Putinův fanoušek Ján skončil v Rusku ve vězení: Modlím se za Ukrajinu, říká teď
Ján M. (46) ze slovenských Košic dlouhá léta toužil bydlet v Rusku. Nakonec se sbalil a odjel do Estonska, kde přeplaval řeku do Ruska. Ve vysněné zemi ho však zadrželi a skončil ve vězení, kde strávil několik týdnů. Pro slovenský deník umělec popsal, co v ruském vězení prožil.
Ján M. snil o tom, že bude bydlet v Rusku. Několikrát mu ale zamítli víza, a tak se v květnu letošního roku rozhodl k nečekanému kroku. Sbalil si své věci, na cestu si vzal něco málo přes sedm tisíc a odjel do Estonska. Na nafukovacím kruhu a v neoprénu pak přeplaval řeku Narvu, která spojuje Estonsko a Rusko. Ovšem jeho hon za vytouženým životem nedopadl podle plánu.
Umělec, který vystudoval konzervatoř a byl členem orchestru Národního divadla Košice, doufal, že v Rusku najde angažmá v místním divadle. Šestačtyřicetiletý muž píše opery a symfonie, a dokonce napsal skladbu, jíž věnoval ruskému prezidentovi. V Rusku jej ale zatkli a skončil ve vězení.
Obvinili jej z nelegálního překročení hranic. „Nelidské vězeňské podmínky, ignorování základních lidských práv, prohnilé ruské soudnictví,“ uvedl Mazák pro slovenský deník Plus JEDEN DEŇ. V ruské base strávil necelé dva měsíce. Teď říká, že se za Ukrajince, kteří tam skončí taky, modlí. „Po tom, co jsem tam zažil, si nechci ani představit, co dělají s ukrajinskými zajatci… Nuže, není nad osobní zkušenost,“ řekl o svém pobytu ve vězení.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
