Polský prezident Duda: Ukrajina se musí stát členem NATO. Za války to ale nebude
Polsko si přeje co nejrychlejší začlenění Ukrajiny do Severoatlantické aliance, do konce války s Ruskem se tak ale nestane a na začínajícím summitu NATO ve Vilniusu formální pozvánku Kyjev nedostane. V dnes zveřejněném rozhovoru s německým deníkem Bild to prohlásil polský prezident Andrzej Duda. Řekl také, že v případě klidu zbraní by mohli na Ukrajině působit polští vojáci v rámci mírové mise NATO.
O tom, že by se Ukrajina měla stát součástí aliance, má Duda jasno. „Je v zájmu Polska, aby Ukrajina vstoupila do NATO co možná nejrychleji,“ řekl polský prezident, podle kterého má ukrajinská armáda mnoho zkušeností. „Takové rozhodnutí ale na summitu nepadne,“ poznamenal s tím, že je třeba počkat na konec války.
Duda řekl, že obavám Německa a dalších zemí rozumí. „Pokud by Ukrajina dnes během války byla přijata do NATO, pak by hned požadovala aktivaci článku pět,“ uvedl s odkazem na klíčový bod alianční smlouvy o kolektivní obraně, který útok na jednoho člena považuje za útok proti všem. „Pak by musely ostatní spojenecké státy pomoci Ukrajině se bránit. To by vedlo k válce,“ uvedl.
Duda rovněž hovořil o možné mírové misi polských vojáků na Ukrajině, pokud se Kyjev rozhodne pro mírové rozhovory s Ruskem a pokud bude nasazení západních vojáků dohodnuto. „Pokud to bude rozhodnutí NATO, tak my jako odpovědný člen tomuto rozhodnutí vyhovíme,“ řekl.
K dalšímu vývoji v Rusku a k osudu ruského prezidenta Vladimira Putina po krátké vzpouře šéfa žoldnéřské Wagnerovy soukromé společnosti Jevgenije Prigožina řekl Duda, že možnosti jsou otevřené. „Možné je všechno, tohle je Rusko,“ uvedl s tím, že v zemi jsou různé síly, které se navzájem drží pod kontrolou.
Duda také prohlásil, že čistě z lidského pohledu je mu líto obyčejných ruských vojáků, které Putin posílá na frontu se špatným vybavením, jasným agresorem je ale Rusko. „Rusko bezdůvodně napadlo Ukrajinu. Rusko chce jednoduše dobýt území a podřídit si Ukrajinu. To nesmíme připustit, musí se to zastavit,“ dodal.
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého českého vojáka Filipa Simana, jenž se po ruské invazi na Ukrajinu přidal k ukrajinským dobrovolníkům. Odpyká si osm let ve vězení za to, že při válečných operacích raboval. NS rozhodl bez veřejného jednání, plné odůvodnění zatím není dostupné. Dovolání považoval za zjevně neopodstatněné. ČTK to řekl vedoucí oddělení styku s veřejností NS Václav Vlček.
Jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádalo noční ruské ostřelování Dněpropetrovské oblasti, informovalo vedení tohoto regionu, který leží na východě Ukrajiny. Naopak podle ruských úřadů se terčem rozsáhlého ukrajinského dronového útoku stala Volgogradská oblast na jihu Ruska.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak původně uvedl, že po ruském útoku na Nikopol na břehu zničené Kachovské přehrady je pět zraněných, mezi nimi 11letý chlapec. Později dodal, že jeden ze zraněných, 59letý muž, v nemocnici těžkým zraněním podlehl. Poškozený byl automobil, jeden soukromý dům a jedna nevyužívaná budova. Terčem ruského dronového útoku se stalo také okolí Samaru ležícího severně od Dnipra, kde vypukl požár.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.
