Bělorusko vyklízí tábory pro mobilizované. Míří další tisíce Rusů na frontu?
Bělorusko zřejmě vyklízí stanové tábory na svém území, které sloužily k výcviku ruských vojáků. Na základě zkoumání satelitních snímků to uvedlo americké Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Co přesně to znamená, není zřejmé. Podle rozhlasové stanice to nicméně vyvolává otázky, zda Moskva například nepotřebuje více vojáků na frontové linii, aby zastavila ukrajinskou protiofenzívu.
Nové satelitní snímky společnosti Planet Labs, které získala běloruská služba RFE/RL, ukazují náhlé zmizení desítek stanů na třech místech, které byly v poslední době využívány jako výcvikové prostory pro mobilizované ruské vojáky. Poté, co Moskva loni v září oznámila mobilizaci až 300.000 vojáků, vysílala ruská armáda podle rádia některé rekruty kvůli nedostatku dostupných výcvikových prostor doma na výcvik do Běloruska, než je nasadila do bojů na Ukrajině, kterou Rusko napadlo loni v únoru.
Ze satelitních snímků podle rádia vyplývá, že tři největší ruská cvičiště v Bělorusku byla z velké části zlikvidována během několika dní. Ve vojenském výcvikovém prostoru Abuz-Ljasnouski na západě Běloruska zůstalo k 4. červenci jen asi 15 stanů namísto 150 přístřešků, které se tam nacházely o měsíc dříve, píše RFE/RL. Podobný osud stihl vojenské areály v Lepelu na severu Běloruska a u obce Repišča ve střední části země.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
Ve stejné době začal u obce Cel, která se nachází nedaleko města Asipovičy, vyrůstat nový tábor větší než tyto tři dohromady, nachází se v něm přes 300 stanů, upozorňuje RFE/RL. Podle některých názorů to může souviset s příchodem žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny do Běloruska, píše rádio. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko nicméně před několika dny prohlásil, že wagnerovci ani jejich šéf Jevgenij Prigožin se v zemi nenacházejí.
Podle ukrajinského bezpečnostního analytika Mychajla Samuse je příliš brzy na to, aby bylo možné říct, zda uzavření táborů může znamenat konec výcviku ruských mobilizovaných vojáků v Bělorusku. Moskva možná mohla rozšířit své výcvikové kapacity uvnitř Ruska a areál v Bělorusku už nepotřebuje, řekl rádiu. Zároveň však nevyloučil, Rusko nyní potřebuje všechny své dostupné vojáky na frontě, aby zastavilo ukrajinskou protiofenzívu.
Minsk je pokládán za nejbližšího spojence Moskvy. Do ruské invaze na Ukrajině se Bělorusko sice přímo nezapojilo, ale poskytlo Rusku své území a letiště, aby mohlo na sousední zemi zaútočit i ze severu. Po houževnatém odporu ukrajinských sil se ruské jednotky z oblastí na severu Ukrajiny stáhly a soustředí se na východ a jihovýchod země.
