Život v Moskvě za války: Luxusní auta, „nové“ značky. Dopad sankcí je téměř neznatelný
Válka na Ukrajině není v Moskvě téměř vůbec citelná, napsal novinář listu The New York Times, který se vydal do Ruska, aby tam zkoumal projevy válečného konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko před zhruba rokem a půl. Válka a problémy, které s sebou přináší, naopak podle reportáže amerického deníku prostupují do životů obyvatel chudých regionů nejrozlehlejší země světa nebo pohraničí, které se musí vypořádávat s následky ukrajinského ostřelování.
„Zdá se, že v Moskvě... mají západní sankce malý dopad, až na to, že na obchodech, jako je Dior, jsou tabulky s nápisy 'Z technických důvodů zavřeno' a že západní podniky nahradily firmy s úsměvnými novými jmény jako Stars místo Starbucks,“ uvádí reportáž.
„Metro září čistotou, restaurace nabízející japonsko-ruskou fusion kuchyni praskají ve švech, lidé většinu věcí platí bezkontaktně přes telefony, na ulicích je absurdně velká koncentrace luxusních aut a internet funguje skvěle, stejně jako v celém Rusku,“ pokračuje článek amerického deníku.
V Moskvě válku podle reportáže připomínají leda tak billboardy ministerstva obrany a donedávna také plakáty žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, které se snaží nalákat muže do bojů. Tyto reklamy se vyjímají na pozadí moderních rezidencí s anglickými názvy jako Trendy Towers či High Life.
V ruských regionech daleko od Moskvy je ale válka na Ukrajině mnohdy výrazně citelnější. Připomínají ji například hřbitovy s novými hroby padlých Rusů, podotýká reportáž. Podle 35leté Julije Rolikovové, která provozuje hotel v Ulan-Ude na Sibiři, místní muži nezřídka uvažují, že se nechají naverbovat do bojů. Láká je přitom vidina vysokých výdělků. „Smlouvy, které jsou nabízené dobrovolníkům, jsou vzhledem k našim standardům neuvěřitelné,“ uvedla Rolikovová, která podle svých slov musela od vstupu do armády odradit i vlastního exmanžela a otce jejich dcery.
Rekruti si mohou přijít na pětinásobek toho, co by v odlehlém regionu běžně za práci dostali, podotýká reportáž. Za velké peníze ale mnohdy zaplatí nejvyšší cenu, jako to bylo v případě životního partnera Julijiny nejlepší kamarádky, který v bojích zemřel a zanechal po sobě dvě malé děti.
Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. „Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu,“ uvedl člen Evropské komise. „Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat,“ dodal.
Evropa se podle něj tímto směrem posouvá a snaží se být nezávislejší, jak pokud jde o obranné schopnosti, tak i geopolitické postavení.
Evropané potřebují vlastní mírový plán pro Ukrajinu a měli by přestat čekat na to, až USA převezmou veškerou iniciativu, uvedl komisař Kubilius.
Ukrajina zřejmě bude v jednáních o konci války donucena udělat bolestivé ústupky. Listu Neue Osnabrücke Zeitung to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj nebyla ovšem naděje na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem nikdy tak velká, jako je nyní.
„Pro Ukrajinu to bude bezpochyby mimořádně těžký proces, na jehož konci zřejmě bude referendum,“ řekl Wadephul regionálnímu listu. V lidovém hlasování podle něj budou muset Ukrajinky a Ukrajinci rozhodnout, zda přijmou předložené podmínky míru. Termínem bolestivými ústupky přitom narážel především na možnou ztrátu ukrajinského území.
