Během války se Ukrajina členem NATO nestane, ví to i Kyjev, vzkázal kancléř Scholz
Ukrajina ví, že dokud bude pokračovat válka s Ruskem, do Severoatlantické aliance nevstoupí. Dnes to v letním rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že válka nakonec může trvat déle, proto je důležité zajistit dlouhodobou podporu Ukrajiny.
„Jedno je jisté, a ví to i Ukrajina, několikrát to také bylo formulováno - do NATO Ukrajina nevstoupí, dokud bude válka,“ řekl Scholz.
Reagoval tak na otázku o velkých ukrajinských očekáváních před červencovým summitem NATO v Litvě. „Jednou z podmínek pro vstup je, že země nesmí mít žádné nevyřešené územní spory se svými sousedy,“ uvedl.
Scholz v rozhovoru hájil německou zbrojní pomoc Ukrajině, kterou označil po Spojených státech za druhou největší. Reagoval tak na kritiku, že některé malé státy v přepočtu na hrubý domácí produkt (HDP) poskytují Kyjevu větší podporu.
Uvedl, že moderní zbraně, které Německo posílá na Ukrajinu, mají sloužit ke znovudobytí ukrajinského území, nikoli k útokům na Rusko. Na otázku, komu patří Krym, jasně odpověděl, že je ukrajinský. Tento autonomní poloostrov Rusko v roce 2014 anektovalo.
„Musíme se připravit na to, že válka může trvat déle,“ odpověděl Scholz na dotaz, zda nastane mír na Ukrajině dříve, než kancléři skončí jeho první mandát v čele německé vlády. Spolkové volby se v Německu budou konat na podzim 2025.
Vážení čtenáři, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme zase zítra brzy ráno. Přejeme dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, aby naléhal na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s cílem omezit čínskou podporu Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Na čtvrtek je naplánovaná schůzka Trumpa se Siem v Jižní Koreji.
„Pokud prezident Trump dokáže jednat, udělat rozhodnutí a dosáhnout porozumění s Čínou ohledně omezení dovozu ruských energií, bude to, myslím, pomoc pro nás všechny,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě.
AFP píše, že Trump se pokoušel využít svých osobních vztahů, které ho podle něho pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dohodnout se s ním na ukončení války proti Ukrajině, jeho snahy však zatím žádný pokrok nepřinesly. Minulý týden Spojené státy uvalily sankce na dvě největší ruské společnosti a vytvářejí tlak na největší odběratele ruské ropy, Čínu a Indii, aby množství nakupované suroviny snížily. Podle Spojených států i podle Ukrajiny prodejem energetických surovin Rusko financuje čtvrtým rokem trvající válku proti sousední zemi.
„Podporujeme americkou politiku, jejímž cílem je využít jakékoliv příležitosti k omezení nabídky energetických surovin z Ruska,“ řekl Zelenskyj. Týká se to podle něho i evropské bezpečnosti.
Ruské jednotky minulý týden použily drony k útoku na tři větrné turbíny ve větrné farmě Kramatorsk, uvedl předseda představenstva Ukrajinské asociace větrné energie Andriy Konečenkov.
„Cílem není vojenský objekt ani frontová linie. Cílem je větrná turbína o výkonu 4,5 megawattů na větrné farmě v Kramatorsku. To není náhoda. Jde o metodickou, chladnokrevnou destrukci. Ruští okupanti již potřetí během jednoho týdne zasáhli tuto větrnou farmu a proměnili útočné drony ve válečnou zbraň proti civilizaci,“ napsal na facebooku. Podle Koněčenkova byly během útoků 22. a 24. října poškozeny a zničeny dvě větrné turbíny poblíž Kramatorsku. Třetí generátor byl zasažen 25. října.
„Pro agresora nezáleží na tom, jaký druh zařízení dodává Ukrajincům elektřinu – tepelná elektrárna, vodní elektrárna nebo větrná turbína. Každý megawatt vyrobený na Ukrajině je pro ně cílem. Útoky na zařízení obnovitelné energie nejen ničí infrastrukturu, ale snaží se zničit samotnou myšlenku udržitelného rozvoje a integrace Ukrajiny do moderního evropského prostoru,“ dodal Konečenkov. Podle něj nedošlo k žádným obětem mezi zaměstnanci.
