Putin před soudem v Haagu? Ukrajinci doufají, že se blíží čas, kdy se rozhodne o podobě procesu
Ukrajina očekává rozhodnutí o tom, jakým způsobem se povede soud v Haagu, který se bude zabývat ruskou agresí proti Ukrajině. Existuje více možností, nicméně Ukrajina a spojenci se zatím neshodují. Najdou kompromis? A kdo další kromě ruského prezidenta by měl stanout před soudem? O tom napsal deník Kyiv Post.
Kancelář prezidenta Ukrajiny očekává, že konečný formát tribunálu pro ruské politické vedení bude navržen v září na jednání koordinační skupiny v Haagu.
„Chceme konkrétní, definitivní rozhodnutí,“ řekl zástupce vedoucího kanceláře prezidenta Andrij Smyrnov na mezinárodní konferenci „Zvláštní tribunál pro zločin Agrese proti Ukrajině".
V současnosti se podle něj zvažují tři různé modely mezinárodního tribunálu pro Rusko. Ukrajina trvá na modelu vytvoření tribunálu s pomocí rozhodnutí Valného shromáždění OSN, který by měl pravomoc a legitimitu.
Ale mezinárodní partneři - Spojené státy, Velká Británie, Německo, Francie - jsou pro hybridní variantu - soud, který bude fungovat v rámci ukrajinského soudního systému.
Smyrnov uvedl, že Ukrajina je kategoricky proti takovému modelu. Za prvé, takový soud vyžaduje změny ústavy a to nelze provést během stanného práva. Za druhé, tento formát redukuje rozsáhlou válku Ruské federace proti Ukrajině na úroveň mezistátního konfliktu mezi dvěma zeměmi.
„A za třetí, nepotřebujeme rozhodnutí tribunálu jménem Ukrajiny, potřebujeme rozhodnutí jménem celého civilizovaného světa,“ řekl. „Mezinárodní partneři se obávají možného vytvoření precedentu, což by v budoucnu vedlo k revizím a auditům různých vojenských kampaní, kterých se účastnily partnerské země.“
Zdaleka nejen Putin
Přesto se zvažuje několik kompromisních variant tribunálu, které však v tuto chvíli nebyly oznámeny, protože jednání pokračují.
Jednou z variant je vytvoření tribunálu jako součásti soudního systému jiné evropské země, která má stabilní a rozvinutý právní systém.
Kancelář prezidenta doufá, že se formát tribunálu dohodne do konce roku.
Nositelka Nobelovy ceny za mír a veřejná aktivistka Oleksandra Matvijčuková, která se konference také zúčastnila, vyzvala svět, aby udělal vše pro to, aby „Putin a vyšší politické a vojenské velení Ruské federace nesli odpovědnost za své zločiny“ proti Ukrajině.
Nepodporuje hybridní variantu tribunálu. „Neexistuje žádná jiná právně spolehlivá možnost, kromě vytvoření zvláštního tribunálu mimo ukrajinský právní systém," řekl Matvijčuková. „A pokud je cesta k vytvoření takového tribunálu na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN zablokována, protože tam je Rusko, pak musíme pracovat na rozhodnutích vytvořit takový tribunál na základě rozhodnutí Valného shromáždění nebo Rady Evropy.“
Zvláštní mezinárodní tribunál by byl procesem za zločin agrese spáchaný Ruskem proti Ukrajině. Obviněni by byli nejvyšší představitelé ruského politického vedení – 20 nejvyšších představitelů Kremlu, včetně prezidenta Vladimira Putina a členů Rady bezpečnosti Ruské federace, kteří rozhodovali o válce proti Ukrajině, a byli by mezi nimi také velitelé ruských ozbrojených sil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu 6. srpna krátce po příjezdu amerického vyslance Steva Witkoffa do Moskvy vyzval Washington, aby zesílil tlak na Rusko a donutil tak režim Vladimira Putina ukončit invazi na Ukrajinu. Ta trvá od února 2022. „Je velmi důležité posílit všechny páky, které mají Spojené státy, Evropa a G7 k dispozici,“ napsal Zelenskyj na sociálních sítích a dodal: „Kreml se bude opravdu snažit ukončit válku, pouze když bude cítit dostatečný tlak.“ Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal v Kremlu Steva Witkoffa, zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl Kreml. Po příletu na letiště Vnukovo dnes ráno uvítal Witkoffa vyjednavač ruského prezidenta Kirill Dmitrijev. Od začátku roku jde už o pátou Witkoffovu návštěvu Ruska. Naposledy přijel zvláštní vyslanec amerického prezidenta na jednání do Moskvy 25. dubna, tehdy rovněž jednal s Putinem. Žádný posun ohledně situace na Ukrajině však ze schůzky nevzešel. Trump dříve uvedl, že jeho další kroky budou záviset na výsledku dnešních Witkoffových jednání v Moskvě. Nový polský prezident Karol Nawrocki, který dnes složil slib, má k Ukrajině v některých ohledech zcela odlišný postoj nežli jeho předchůdce Andrzej Duda. Byť se v zahraniční politice zavázal zachovat podporu Polska sousední Ukrajině, která se brání ruské invazi, kritizoval štědrou pomoc poskytovanou uprchlíkům. Prohlásil také, že v současné době nevidí místo pro Ukrajinu v NATO ani v Evropské unii. To je výrazná změna postoje ve srovnání s končícím prezidentem Andrzejem Dudou, podotkl Reuters. Celý text o inauguraci čtěte ZDE.
