Ukrajina ví, že dokud bude pokračovat válka s Ruskem, do Severoatlantické aliance nevstoupí. Dnes to v letním rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že válka nakonec může trvat déle, proto je důležité zajistit dlouhodobou podporu Ukrajiny.
„Jedno je jisté, a ví to i Ukrajina, několikrát to také bylo formulováno - do NATO Ukrajina nevstoupí, dokud bude válka,“ řekl Scholz.
Reagoval tak na otázku o velkých ukrajinských očekáváních před červencovým summitem NATO v Litvě. „Jednou z podmínek pro vstup je, že země nesmí mít žádné nevyřešené územní spory se svými sousedy,“ uvedl.
Scholz v rozhovoru hájil německou zbrojní pomoc Ukrajině, kterou označil po Spojených státech za druhou největší. Reagoval tak na kritiku, že některé malé státy v přepočtu na hrubý domácí produkt (HDP) poskytují Kyjevu větší podporu.
Uvedl, že moderní zbraně, které Německo posílá na Ukrajinu, mají sloužit ke znovudobytí ukrajinského území, nikoli k útokům na Rusko. Na otázku, komu patří Krym, jasně odpověděl, že je ukrajinský. Tento autonomní poloostrov Rusko v roce 2014 anektovalo.
„Musíme se připravit na to, že válka může trvat déle,“ odpověděl Scholz na dotaz, zda nastane mír na Ukrajině dříve, než kancléři skončí jeho první mandát v čele německé vlády. Spolkové volby se v Německu budou konat na podzim 2025.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang.
Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají.
Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra.
Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo.
„Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.
Zobrazit celý online