Mají navrch Ukrajinci, nebo Rusové? Analytik pro Blesk o tom, proč válka letos neskončí
Válka na Ukrajině trvá už 530 dnů, více než rok se Ukrajinci brání ruské brutalitě. Kreml pokračuje ve svých útocích na civilní cíle, ať už se jedná o obytné domy, nemocnice, školy či třeba transfuzní stanice. Nicméně i Rusové už si zažili, co znamená strach z války, nad Moskvou bylo sestřeleno několik dronů, námořní dron zneškodnil ruskou výsadkovou loď a pod útokem se ocitla i „brána na Krym“ Čonharský most. Bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV UK v pořadu Blesku Epicentrum rozebíral nastalý průběh války, kdo má momentálně navrch i kdy pravděpodobně skončí válka. Podle experta to však letos nebude.
Podle Smetany nejde přesně říct, která strana má v současné době na bojišti převahu. „Co se ale dá říci, je, že Ukrajina je aktuálně ta strana v konfliktu, která má iniciativu na bojišti, tzn. je to především ta strana, která se snaží o ofenzívní operace a nějakým způsobem je to především ona, která hlavně určuje, kde se odehrávají ty hlavní kritické střety,“ vysvětlil analytik.
Vytyčil rovněž, co jsou nyní ony „kritické střety“ a kde k nim dochází. „Po zimě, kdy Rusko bylo tou stranou, která měla iniciativu, jsme přešli do jara a další fáze této války. Ukrajina se rozhodla provést dlouhou připravovanou ofenzívu, na kterou si vybudovala několik brigád vybavených dodávkami západní techniky, západního materiálu, západní vyloženě i poměrně pokročilé techniky, jako jsou západní tanky, bojová vozidla pěchoty a další mechanizovaná vozidla, a rozhodla se provést ofenzívu. Po řadě spekulací, co bude ten hlavní směr, začala protiofenzivu na jihu, to znamená v Záporožské oblasti, kde se aktuálně se pokouší o průlom skrze obranné linie ruské armády,“ nastínil Smetana.
Specifikoval následně, že se bojuje na západě Záporožské oblasti, dále pak na hranici Záporožskou oblastí a Doněckou oblastí jižně od obce Velyka Novosilka. „Tam se dá říct je ten hlavní ukrajinský nápor,“ zmínil rovněž, že nadále pokračuje i tvrdý boj o Bachmut. „To je město, kde vlastně probíhá nejdelší bitva této války,“ Smetana otázku současných center války zakončil poznámkou, že ke střetům dochází na severovýchodě země v Luhanské oblasti, kde se Rusko snaží vývoj války zvrátit a zatlačit Ukrajinu více na západ.
Mnozí k probíhající ofenzivě vzhlíželi jako k cestě, jak ukončit válku, k cestě, jak by Ukrajina mohla dosáhnout finálního vítězství. Prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho velitelé však již před vypuknutím operace upozorňovali, že to tak nebude. Ani Smetana nevidí konec války blízko. „Jsem asi hrozně skeptický, ale aktuálně z toho, jak sledujeme konflikt, nevypadá to bohužel na to, že by se Ukrajině podařilo v nějaké krátké době mít takový úspěch, který mohl mít strategický efekt,“ hodnotí Smetana s tím, že stále je čas na to, aby obránci dosáhli zásadnějších průlomů. „Nedá se však očekávat, že by se situace na bojišti v horizontu třeba měsíců změnila tak, že by to vedlo k úplně jinému pohledu obou aktérů na to, co jsou ochotni akceptovat, aby došlo k tomu mírovému ujednání,“ komentoval dění.
„Samozřejmě můj osobní odhad je, jakkoliv se možná budu v tomto spíše rád mýlit, že spíš než cokoliv jiného, letos ještě konec války bohužel neuvidíme,“ uzavřel Smetana v pořadu Epicentrum.
Při pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po dnešní videokonferenci evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané si podle něj přejí, aby Trump při jednání s Putinem uspěl.
Volodymyr Zelenskyj kvůli virtuální schůzce přijel do Německa, odkud se rozhovorů účastní po boku kancléře Friedricha Merze. Německý kancléř zorganizoval dnes tři videokonference. Nejprve postoj k válce na Ukrajině před pátečním rusko-americkým summitem ladili on, Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a zástupce Polska.
Druhá schůzka, které se účastní kromě Trumpa také americký viceprezident J. D. Vance, začala v 15:00 a trvat by měla zhruba hodinu.
Summit Donalda Trumpa a Vladimira Putina se chystá na Aljašce, kterou až do roku 1867 ovládali Rusové. Nadále tam je mnoho pravoslavných křesťanů, a to i mezi původním obyvatelstvem. Tamní diecéze vyzývá k modlitbám za úspěch prezidentské schůzky.
„Modleme se za ty, kteří se sejdou na Aljašce, aby hledali cestu k míru, aby Pán, dárce moudrosti, osvítil jejich mysli a vedl jejich slova k spravedlivé a trvalé dohodě,“ píše diecéze na Facebooku. „Znovu se modlíme, aby Pán přinesl příměří, ochranu nevinných, otevření bezpečných koridorů, návrat zajatců a úlevu pro zraněné a truchlící. Aby bylo rozptýleno každé klamání a zatvrzelost srdce; aby byla uzdravena nenávist; a aby se milosrdenství a spravedlnost spojily.“
Podle mě Ukrajinci vůbec nemají představu, co obnáší členství v EU ! Zřejmě počítají s tím, že jako největší stát Evropy si v EU nastaví svoje pravidla ! A to jejich kontaminované obilí tady budeme muset všichni žrát ze zákona a na povel !