Putin ani Zelenskyj nejsou připraveni na mír, míní brazilský prezident
Brazílie usiluje o mír na Ukrajině, ale ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ani ruský prezident Vladimir Putin na něj nejsou připraveni. Řekl to dnes brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva na tiskové konferenci se zahraničními novináři. Podle agentury EFE Lula také zkritizoval členy Rady bezpečnosti OSN za to, že "podporují války".
O konfliktu, který rozpoutala ruská invaze na Ukrajinu, by se mělo podle Luly „diskutovat v OSN“. „Jsou to ale členové Rady bezpečnosti, kteří válčí a kteří si myslí, že válka skončí, když jedna ze stran k tomu tu druhou donutí vojenskými prostředky,“ uvedl brazilský prezident. Podle něj by se světoví lídři měli snažit vytvořit takovou situaci, aby obě strany konfliktu diskutovaly o mírovém návrhu, místo toho, aby „přiživovali“ válku.
„Ani Putin ani Zelenskyj nejsou připraveni na mír,“ řekl také Lula. Dodal, že mírový návrh, na kterém pracuje Brazílie s dalšími neutrálními zeměmi, bude připraven ve chvíli, kdy budou Moskva a Kyjev připraveny jednat. Brazilský prezident už dříve kritizoval ruského i ukrajinského prezidenta, že neusilují o jednání o příměří, protože oba věří, že dokáží v této válce zvítězit.
Tento víkend se v saúdskoarabském městě Džidda bude konat schůzka zástupců asi čtyř desítek zemí, kteří mají jednat o míru na Ukrajině. Jednání, na nějž není pozváno Rusko, se zúčastní například i Indie a také Brazílie.
Brazilský prezident dnes novinářům řekl, že všichni světoví lídři mají povinnost „hledat způsoby, jak ukončit všechny války". „Dnes ale téměř všichni investují do zbraní, a přitom nevíme, kolik dávají na to, aby skončil hlad a chudoba ve světě,“ řekl Lula podle agentury EFE.
Lula dnes také hovořil o skupině rozvíjejících se ekonomik BRICS, kterou tvoří Brazílie, Indie, Rusko, Čína a Jihoafrická republika a která by se podle něj měla otevřít novým členům, “pokud splní požadavky". Případné žádosti o vstup dalších zemí by mohla skupina projednat na svém summitu, který se koná už za tři týdny v JAR.
Lula také kritizoval šéfa brazilské centrální banky, který je podle něj zodpovědný za “nejvyšší reálnou úrokovou míru na světě". Prezident řekl, že brazilská ekonomika ale navzdory vysoké úrokové míře poroste. Slíbil 11. srpna představit zásadní projekty pro rozvoj průmyslu a infrastruktury i pro přechod na ekologičtější zdroje energie.
Brazilský prezident také připomněl, že příští týden se ve městě Belem koná summit osmi zemí oblasti Amazonie, který se bude zabývat společnou ochranou deštných lesů. Země se podle Luly obrátí na soukromé investory, aby pomohli při opětovném zalesňování vykácených území.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
