„Ministr je posedlý ďáblem.“ Kyjevští mniši odmítají opustit klášter, došlo k potyčkám
Mniši Ukrajinské pravoslavné církve zůstávají i přes výzvy ukrajinských úřadů v kyjevském klášteře Kyjevskopečerská lávra. Dnes dopoledne v nejposvátnějším místě ukrajinských pravoslavných křesťanů sloužili bohoslužbu. Úředníky, kteří mají areál převzít, nevpustili. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda.
Klášter je majetkem ukrajinské vlády a úřad, pod který spadá, dříve tento měsíc informoval Ukrajinskou pravoslavnou církev, že ve středu 29. března vyprší nájemní smlouva. Metropolita Pavlo, představený kláštera, ale ve středu oznámil, že mniši komplex neopustí, dokud v tomto sporu nerozhodne soud. Církev rozhodnutí úřadů u soudu napadla minulý týden.
Ukrajinská pravoslavná církev, nazývaná též Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu, byla až do května loňského roku autonomní součástí Ruské pravoslavné církve. S ní se oficiálně rozešla poté, co odsoudila ruskou agresi proti Ukrajině. Ukrajinské úřady však nadále podezírají tuto církev ze spolupráce s Moskvou, její prostory loni několikrát prohledávala policie a tajná služba.
Mniši ranní bohoslužbu vysílali živě na facebooku. Úředníci, kteří dnes dopoledne měli začít s přebíráním majetku, nebyli vpuštěni do areálu kláštera a někteří věřící se s nimi pouštěli do slovních potyček, uvedl zpravodaj stanice RFE/RL.
Metropolita Pavlo v projevu ze středečního večera nepřímo pohrozil ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému následky, pokud úřady Kyjevskopečerskou lávru převezmou. „Naše slzy nepadnou na zem. Budou padat na vaši hlavu,“ řekl s tím, že Bůh by Zelenskému ani jeho rodině tento čin neodpustil. Ministra kultury Oleksandra Tkačenka označil za „posedlého ďáblem“.
Kromě Ukrajinské pravoslavné církve působí v zemi také „národní“ Pravoslavná církev Ukrajiny, která v roce 2019 získala autokefální (samosprávný) status od ekumenického patriarchátu v Konstantinopoli a která v sobě sdružila trojici do té doby oficiálně neuznaných ukrajinských pravoslavných církví.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
