Život v Moskvě za války: Luxusní auta, „nové“ značky. Dopad sankcí je téměř neznatelný
Válka na Ukrajině není v Moskvě téměř vůbec citelná, napsal novinář listu The New York Times, který se vydal do Ruska, aby tam zkoumal projevy válečného konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko před zhruba rokem a půl. Válka a problémy, které s sebou přináší, naopak podle reportáže amerického deníku prostupují do životů obyvatel chudých regionů nejrozlehlejší země světa nebo pohraničí, které se musí vypořádávat s následky ukrajinského ostřelování.
„Zdá se, že v Moskvě... mají západní sankce malý dopad, až na to, že na obchodech, jako je Dior, jsou tabulky s nápisy 'Z technických důvodů zavřeno' a že západní podniky nahradily firmy s úsměvnými novými jmény jako Stars místo Starbucks,“ uvádí reportáž.
„Metro září čistotou, restaurace nabízející japonsko-ruskou fusion kuchyni praskají ve švech, lidé většinu věcí platí bezkontaktně přes telefony, na ulicích je absurdně velká koncentrace luxusních aut a internet funguje skvěle, stejně jako v celém Rusku,“ pokračuje článek amerického deníku.
V Moskvě válku podle reportáže připomínají leda tak billboardy ministerstva obrany a donedávna také plakáty žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, které se snaží nalákat muže do bojů. Tyto reklamy se vyjímají na pozadí moderních rezidencí s anglickými názvy jako Trendy Towers či High Life.
V ruských regionech daleko od Moskvy je ale válka na Ukrajině mnohdy výrazně citelnější. Připomínají ji například hřbitovy s novými hroby padlých Rusů, podotýká reportáž. Podle 35leté Julije Rolikovové, která provozuje hotel v Ulan-Ude na Sibiři, místní muži nezřídka uvažují, že se nechají naverbovat do bojů. Láká je přitom vidina vysokých výdělků. „Smlouvy, které jsou nabízené dobrovolníkům, jsou vzhledem k našim standardům neuvěřitelné,“ uvedla Rolikovová, která podle svých slov musela od vstupu do armády odradit i vlastního exmanžela a otce jejich dcery.
Rekruti si mohou přijít na pětinásobek toho, co by v odlehlém regionu běžně za práci dostali, podotýká reportáž. Za velké peníze ale mnohdy zaplatí nejvyšší cenu, jako to bylo v případě životního partnera Julijiny nejlepší kamarádky, který v bojích zemřel a zanechal po sobě dvě malé děti.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
Rusko prodlužuje zákaz vývozu benzinu. Podle agentury Reuters to dnes uvedla ruská vláda. Země se v některých regionech potýká s nedostatkem benzinu po sérii ukrajinských útoků na ropné rafinerie. Původně měl zákaz vývozu přestat platit na konci srpna.
Pro producenty pohonných hmot bude zákaz nově platit do 1. října. Pro ostatní zůstane v platnosti až do 31. října.
Dodávky ruské ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba se ve čtvrtek mohou obnovit, uvedl dnes podle agentury Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, v minulém týdnu však tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů.
„Náměstek ruského ministra energetiky Pavel Sorokin mne informoval, že po intenzivním úsilí bylo nalezeno prozatímní řešení, takže dodávky do Maďarska se mohou ve čtvrtek obnovit v testovacím režimu s nižším objemem,“ uvedl dnes Szijjártó. „Vyzýváme Ukrajinu, aby přestala útočit na potrubí vedoucí do Maďarska a ohrožovat naši energetickou bezpečnost,“ dodal.
