Při útoku Rusů na jihu Ukrajiny vybuchly sklady s obilím. Ministr: „Potravinový terorismus“
Při ruském útoku bezpilotními letouny na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny byly zničeny sklady s obilím a sedm lidí bylo zraněno. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura Reuters. Údery podle ní zasáhly infrastrukturu podél Dunaje, který představuje alternativní exportní trasu pro obilí, jež je pro Kyjev důležitá po odstoupení Ruska od černomořských obilných dohod. Zasažené místo se nachází blízko hranice s Rumunskem a Moldavskem.
Webové stránky Reni-Odesa s odvoláním na místního představitele Ihora Plechova píší, že při úderu ruských bezpilotních letounů byly zničeny tři sklady s obilím v přístavu Reni. Útočilo podle něj asi 15 dronů a obyvatelé slyšeli sérii explozí. „Ničí přístav,“ uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina jeden z podnikatelů, který se věnuje převozu obilí. Reni představuje důležitý dopravní uzel a nachází se velmi blízko Rumunska, které je členem NATO a Evropské unie. Odděluje je v podstatě pouze Dunaj.
O nočním útoku na přístavní infrastrukturu na Dunaji informovalo také ukrajinské jižní velitelství, které zároveň informovalo o sestřelení tří dronů Šáhed íránské výroby, které Rusové používají k útokům na Ukrajinu. Kromě zničeného hangáru s obilím ukrajinská armáda informovala o poškození „nádrží na skladování jiných druhů nákladů“ a požáru v jednom z výrobních objektů, který hasiči podle ní ihned uhasili.
Podle šéfa Oděské oblasti Oleha Kipera ruský noční útok, který trval čtyři hodiny, zranil sedm lidí. Dřívější informace hovořily o čtyřech zraněných.
Rusko se v poslední době ve svých vzdušných útocích více zaměřuje na jih Ukrajiny, mimo jiné na přístavní město Oděsu. Před týdnem Moskva oznámila, že po bezmála roce pozastavuje svou účast na černomořských obilných dohodách. Ty i za pokračujících bojů na Ukrajině umožňovaly vyvážet ukrajinské zemědělské produkty přes černomořské přístavy.
Ukrajina od ruské invaze rozšířila vývoz obilí po souši přes Evropskou unii, přičemž velké objemy se vyvážejí přes Dunaj a rumunské přístavy, poznamenal Reuters. „Rusko v uplynulých měsících neútočilo na ukrajinskou pozemní a vnitrozemskou vodní obilnou infrastrukturu. Jakékoliv přerušení tohoto provozu by mohlo rychle zasáhnout mezinárodní dodávky obilí,“ řekl agentuře jeden z evropských obchodníků. Další obchodník s obilím označil úder za jasný útok na další ukrajinskou infrastrukturu pro export obilí. „Velkou obavou je, zda nejde o pokus zcela zastavit vývoz po zemi,“ dodal.
Dřívější ruské údery ochromily značnou část infrastruktury užívané pro export v Oděse a přístavu Čornomorsk a podle ukrajinského ministerstva zemědělství zničily desítky tisíc tun obilí. Ruské útoky jsou podle Moskvy také odplatou za poničení Krymského mostu spojujícího Rusko s anektovaným Krymským poloostrovem.
Kuleba: Potravinový terorismus
„Rusko přes noc zasáhlo další ukrajinský sklad obilí,“ uvedl na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, místo zásahu neupřesnil, ale obvinil Moskvu, že se snaží získat ústupky tím, že „drží 400 milionů lidí jako rukojmí“.
„Vyzývám všechny národy, zejména ty v Africe a Asii, které jsou nejvíce postiženy rostoucími cenami potravin, aby zahájily jednotnou globální reakci na potravinový terorismus,“ napsal šéf ukrajinské diplomacie. Ukrajinští činitelé považují ruské údery na přístavy za útoky na globální potravinovou bezpečnost, jelikož Ukrajina patří mezi významné světové dodavatele obilí.
Úder na katedrálu popírají
O víkendu při ruském úderu na Oděsu podle médií zahynul nejméně jeden člověk a další dvě desítky jich byly zraněny, jsou mezi nimi i děti. Při útoku bylo poničeno několik obytných budov a také nejvýznamnější pravoslavná katedrála ve městě.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes popřel, že by ruské invazní síly zasáhly katedrálu. Bez předložení důkazů tvrdil, že ji poškodila ukrajinská raketa, napsal Reuters. Podle ruské agentury TASS Peskov hovořil o ukrajinské „antiraketě“, čímž měl zřejmě na mysli zbraň protivzdušné obrany. Ruské ministerstvo obrany dříve tvrdilo, že katedrálu zřejmě zasáhla ukrajinská protiletadlová střela. Moskva – navzdory množícím se svědectvím – dlouhodobě popírá, že by útočila na civilisty.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi 300 ruských vojáků. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
„Jejich cíl zůstává nezměněn - dosáhnout severních hranic Pokrovsku a poté se pokusit aglomeraci obklíčit,“ uvedl dnes na sociální síti facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
