Medveděv opět hrozí Západu jaderným útokem. Rusové viní Ukrajince z ohrožení elektrárny ve Smolensku
Moskva se rozhodla vyčlenit miliony rublů na ochranu jaderné elektrárny Smolensk, píše server Newsweek. Ukrajinci se na ni údajně pokusili zaútočit, tvrdí Rusové. Bývalý ruský prezident Medveděv pak začal opětovně vyhrožovat útokem na jaderná zařízení nejen na Ukrajině. Medveděvovo vyhrožování jaderným útokem Západu tak pokračuje i v dalším průběhu Putinovy invaze na Ukrajinu.
Moskva vyčleňuje miliony dolarů na ochranu jaderné elektrárny Smolensk na ruském území poblíž Ukrajiny kvůli útokům dronů.
Oddělení ruské státní jaderné energetické společnosti Rosatom přidělilo 348 milionů rublů (v přepočtu zhruba 82 150 068 Kč, pozn. redakce) na protidronový systém ve Smolensku. Továrna se nachází asi 120 mil od ruských hranic s Ukrajinou, uvedl ruský zpravodajský server.
Obavy, že by drony mohly zacílit na tuto jadernou elektrárnu, začaly narůstat v souvislosti se zprávami na síti Telegram o tom, že se na ni ukrajinští vojáci pokusili provést raketový útok. Začátkem tohoto měsíce Dmitrij Medveděv, místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, varoval před tím, jak by Moskva mohla reagovat, pokud by zařízení bylo zasaženo.
Opětovné výhrůžky
Medveděv na Telegramu napsal, že pokud se potvrdí útok na jadernou elektrárnu „raketami NATO, bude nutné se podívat“ na jaderná zařízení na Ukrajině a zařízení ve východní Evropě.
Alexej Lichačev, ředitel jaderné energetické společnosti Rosatom, však 14. července trval na tom, že „byla přijata všechna nezbytná opatření k ochraně ruských jaderných elektráren poblíž hranic s Ukrajinou“ a že situace je pod kontrolou.
Dne 21. července však bylo na ruském vládním portálu vypsáno výběrové řízení na instalaci ochranných opatření v jaderné elektrárně Smolensk. Dokumenty uvádějí, že systém bude muset detekovat, zachytit a rušit signály dronů, i když neupřesnil žádné další technické detaily. Opatření by měla začít fungovat do začátku září.
Jaderná elektrárna tento měsíc uvedla na svém kanálu Telegram, že její dva energetické bloky jsou v běžném provozu, zatímco třetí blok se opravuje.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
