Život v Moskvě za války: Luxusní auta, „nové“ značky. Dopad sankcí je téměř neznatelný
Válka na Ukrajině není v Moskvě téměř vůbec citelná, napsal novinář listu The New York Times, který se vydal do Ruska, aby tam zkoumal projevy válečného konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko před zhruba rokem a půl. Válka a problémy, které s sebou přináší, naopak podle reportáže amerického deníku prostupují do životů obyvatel chudých regionů nejrozlehlejší země světa nebo pohraničí, které se musí vypořádávat s následky ukrajinského ostřelování.
„Zdá se, že v Moskvě... mají západní sankce malý dopad, až na to, že na obchodech, jako je Dior, jsou tabulky s nápisy 'Z technických důvodů zavřeno' a že západní podniky nahradily firmy s úsměvnými novými jmény jako Stars místo Starbucks,“ uvádí reportáž.
„Metro září čistotou, restaurace nabízející japonsko-ruskou fusion kuchyni praskají ve švech, lidé většinu věcí platí bezkontaktně přes telefony, na ulicích je absurdně velká koncentrace luxusních aut a internet funguje skvěle, stejně jako v celém Rusku,“ pokračuje článek amerického deníku.
V Moskvě válku podle reportáže připomínají leda tak billboardy ministerstva obrany a donedávna také plakáty žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, které se snaží nalákat muže do bojů. Tyto reklamy se vyjímají na pozadí moderních rezidencí s anglickými názvy jako Trendy Towers či High Life.
V ruských regionech daleko od Moskvy je ale válka na Ukrajině mnohdy výrazně citelnější. Připomínají ji například hřbitovy s novými hroby padlých Rusů, podotýká reportáž. Podle 35leté Julije Rolikovové, která provozuje hotel v Ulan-Ude na Sibiři, místní muži nezřídka uvažují, že se nechají naverbovat do bojů. Láká je přitom vidina vysokých výdělků. „Smlouvy, které jsou nabízené dobrovolníkům, jsou vzhledem k našim standardům neuvěřitelné,“ uvedla Rolikovová, která podle svých slov musela od vstupu do armády odradit i vlastního exmanžela a otce jejich dcery.
Rekruti si mohou přijít na pětinásobek toho, co by v odlehlém regionu běžně za práci dostali, podotýká reportáž. Za velké peníze ale mnohdy zaplatí nejvyšší cenu, jako to bylo v případě životního partnera Julijiny nejlepší kamarádky, který v bojích zemřel a zanechal po sobě dvě malé děti.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k ukrajinskému dění. Pokračovat budou zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
