Ničivá a smrtící. Co způsobuje kazetová munice, kterou dostane Ukrajina?

„Bylo to z mé strany skutečně těžké rozhodnutí, které jsem mimochodem konzultoval s partnery i našimi přáteli (v Kapitolu). Ukrajincům dochází munice,“ okomentoval dnes oznámení prezident Joe Biden v rozhovoru se stanicí CNN.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru napsal, že balík vojenské pomoci Ukrajina velmi potřebovala, a Bidenovi za něj poděkoval. „Rozšíření obranných schopností Ukrajiny nám dává nové možnosti, jak osvobodit naše teritorium a přiblížit se míru,“ napsal Zelenskyj.

Poradce prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak už dříve řekl, že kazetová munice může Rusy psychicky zdecimovat. „Kazetová munice nepochybně může mít mimořádný psychický a emocionální dopad na už tak demoralizovaná ruská okupační uskupení,“ uvedl Podoljak.

Kazetová munice obecně je taková výbušná munice, která obsahuje submunici (menší bomby), které rozptyluje po okolí. Nejznámější je kazetová puma, která se skládá z kontejneru, který obsahuje stovky malých bomb. Kazetové bomby se většinou přepravují letecky, balistickými raketami nebo dělostřelecky, vybuchují ještě ve vzduchu a rozpadají se na menší nálože, které se rozptýlí v širokém okolí. Submunice obsahuje např. kovové špony, kuličky, střepiny, ale například i napalm či další chemické nebo biologické zbraně. Kazetová puma se využívá také k rozptýlení protipěchotních min.

Kazetová munice je schopná pokrýt velký prostor, proto se využívá proti pěchotě, tankům, k ničení dopravní či energetické infrastruktury či třeba letišť.

Kazetová munice je velmi nebezpečná pro civilisty. Nejen, že pokrývá velký prostor, ale také mnohé z bomb zůstávají nevybuchlé a dlouhodobě ohrožují okolí.

Od 90. let minulého století se začala používat vyspělá inteligentní submunice, která využívá tepelné a vizuální senzory k lokalizaci a útoku na konkrétní cíle. Některá submunice může být také nastavena na sebezničení, pokud dosáhne země bez lokalizace cíle.

V květnu 2008, na závěr desetidenní mezinárodní konference o kazetové munici, byla v irském Dublinu formálně přijata konvence, jež zakazuje výrobu kazetových bomb a ukládá zničit jejich zásoby do osmi let. Souhlas s textem dokumentu vyslovili zástupci 111 zemí. Stranou však zůstali hlavní výrobci a uživatelé těchto zbraní, kteří se dublinského rokování vůbec nezúčastnili - USA, Čína, Rusko, Indie, Pákistán a Izrael.

V prosinci téhož roku v norském Oslu zástupci více než sta zemí podepsali dohodu o zákazu kazetové munice. Mezi signatáři byla většina členů EU a NATO včetně Česka. Za ČR dohodu podepsal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který při té příležitosti řekl, že jde o důležitou událost, kterou byla završena letitá mezinárodní vyjednávání. „Je to důležité, protože kazetová munice způsobila mnoha lidem strašná a nejohavnější poranění a ztráty na životech,“ uvedl Schwarzenberg.

Tiché bomby, miny i kazetová munice: Rusové v Charkově testují další smrtící zbraně

Dokument vstoupil v platnost šest měsíců poté, co ho ratifikovalo prvních 30 států. Vzhledem k tomu, že třicátá ratifikace byla uložena během února 2010, vstoupila úmluva v platnost 1. srpna 2010. ČR ratifikovala smlouvu v polovině roku 2011 a samotná smlouva vstoupila v platnost pro ČR k 1. březnu 2012.

Úmluva zavazuje smluvní strany k vyřazení kazetové munice z výzbroje a k její likvidaci do osmi let po vstupu úmluvy v platnost pro danou smluvní stranu. Území kontaminovaná kazetovou municí musí být vyčištěna do deseti let po vstupu smlouvy v platnost pro danou smluvní stranu. Úmluva dále země zavazuje především k tomu, že kazetovou munici nebudou vyvíjet, držet nebo převádět. Úmluva navíc zavádí rámec pro podporu pomoci obětem, odstraňování kontaminovaných míst, vzdělávání v oblasti snižování rizik a ničení zásob. Některé inteligentní munice jsou vyloučeny z oblasti působnosti úmluvy.

Úmluvu doposud ratifikovalo 111 států. Dalších 12 zemí (převážně z Afriky, ale třeba i Kypr a Indonésie) ji podepsalo, ale neratifikovalo. K úmluvě se nepřipojily krom USA, Číny, Ruska, Indie, Pákistánu a Izraele např. ani Ukrajina, Polsko, Finsko, Rumunsko, Turecko, Egypt, Brazílie či Argentina

Kazetovou munici podle vyjádření českého ministerstva obrany vyřadila česká armáda ze své výzbroje už během 90. let. V dubnu 2008 zbývalo k likvidaci 67 kusů kontejnerů a 16.482 kusů submunice sovětské výroby KMG-U a RBK, která měla být podle plánu zlikvidována do konce roku 2011.

Kazetovou munici poprvé použilo Německo během druhé světové války (tzv. motýlí bomba). Kazetové zbraně byly poté použity kupříkladu ve válkách ve Vietnamu, v Čečensku, v Iráku, v Afghánistánu, v Libanonu, v bývalé Jugoslávii či během rusko-gruzínského konfliktu.

Poté, co v roce 2010 vstoupila v platnost úmluva o zákazu kazetové munice, použila ji jedna či více válčících stran např. v Sýrii, Libyi, Jižním Súdánu či Jemenu. Na Ukrajině byla pravděpodobně použita kazetová munice již v roce 2014 v Doněcku, po loňském ruském vpádu na Ukrajinu ji ruská strana nasadila několikrát, např. v Charkově. Ukrajinské úřady uvádějí, že mají důkazy, že ruské síly použily kazetové bomby v Chersonské a Oděské oblasti.