Nejen mučení pracovníků Záporožské jaderné elektrárny: Rusové unášejí jejich děti
Ruští vojáci byli obviněni nejen z mučení pracovníků Záporožské jaderné elektrárny, ale také z unášení jejich dětí s cílem přimět je ke spolupráci. Jejich děti využívají k manipulacím, řekl pro deník Daily Mail šéf ukrajinského jaderného inspektorátu Oleg Korikov. Doposud bylo v elektrárně údajně zajato 1000 techniků.
Ruští vojáci byli obviněni z mučení ukrajinských pracovníků Záporožské jaderné elektrárny a unášení jejich děti ve snaze přimět je spolupracovat.
Podle šéfa ukrajinského jaderného inspektorátu bylo v elektrárně údajně zajato více než 1000 techniků. Oběti jsou vystaveny mučení, bití a zadržování, řekl Oleg Korikov. Rusové dokonce využívají jejich děti, aby pracovníky donutili udělat, co chtějí. „Vezmou děti a přesunou je do Ruska, aby manipulovali s personálem, takže v případě jakéhokoli jejich nesouhlasu mohou dětem něco špatného udělat,“ vysvětlil Korikov.
„Je tu hodně případů bití zaměstnanců, hodně případů jejich uvězňování,“ dodal šéf jaderného inspektorátu.
Začátkem tohoto měsíce navíc rostly obavy, že Moskva plánuje „detonaci“ jaderné elektrárny Záporoží, aby falešně obvinila ukrajinskou armádu z ostřelování lokality.
Kyjev označil ukrajinské pracovníky za rukojmí, neboť pracují pod kontrolou ruských vojáků, kteří elektrárnu okupují od března minulého roku. 5. července pak OSN vyžadovala, aby Mezinárodní agentura pro jadernou energii (MAAE) mohla kontrolovat části elektrárny.
Agentura uvedla, že „požádala o další přístup, aby potvrdila nepřítomnost min nebo výbušnin na místě“, včetně „třech reaktorových bloků 3 a 4“, hal s turbínami a „některých částí chladicího systému“.
„S rostoucím vojenským napětím a aktivitami v regionu, kde se tato velká jaderná elektrárna nachází, musí být naši experti schopni ověřit fakta na místě. Jejich nezávislé a objektivní hlášení by pomohlo objasnit současnou situaci na místě, což je v době, jako je tato, s nepotvrzenými obviněními a protiobviněními zásadní,“ řekl šéf MMAE Rafael Grossi.
Rusové nicméně podle nejnovějších zpráv z 20. července pracovníkům doposud přístup do jaderného zařízení neumožnili.
Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila.
Letos v říjnu Rusko podle AFP dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních území; loni v listopadu to bylo 725 kilometrů čtverečních. Od začátku letošního roku pak Rusko obsadilo téměř 5400 kilometrů čtverečních, což je o téměř 2000 více než za stejné období roku 2024.
Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená.
„Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.
Mír na Ukrajině musí být skutečně trvalý, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Během několikahodinového jednání se podle Elysejského paláce oba lídři spojili se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který se má v úterý setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prezidenti hovořili také s dalšími evropskými státníky, zástupci Evropské unie i Severoatlantické aliance, uvedly agentury AFP a Reuters.
„Spolu s Emmanuelem Macronem jsme projednali mnoho detailů. Hlavní pozornost jsme věnovali jednáním o ukončení války a o bezpečnostních zárukách,“ uvedl po setkání Zelenskyj na síti X. „Válka musí skončit co nejdříve,“ doplnil ukrajinský prezident, podle kterého nyní záleží na zapojení všech vedoucích představitelů.
