Během války se Ukrajina členem NATO nestane, ví to i Kyjev, vzkázal kancléř Scholz
Ukrajina ví, že dokud bude pokračovat válka s Ruskem, do Severoatlantické aliance nevstoupí. Dnes to v letním rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že válka nakonec může trvat déle, proto je důležité zajistit dlouhodobou podporu Ukrajiny.
„Jedno je jisté, a ví to i Ukrajina, několikrát to také bylo formulováno - do NATO Ukrajina nevstoupí, dokud bude válka,“ řekl Scholz.
Reagoval tak na otázku o velkých ukrajinských očekáváních před červencovým summitem NATO v Litvě. „Jednou z podmínek pro vstup je, že země nesmí mít žádné nevyřešené územní spory se svými sousedy,“ uvedl.
Scholz v rozhovoru hájil německou zbrojní pomoc Ukrajině, kterou označil po Spojených státech za druhou největší. Reagoval tak na kritiku, že některé malé státy v přepočtu na hrubý domácí produkt (HDP) poskytují Kyjevu větší podporu.
Uvedl, že moderní zbraně, které Německo posílá na Ukrajinu, mají sloužit ke znovudobytí ukrajinského území, nikoli k útokům na Rusko. Na otázku, komu patří Krym, jasně odpověděl, že je ukrajinský. Tento autonomní poloostrov Rusko v roce 2014 anektovalo.
„Musíme se připravit na to, že válka může trvat déle,“ odpověděl Scholz na dotaz, zda nastane mír na Ukrajině dříve, než kancléři skončí jeho první mandát v čele německé vlády. Spolkové volby se v Německu budou konat na podzim 2025.
Tři mrtvé a osm zraněných si podle předběžných informací vyžádal ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Ruská armáda podle Hajvanenka zaútočila ráno a záchranná operace pokračuje. Podle předběžných informací byl poškozen autoservis a blíže neurčená firma. „Následky se upřesňují, všechny záchranné složky jsou na místě,“ uvedl Hajvanenko.
Na Dnipro Rusové útočí s nasazením různých typů zbraní často. Před několika dny po ruském dronovém útoku zůstalo 14 zraněných. Loni v listopadu ruská armáda město zasáhla jednou z nejnovějších raket středního doletu, označovanou jménem Orešnik.
Šéf ruského Dagestánu Melikov ráno potvrdil, že kavkazský region se stal terčem dronového útoku a že bezpilotní letouny byly sestřeleny nad územím Kaspijsku ležícího jižně od metropole Machačkaly. Astra uvádí, že podle její analýzy byla poničena okna obytného domu a zaparkovaná auta před ním na místě, které je vzdálené asi 3,5 kilometru od závodu Dagdizel. Podnik je důležitou součástí ruského vojenskoprůmyslového komplexu. Dagestánské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že povrchové zranění hrudníku utrpěla 12letá dívka a její život není v ohrožení.
Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 32 ukrajinských bezpilotních letounů. Ruskojazyčný servis BBC píše, že gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko v noci hlásil, že několik dronů bylo sestřeleno nad kirišským okresem. Neupřesnil, co bylo cílem útoku, ale v tomto okrese se nachází ropná rafinerie.
Prosincové zasedání Evropské rady rozhodne, jak financovat pomoc pro Ukrajinu, slibuje šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Za nejúčinnější variantu označila šéfka komise Ursula von der Leyenová takzvanou reparační půjčku Kyjevu založenou na zmrazených ruských aktivech v Evropě. Několik zemí, především Belgie, má ale proti této variantě stále výhrady.
„Belgie má legitimní obavy ohledně rizik, ostatní členské státy ale řekly, že jsou připraveny tato rizika sdílet,“ uvedla Kallasová. „Budeme o tom dále diskutovat a nenecháme Evropskou radu v prosinci bez rozhodnutí o financování Ukrajiny,“ dodala. Schůzka unijních prezidentů a premiérů začíná 18. prosince a zatím je plánována jako dvoudenní.
