Mají navrch Ukrajinci, nebo Rusové? Analytik pro Blesk o tom, proč válka letos neskončí
Válka na Ukrajině trvá už 530 dnů, více než rok se Ukrajinci brání ruské brutalitě. Kreml pokračuje ve svých útocích na civilní cíle, ať už se jedná o obytné domy, nemocnice, školy či třeba transfuzní stanice. Nicméně i Rusové už si zažili, co znamená strach z války, nad Moskvou bylo sestřeleno několik dronů, námořní dron zneškodnil ruskou výsadkovou loď a pod útokem se ocitla i „brána na Krym“ Čonharský most. Bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV UK v pořadu Blesku Epicentrum rozebíral nastalý průběh války, kdo má momentálně navrch i kdy pravděpodobně skončí válka. Podle experta to však letos nebude.
Podle Smetany nejde přesně říct, která strana má v současné době na bojišti převahu. „Co se ale dá říci, je, že Ukrajina je aktuálně ta strana v konfliktu, která má iniciativu na bojišti, tzn. je to především ta strana, která se snaží o ofenzívní operace a nějakým způsobem je to především ona, která hlavně určuje, kde se odehrávají ty hlavní kritické střety,“ vysvětlil analytik.
Vytyčil rovněž, co jsou nyní ony „kritické střety“ a kde k nim dochází. „Po zimě, kdy Rusko bylo tou stranou, která měla iniciativu, jsme přešli do jara a další fáze této války. Ukrajina se rozhodla provést dlouhou připravovanou ofenzívu, na kterou si vybudovala několik brigád vybavených dodávkami západní techniky, západního materiálu, západní vyloženě i poměrně pokročilé techniky, jako jsou západní tanky, bojová vozidla pěchoty a další mechanizovaná vozidla, a rozhodla se provést ofenzívu. Po řadě spekulací, co bude ten hlavní směr, začala protiofenzivu na jihu, to znamená v Záporožské oblasti, kde se aktuálně se pokouší o průlom skrze obranné linie ruské armády,“ nastínil Smetana.
Specifikoval následně, že se bojuje na západě Záporožské oblasti, dále pak na hranici Záporožskou oblastí a Doněckou oblastí jižně od obce Velyka Novosilka. „Tam se dá říct je ten hlavní ukrajinský nápor,“ zmínil rovněž, že nadále pokračuje i tvrdý boj o Bachmut. „To je město, kde vlastně probíhá nejdelší bitva této války,“ Smetana otázku současných center války zakončil poznámkou, že ke střetům dochází na severovýchodě země v Luhanské oblasti, kde se Rusko snaží vývoj války zvrátit a zatlačit Ukrajinu více na západ.
Mnozí k probíhající ofenzivě vzhlíželi jako k cestě, jak ukončit válku, k cestě, jak by Ukrajina mohla dosáhnout finálního vítězství. Prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho velitelé však již před vypuknutím operace upozorňovali, že to tak nebude. Ani Smetana nevidí konec války blízko. „Jsem asi hrozně skeptický, ale aktuálně z toho, jak sledujeme konflikt, nevypadá to bohužel na to, že by se Ukrajině podařilo v nějaké krátké době mít takový úspěch, který mohl mít strategický efekt,“ hodnotí Smetana s tím, že stále je čas na to, aby obránci dosáhli zásadnějších průlomů. „Nedá se však očekávat, že by se situace na bojišti v horizontu třeba měsíců změnila tak, že by to vedlo k úplně jinému pohledu obou aktérů na to, co jsou ochotni akceptovat, aby došlo k tomu mírovému ujednání,“ komentoval dění.
„Samozřejmě můj osobní odhad je, jakkoliv se možná budu v tomto spíše rád mýlit, že spíš než cokoliv jiného, letos ještě konec války bohužel neuvidíme,“ uzavřel Smetana v pořadu Epicentrum.
Podpora Ukrajiny, její poválečná obnova a možné členství v Evropské unii budou patřit k hlavním tématům summitu prezidentů visegrádské čtyřky, který začne ve středu ve slovenském Trenčíně.
Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel, pozvána je také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle Pražského hradu chce Pavel zdůraznit, že Evropa musí být součástí mírových jednání s Ruskem a že debatu o ukončení války musí doprovázet jednání o budoucím evropském bezpečnostním uspořádání.
Ruská armáda podle účtu Visegrád24 na síti X zasáhla dronem nemocnici v centru ukrajinského Chersonu, a to první den po skončení místního příměří. Útok poškodil několik místností a vnitřní vybavení zdravotnického zařízení.
Prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš odmítají návrat ruských hokejistů na mezinárodní šampionáty, dokud trvá válka na Ukrajině. „Souhlasím s tím, že politika se nemá míchat do sportu, ale tohle rozhodnutí do toho tu politiku vnáší,“ řekl Babiš po jednání vlády. Podle něj by návrat ruských reprezentantů vytvářel dojem, že válka a zabíjení jsou normální. „Takový návrh odmítáme,“ dodal. Pavel zase uvedl, že ruští sportovci by neměli startovat pod svou vlajkou, protože tím reprezentují i ruský režim.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) připomněl, že rozhodnutí sportovní arbitráže CAS nezavazuje Česko k tomu, aby ruským sportovcům umožnilo vstup na své území. Nadále totiž platí vládní nařízení z roku 2023, které zakazuje udělování víz ruským reprezentacím.
V roce 1938 podpořili ukrajinští nacionalisté Henleinův protičeskoslovenský postoj a po Mnichovské dohodě získali zastoupení v autonomní vládě Podkarpatské Rusi. Její představitelé stupňovali požadavky na pražskou vládu a připravovali puč, který však byl odražen. To je z historie.