Polsko má strach z wagnerovců. K hranicím s Běloruskem přesouvá tisícovku vojáků
Polsko začalo s přesunem 1000 svých vojáků k hranici s Běloruskem. Varšava krok odůvodňuje obavami z přítomnosti v sousední zemi žoldnéřů z Wagnerovy skupiny, píše dnes agentura Reuters. Není však jisté, zda se příslušníci Wagnerovy skupiny skutečně do Běloruska přesouvají.
Přesun polských vojáků oznámil na sociálních sítí ministr obrany Mariusz Balszczak. „Ukazujeme tím, že jsme připraveni zareagovat na pokusy o destabilizaci u hranic s naší zemí,“ uvedl ministr. Již dříve Varšava uvedla, že má z přesunu wagnerovců do sousední země bezpečnostní obavy.
Podle tisku však není jisté, zda se příslušníci Wagnerovy skupiny do Běloruska přesouvají. V pátek mezinárodní média informovala o prohlídce tábora, který běloruské úřady připravily pro žoldnéře. V zařízení však žádný wagnerovec nebyl. Podle agentury Reuters dnes jeden z vysokých představitelů skupiny uvedl, že se žoldnéři na přesun do Běloruska teprve připravují.
Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci dnes uvedl, že v poslední výměně se vrátili do vlasti nemocní a zranění vojáci.
„Každý z dnes propuštěných obránců má vážné zdravotní diagnózy a nemoci, které jsou důsledkem zranění a pobytu v zajetí. Mnozí mají výrazný úbytek hmotnosti, dystrofii, vředy, problémy se zrakem, poruchy pohybového aparátu, kardiovaskulární choroby a zažívací problémy,“ uvedl ukrajinský koordinační štáb na facebooku. Většina z vyměněných vojáků podle něj byla v ruském zajetí přes tři roky, významná část z nich bránila město Mariupol.
Tématy třetího kola rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu by mohla být výměna válečných zajatců a ruské memorandum k možnostem ukončení čtvrtým rokem trvající války mezi oběma zeměmi. Dnes to podle ruskojazyčného servisu BBC řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podmínky pro ukončení konfliktu předložilo Rusko Ukrajině během druhého kola rozhovorů začátkem měsíce, Kyjev je označil za soubor starých ultimát.
„Jde o pokračování humanitárních výměn, propouštění zajatců, pokračování výměn těl padlých,“ řekl Peskov. „Samozřejmě si budeme muset vyměnit názory na reakci na návrhy memorand,“ dodal.
Severoatlantická aliance asi příští týden zkrátí svůj summit původně plánovaný na dva dny na pouhé dvě a půl hodiny trvající zasedání, aby americký prezident Donald Trump neopustil vrcholnou schůzku předčasně. S odvoláním na nejmenované alianční činitele to dnes napsal list Financial Times.
Vrcholní představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení zbrojních výdajů a obranných plánech aliance v době pokračující ruské agrese na Ukrajině.
Polské úřady také tvrdí, že v posledních týdnech zaznamenávají vyšší počet migrantů, kteří se snaží překročit hranici z Běloruska do Polska. V pátek jich bylo zhruba 200. V roce 2021 Varšava tvrdila, že Bělorusko vyvolává na hranici s Polskem umělou migrační krizi, aby sousední stát destabilizovalo.
Odchod do Běloruska byl jednou z možností, kterou zmínil ve svém projevu ruský prezident Vladimir Putin po neúspěšné ozbrojené vzpouře wagnerovců proti velení ruské armády. Tím se wagnerovci měli vyhnout stíhání a trestu za své počínání. Mezi dalšími možnosti, o kterých mluvil Putin, byl odchod do civilu či podepsání kontraktu s ruskou armádou.
