Polsko má strach z wagnerovců. K hranicím s Běloruskem přesouvá tisícovku vojáků
Polsko začalo s přesunem 1000 svých vojáků k hranici s Běloruskem. Varšava krok odůvodňuje obavami z přítomnosti v sousední zemi žoldnéřů z Wagnerovy skupiny, píše dnes agentura Reuters. Není však jisté, zda se příslušníci Wagnerovy skupiny skutečně do Běloruska přesouvají.
Přesun polských vojáků oznámil na sociálních sítí ministr obrany Mariusz Balszczak. „Ukazujeme tím, že jsme připraveni zareagovat na pokusy o destabilizaci u hranic s naší zemí,“ uvedl ministr. Již dříve Varšava uvedla, že má z přesunu wagnerovců do sousední země bezpečnostní obavy.
Podle tisku však není jisté, zda se příslušníci Wagnerovy skupiny do Běloruska přesouvají. V pátek mezinárodní média informovala o prohlídce tábora, který běloruské úřady připravily pro žoldnéře. V zařízení však žádný wagnerovec nebyl. Podle agentury Reuters dnes jeden z vysokých představitelů skupiny uvedl, že se žoldnéři na přesun do Běloruska teprve připravují.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Polské úřady také tvrdí, že v posledních týdnech zaznamenávají vyšší počet migrantů, kteří se snaží překročit hranici z Běloruska do Polska. V pátek jich bylo zhruba 200. V roce 2021 Varšava tvrdila, že Bělorusko vyvolává na hranici s Polskem umělou migrační krizi, aby sousední stát destabilizovalo.
Odchod do Běloruska byl jednou z možností, kterou zmínil ve svém projevu ruský prezident Vladimir Putin po neúspěšné ozbrojené vzpouře wagnerovců proti velení ruské armády. Tím se wagnerovci měli vyhnout stíhání a trestu za své počínání. Mezi dalšími možnosti, o kterých mluvil Putin, byl odchod do civilu či podepsání kontraktu s ruskou armádou.
