Rusové si v Polsku vybudovali síť agentů! Tajné složky ji odhalily a její plány překazily
Ruské zpravodajské agentury vybudovaly v Polsku síť amatérských agentů, kteří měli provádět různé operace včetně sabotáží nebo atentátů. Cílem bylo narušit tok západních zbraní přes Polsko na Ukrajinu, které se už rok a půl brání ruské agresi. Polské bezpečnostní složky však plán překazily. Napsal to dnes list The Washington Post na základě rozhovorů s více než deseti bezpečnostními činiteli v Polsku, na Ukrajině, v USA a také s odkazem na informace z různých dokumentů nebo účtů podezřelých na sociálních sítích či výpovědí příbuzných zatčených.
Začalo to počátkem letošního roku, kdy se v online prostoru začaly objevovat záhadné nabídky práce, píše The Washington Post (WP). Úkoly byly podle něj spíše podřadné, například vylepování letáků na veřejných místech. Mizerný byl také plat. Pro některé lidi, včetně hrstky uprchlíků z východní Ukrajiny, byl však prý příslib rychlého výdělku lákavý. Brzy ovšem zjistili, že jejich anonymní zaměstnavatel po nich chce práci, která zahrnovala šíření proruské propagandy.
Ti, kteří byli ochotni úkoly i tak splnit, během několika týdnů dostali podle polských vyšetřovatelů za úkol provádět průzkum polských námořních přístavů, umisťovat kamery podél železnic a ukrývat sledovací zařízení ve vojenských nákladech. V březnu přišly rozkazy vykolejit vlaky převážející zbraně na Ukrajinu, píše deník. Vyšetřovatelé podle něj také časem odhalili důkazy o plánech na žhářské útoky nebo atentáty.
Amatérští agenti pracovali podle polské kontrarozvědky AWB v buňkách, z nich každá měla vůdce, jenž byl pro ruské zpravodajské služby důvěryhodnou osobou. Rekruti byli placeni v kryptoměnách a bankovními převody z nevysledovatelných bankovních účtů, uvedli činitelé.
A ačkoliv USA i Polsko podnikly řadu opatření k odvrácení případných útoků na dodávky zbraní, sabotážní skupina zůstávala neodhalena, dokud si náhodný kolemjdoucí nevšiml objektivů kamer vykukujících ze stromů a keřů podél důležitého úseku železniční trati a neoznámil nález úřadům, píše The Washington Post.
Vyšetřovatelé na základě údajů z kamery, mobilů a věží pro mobilní sítě určili nejen dobu její instalace, ale i to, kdo se v té době nacházel v okolí. Při prohledávání dalších úseků trati postupně našli další kamery a během několika dní zadrželi podezřelého, který jim poskytl informace o jiných členech skupiny, popisuje deník. Sledování, odposlechy a jiné kroky vedly k odhalení dalších členů a buněk.
Snaha zastavit dodávky zbraní
Polští představitelé uvedli, že jejich původním plánem bylo sledovat síť, aby se dozvěděli více o jejích záměrech a struktuře velení. Od této myšlenky však prý museli upustit poté, co zachytili zprávy, které naznačovaly, že se už rozjel plán s cílem vykolejit dodávky zbraní.
Bezpečnostní složky zadržely podle The Washington Post několik lidí. mezi nimiž je jeden Rus, tři Bělorusové a 12 ukrajinských uprchlíků, z nichž většina podle činitelů sice pochází z východoukrajinských oblastí - tradičně více nakloněných Moskvě, ale zároveň se prý zdá, že je motivovaly spíše peníze než ideologie.
Polské úřady se domnívají, že tajemným zaměstnavatelem byla ve skutečnosti ruská vojenská rozvědka GRU a že zmařená operace představovala nejvážnější ruskou hrozbu na území NATO od invaze Moskvy na Ukrajinu. Podle polských i západních bezpečnostních činitelů bylo cílem Moskvy narušit tok zbraní přes Polsko, který představuje více než 80 procent vojenské techniky dodávané na Ukrajinu. Tento masivní přísun zbraní změnil průběh války a Rusko - jak se zdá - ho zastavit neumí, píše list.
Místo toho se tento případ podle něj stal další ranou pro ruské zpravodajské služby, jejichž někdejší nepodložené odhady ohledně snadného svržení vlády v Kyjevě ovlivnily plán invaze a jejich kdysi rozsáhlé sítě po celé Evropě narušilo vyhošťování a zatýkání. Protože se Rusko nemohlo - anebo nechtělo - spoléhat na své vlastní zpravodajské důstojníky, sestavilo tým amatérů, píše deník a upozorňuje na vysokou míru improvizace a „zoufalství“ ze strany ruských zpravodajských služeb, které podle něj čelí obrovskému tlaku.
Hrozba ale zůstává, řekl nicméně nejmenovaný vyšetřovatel z kontrarozvědky ABW. Ruské zpravodajské služby jsou podle něj v Polsku stále aktivní a „pokusí se odstranit chyby, kterých se dopustily.“
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy. „Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství. Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů. Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu. Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters. Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
