Útok na Putinovu chloubu: Ukrajinská rozvědka přiznala podíl na loňském výbuchu na Krymském mostu
Ukrajinská tajná služba SBU se přihlásila k výbuchu nákladního vozu, který loni v říjnu vážně poškodil Krymský most spojující Rusko a anektovaný poloostrov. „Je to jedna z našich realizací," řekl šéf SBU Vasyl Maljuk při představování nové poštovní známky, věnované tajné službě. Maljukova slova následně citovala ukrajinská a ruská média a objevila se i v komuniké SBU.
„Je mnoho různých operací, speciálních operací, a o některých budeme moci nahlas hovořit po vítězství (ve válce) a o některých vůbec. Můj kolega (ředitel ukrajinské pošty Ihor Smiljanskyj) si dnes vzal příslušné tričko - a to je jedna z našich realizací, konkrétně poničení Krymského mostu loni 8. října,“ řekl Maljuk podle listu Ukrajinska pravda.
Smiljanskyj měl na sobě tričko se snímkem plamenů a kouře stoupajícího z poničeného mostu a nápisem „Kdo pálí mosty, když ne my. SBU“. Pošta podle deníku nechala vytisknout více než milion kusů nové známky na počest SBU. A Maljuk vyjádřil přesvědčení, že zvláštní operace SBU se stanou námětem i dalších známek.
Ruská redakce BBC připomněla, že minulý měsíc účast Kyjeva na loňském výbuchu na Krymském mostu připustila náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová, když na sociální síti napsala, že „před 273 dny byl Krymskému mostu zasazen první úder kvůli narušení logistiky Rusům“. Do té doby ukrajinští představitelé jen dělali narážky na možný ukrajinský podíl na explozi.
Výbuch si ráno 8. října 2022 vyžádal čtyři lidské životy, poškodil vozovku a zapálil vlak, který zrovna převážel pohonné hmoty.
Ruská tajná služba FSB podezírala šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova, že útok zorganizoval, napsal ruský list Kommersant a připomněl, že tento měsíc se Krymský most stal terčem dalšího útoku, který ruské úřady připsaly ukrajinským dálkově řízeným plavidům. Kyjev se k útoku nepřihlásil, ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Krymský most by měl být zničen.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
