Život v Moskvě za války: Luxusní auta, „nové“ značky. Dopad sankcí je téměř neznatelný
Válka na Ukrajině není v Moskvě téměř vůbec citelná, napsal novinář listu The New York Times, který se vydal do Ruska, aby tam zkoumal projevy válečného konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko před zhruba rokem a půl. Válka a problémy, které s sebou přináší, naopak podle reportáže amerického deníku prostupují do životů obyvatel chudých regionů nejrozlehlejší země světa nebo pohraničí, které se musí vypořádávat s následky ukrajinského ostřelování.
„Zdá se, že v Moskvě... mají západní sankce malý dopad, až na to, že na obchodech, jako je Dior, jsou tabulky s nápisy 'Z technických důvodů zavřeno' a že západní podniky nahradily firmy s úsměvnými novými jmény jako Stars místo Starbucks,“ uvádí reportáž.
„Metro září čistotou, restaurace nabízející japonsko-ruskou fusion kuchyni praskají ve švech, lidé většinu věcí platí bezkontaktně přes telefony, na ulicích je absurdně velká koncentrace luxusních aut a internet funguje skvěle, stejně jako v celém Rusku,“ pokračuje článek amerického deníku.
V Moskvě válku podle reportáže připomínají leda tak billboardy ministerstva obrany a donedávna také plakáty žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, které se snaží nalákat muže do bojů. Tyto reklamy se vyjímají na pozadí moderních rezidencí s anglickými názvy jako Trendy Towers či High Life.
V ruských regionech daleko od Moskvy je ale válka na Ukrajině mnohdy výrazně citelnější. Připomínají ji například hřbitovy s novými hroby padlých Rusů, podotýká reportáž. Podle 35leté Julije Rolikovové, která provozuje hotel v Ulan-Ude na Sibiři, místní muži nezřídka uvažují, že se nechají naverbovat do bojů. Láká je přitom vidina vysokých výdělků. „Smlouvy, které jsou nabízené dobrovolníkům, jsou vzhledem k našim standardům neuvěřitelné,“ uvedla Rolikovová, která podle svých slov musela od vstupu do armády odradit i vlastního exmanžela a otce jejich dcery.
Rekruti si mohou přijít na pětinásobek toho, co by v odlehlém regionu běžně za práci dostali, podotýká reportáž. Za velké peníze ale mnohdy zaplatí nejvyšší cenu, jako to bylo v případě životního partnera Julijiny nejlepší kamarádky, který v bojích zemřel a zanechal po sobě dvě malé děti.
Nejméně dva zabité civilisty a několik raněných si podle ukrajinských úřadů vyžádaly útoky ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování během noci a dneška. Nálety také způsobily škody na energetické infrastruktuře země, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Při ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny ruským dělostřelectvem přišel o život muž ve věku 52 let, oznámila ukrajinská prokuratura, která zabití civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském bombardování města Orichiv zahynul šedesátiletý zaměstnanec komunálního podniku a zranění utrpěl manželský pár ve věku 57 a 54 let, napsal na telegramu šéf sousední Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Dříve informoval o zranění dalšího muže (48), na jehož auto ve městě Huljajpole zaútočil dron.
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy.
Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil.
