Medveděv opět hrozí Západu jaderným útokem. Rusové viní Ukrajince z ohrožení elektrárny ve Smolensku
Moskva se rozhodla vyčlenit miliony rublů na ochranu jaderné elektrárny Smolensk, píše server Newsweek. Ukrajinci se na ni údajně pokusili zaútočit, tvrdí Rusové. Bývalý ruský prezident Medveděv pak začal opětovně vyhrožovat útokem na jaderná zařízení nejen na Ukrajině. Medveděvovo vyhrožování jaderným útokem Západu tak pokračuje i v dalším průběhu Putinovy invaze na Ukrajinu.
Moskva vyčleňuje miliony dolarů na ochranu jaderné elektrárny Smolensk na ruském území poblíž Ukrajiny kvůli útokům dronů.
Oddělení ruské státní jaderné energetické společnosti Rosatom přidělilo 348 milionů rublů (v přepočtu zhruba 82 150 068 Kč, pozn. redakce) na protidronový systém ve Smolensku. Továrna se nachází asi 120 mil od ruských hranic s Ukrajinou, uvedl ruský zpravodajský server.
Obavy, že by drony mohly zacílit na tuto jadernou elektrárnu, začaly narůstat v souvislosti se zprávami na síti Telegram o tom, že se na ni ukrajinští vojáci pokusili provést raketový útok. Začátkem tohoto měsíce Dmitrij Medveděv, místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, varoval před tím, jak by Moskva mohla reagovat, pokud by zařízení bylo zasaženo.
Opětovné výhrůžky
Medveděv na Telegramu napsal, že pokud se potvrdí útok na jadernou elektrárnu „raketami NATO, bude nutné se podívat“ na jaderná zařízení na Ukrajině a zařízení ve východní Evropě.
Alexej Lichačev, ředitel jaderné energetické společnosti Rosatom, však 14. července trval na tom, že „byla přijata všechna nezbytná opatření k ochraně ruských jaderných elektráren poblíž hranic s Ukrajinou“ a že situace je pod kontrolou.
Dne 21. července však bylo na ruském vládním portálu vypsáno výběrové řízení na instalaci ochranných opatření v jaderné elektrárně Smolensk. Dokumenty uvádějí, že systém bude muset detekovat, zachytit a rušit signály dronů, i když neupřesnil žádné další technické detaily. Opatření by měla začít fungovat do začátku září.
Jaderná elektrárna tento měsíc uvedla na svém kanálu Telegram, že její dva energetické bloky jsou v běžném provozu, zatímco třetí blok se opravuje.
Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, řekla před jednáním ministrů zahraničí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes budou zabývat ruskou agresí na Ukrajině a situací na Blízkém východě a v Súdánu. V souvislosti s Ukrajinou budou diskutovat o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračují rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku. Česko by uvítalo, kdyby byl přijat co nejrychleji, zatím ale žádný harmonogram stanoven nebyl. Ministři budou probírat rovněž další sankce, na návrh Česka bude podle informací ČTK zařazeno na sankční seznam EU dalších deset lidí v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. ČR bude na jednání zastupovat odcházející ministr zahraničí Jan Lipavský.
Velkým tématem posledních dní je i další finanční podpora pro Ukrajinu. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.
Nový americký mírový plán, který by zastavil ruskou invazi na Ukrajinu, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na dnešek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě.
Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.
Ukrajina se na vzniku dokumentu nepodílí. USA ji sice v hrubých obrysech informovaly, podrobnosti ale nezná a ani nebyla požádána o podněty, uvedla NBC.
