Mají navrch Ukrajinci, nebo Rusové? Analytik pro Blesk o tom, proč válka letos neskončí
Válka na Ukrajině trvá už 530 dnů, více než rok se Ukrajinci brání ruské brutalitě. Kreml pokračuje ve svých útocích na civilní cíle, ať už se jedná o obytné domy, nemocnice, školy či třeba transfuzní stanice. Nicméně i Rusové už si zažili, co znamená strach z války, nad Moskvou bylo sestřeleno několik dronů, námořní dron zneškodnil ruskou výsadkovou loď a pod útokem se ocitla i „brána na Krym“ Čonharský most. Bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV UK v pořadu Blesku Epicentrum rozebíral nastalý průběh války, kdo má momentálně navrch i kdy pravděpodobně skončí válka. Podle experta to však letos nebude.
Podle Smetany nejde přesně říct, která strana má v současné době na bojišti převahu. „Co se ale dá říci, je, že Ukrajina je aktuálně ta strana v konfliktu, která má iniciativu na bojišti, tzn. je to především ta strana, která se snaží o ofenzívní operace a nějakým způsobem je to především ona, která hlavně určuje, kde se odehrávají ty hlavní kritické střety,“ vysvětlil analytik.
Vytyčil rovněž, co jsou nyní ony „kritické střety“ a kde k nim dochází. „Po zimě, kdy Rusko bylo tou stranou, která měla iniciativu, jsme přešli do jara a další fáze této války. Ukrajina se rozhodla provést dlouhou připravovanou ofenzívu, na kterou si vybudovala několik brigád vybavených dodávkami západní techniky, západního materiálu, západní vyloženě i poměrně pokročilé techniky, jako jsou západní tanky, bojová vozidla pěchoty a další mechanizovaná vozidla, a rozhodla se provést ofenzívu. Po řadě spekulací, co bude ten hlavní směr, začala protiofenzivu na jihu, to znamená v Záporožské oblasti, kde se aktuálně se pokouší o průlom skrze obranné linie ruské armády,“ nastínil Smetana.
Specifikoval následně, že se bojuje na západě Záporožské oblasti, dále pak na hranici Záporožskou oblastí a Doněckou oblastí jižně od obce Velyka Novosilka. „Tam se dá říct je ten hlavní ukrajinský nápor,“ zmínil rovněž, že nadále pokračuje i tvrdý boj o Bachmut. „To je město, kde vlastně probíhá nejdelší bitva této války,“ Smetana otázku současných center války zakončil poznámkou, že ke střetům dochází na severovýchodě země v Luhanské oblasti, kde se Rusko snaží vývoj války zvrátit a zatlačit Ukrajinu více na západ.
Mnozí k probíhající ofenzivě vzhlíželi jako k cestě, jak ukončit válku, k cestě, jak by Ukrajina mohla dosáhnout finálního vítězství. Prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho velitelé však již před vypuknutím operace upozorňovali, že to tak nebude. Ani Smetana nevidí konec války blízko. „Jsem asi hrozně skeptický, ale aktuálně z toho, jak sledujeme konflikt, nevypadá to bohužel na to, že by se Ukrajině podařilo v nějaké krátké době mít takový úspěch, který mohl mít strategický efekt,“ hodnotí Smetana s tím, že stále je čas na to, aby obránci dosáhli zásadnějších průlomů. „Nedá se však očekávat, že by se situace na bojišti v horizontu třeba měsíců změnila tak, že by to vedlo k úplně jinému pohledu obou aktérů na to, co jsou ochotni akceptovat, aby došlo k tomu mírovému ujednání,“ komentoval dění.
„Samozřejmě můj osobní odhad je, jakkoliv se možná budu v tomto spíše rád mýlit, že spíš než cokoliv jiného, letos ještě konec války bohužel neuvidíme,“ uzavřel Smetana v pořadu Epicentrum.
Spojené státy se při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války z tohoto týdne dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v NATO, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.
V ukrajinské Chersonské a Doněcké oblasti zahynuli po ruských útocích a ostřelování tři lidé a dalších sedm bylo zraněno. Informovaly o tom dnes místní úřady.
Dva mrtvé a pět zraněných oznámila vojenská správa v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. Poškozeny tam byly tři výškové budovy, pět rodinných domů, pobočka pošty a sanitka, uvedl oblastní šéf Oleksandr Prokudin.
V roce 1938 podpořili ukrajinští nacionalisté Henleinův protičeskoslovenský postoj a po Mnichovské dohodě získali zastoupení v autonomní vládě Podkarpatské Rusi. Její představitelé stupňovali požadavky na pražskou vládu a připravovali puč, který však byl odražen. To je z historie.