Kdo povede válečnou Ukrajinu? Kyjev má přísně tajný plán pro případ atentátu na Zelenského
Ukrajina se od začátku ruské invaze musela připravovat na nejednu eventualitu. Jednou z nich je i možný atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého někteří ruští představitelé označují za nepřítele číslo jedna, píše server Politico. Ačkoliv nebezpečí už není tak bezprostřední jako v prvních týdnech invaze, Ukrajina ani západní spojenci si nemohou dovolit tento nejčernější scénář ignorovat. Plán pro tento případ, který nechtějí ukrajinští představitelé veřejně příliš rozebírat, zahrnuje šéfa parlamentu, ale nejspíš i některé známé tváře Zelenského administrativy, uvádí Politico.
Zelenskyj se v podstatě v den ruské invaze na Ukrajinu před více než 17 měsíci stal symbolem ukrajinského odporu a tváří ukrajinského dialogu se západními spojenci, které Kyjev často i nesmlouvavě žádá o pomoc. Není proto divu, že ruští zákonodárci nebo proruští blogeři hlasitě požadují, aby se stal terčem atentátu, píše Politico.
O život Zelenského usilovaly ruské síly zejména na začátku invaze, kdy jednotky Moskvy táhly na Kyjev. Poradce prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak jen několik týdnů po vpádu ruských sil na Ukrajinu uvedl, že Rusko skrze své zpravodajské jednotky či čečenské síly a žoldnéře Wagnerovy skupiny, kteří se pokoušeli proniknout do přísně střežené vládní čtvrti, provedlo nejméně desítku vážných pokusů o atentát. Ukrajinský prezident také údajně krátce po invazi prostřednictvím videa hovořil s americkými senátory a řekl jim, že je to dost možná naposledy, co ho vidí živého.
Ačkoliv je hrozba atentátu nyní méně závažná než na začátku války, Ukrajina tuto možnost stále nebere na lehkou váhu. Přísně utajované jsou Zelenského cesty do zahraničí a ukrajinští představitelé kritizují veškeré úniky informací - jako se stalo například minulý měsíc při Zelenského cestě do Bruselu nebo do Bulharska, odkud pod o něco větším utajením vyrazil do Prahy.
O plánu postupu v případě, že by přece jenom Zelenskyj přišel o život, Kyjev diskutuje jen nerad, píše s odkazem na rozhovory s ukrajinskými úředníky i zákonodárci Politico. Formálně je nástupnictví jasné, uvádí Mykola Kňažyckyj, opoziční zákonodárce ze západoukrajinského Lvova. „Když prezident nemůže vykonávat své povinnosti, přebírá jeho pravomoci předseda ukrajinského parlamentu,“ říká Kňažyckyj.
Šéfem ukrajinského parlamentu je nyní Ruslan Stefančuk, člen Zelenského strany Sluha národa. V průzkumech veřejného mínění ale ani zdaleka nedosahuje důvěry, jakou Ukrajinci vkládají do Zelenského. Současnému prezidentovi věří okolo 80 procent voličů, Stenafčukovi okolo 40 procent. Oblíbený není ani u opozičních zákonodárců, píše Politico.
Ústupky Rusko nepřesvědčí k ukončení války, nemůže mít prospěch z toho, že odmítá přestat zabíjet. Je třeba zvýšit tlak na Moskvu, uvedl Zelenskyj.
Čeští politici se rozcházejí v hodnocení významu chystané páteční schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zatímco místopředseda opozičního hnutí ANO Radek Vondráček jednání na Aljašce chápe jako unikátní příležitost ukončit nebo aspoň pozastavit vyčerpávající válku, místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) či členka sněmovního zahraničního výboru Helena Langšádlová (TOP 09) zatím velká očekávání nemají. Vyplynulo to z jejich vyjádření pro ČTK.
Schůzka se bude týkat války na Ukrajině, která se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi od února 2022. Podle Vondráčka dává Trump jasně najevo, jak vysokou hodnotou je pro něj mír. „Proto mu držím palce. Rozhodně odmítám Donalda Trumpa podceňovat. Už dokázal, naposledy u Arménie a Ázerbájdžánu, že má pozitivní mírové výsledky. USA máme podporovat, ne jim házet klacky pod nohy,“ sdělil dnes ČTK. Českou vládu vyzval, aby Trumpa podpořila.
Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině, své místo u jednání o míru přirozeně bude mít. Na dotaz ČTK to dnes českým novinářům při návštěvě Ukrajiny řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Územní celistvost Ukrajiny, jež se tři a půl roku brání ruské invazi, považuje za nedotknutelný princip.
V pátek se americký prezident Donald Trump sejde na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Půjde o dvoustrannou schůzku, Bílý dům však podle informací stanice NBC News stále zvažuje, že na Aljašku pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině,“ řekl Lipavský. „Myslím, že přirozeně své místo u jednání bude mít. Nicméně možná u tohoto formátu ne, to nedokážu přesně vyhodnotit,“ doplnil šéf diplomacie.
Vládní tým by podle všeho v případě Zelenského indispozice nebo smrti tvořil Stefančuk, šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak, bývalý právník a filmový producent, šéf diplomacie Dmytro Kuleba a ministr obrany Oleksij Reznikov. Šéfem generálního štábu by zůstal Valerij Zalužnyj.
Ukrajina od začátku války utvořila „dobře sehraný“ administrativní, vojenský a diplomatický stroj, domnívá se Adrian Karatnycky z amerického institutu Atlantická rada (Atlantic Council). „Nechci říkat, že je pro to Zelenskyj nepodstatný. Ale myslím si, že tím nepostradatelným faktorem je jednota země,“ uvádí odborník.
Slabý článek bude v případě atentátu třeba hledat nikoliv na Ukrajině, ale mezi jejími spojenci, uvádí Politico. Zatímco Ukrajinci vnímají jak silné, tak slabé stránky svého vedoucího představitele, Západ naopak okouzlilo Zelenského charisma i představa boje malého Davida proti papírově mnohonásobně silnějšímu a lépe vybavenému ruskému Goliášovi.
