„Budoucnost Ukrajiny je v NATO!“ Summit zkrátil cestu země do aliance, přímou pozvánku nedostala
Ve Vilniusu začala jednání NATO na nejvyšší úrovni. Státníci se shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci, což tento proces zkrátí ze dvou na jeden krok, oznámil generální tajemník bloku Jens Stoltenberg. NATO ovšem podle něj Ukrajinu formálně pozve do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členské země budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky.Českou republiku na dvoudenním jednání na nejvyšší úrovni zastupuje prezident Petr Pavel.
„Potvrdili jsme, že Ukrajina se stane členem NATO, a dohodli jsme se na zrušení požadavku na Akční plán členství,“ řekl Stoltenberg novinářům. Generální tajemník to uvedl poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval jako „absurdní“ skutečnost, že aliance nestanovila časový plán pro dosažení ukrajinského členství.
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ uvádí se v prohlášení, na němž se dnes vedoucí představitelé aliance shodli. Euroatlantická integrace Kyjeva podle dokumentu přesáhla potřebu Akčního plánu členství.
„Až se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky, budeme schopni Ukrajinu pozvat do aliance,“ uvádí se v textu.
„NATO učiní Ukrajinu bezpečnější, Ukrajina učiní NATO silnější,“ reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Cestu známe. Jednomyslná shoda 31 zemí na budoucnosti Ukrajiny v NATO je úspěchem,“ zhodnotil na twitteru výsledek jednání český prezident Petr Pavel.
NATO už v roce 2008 deklarovalo, že Ukrajina se v budoucnu členem bloku stane, její cesta do aliance se však stále nerýsuje. Aktuálně ji blokuje pokračující válka na východě země, Kyjev a někteří jeho spojenci se však dožadují ujištění, že po konci konfliktu se příslib začne měnit ve skutečnost. Představitelé Česka a dalších zemí mluví o potřebě jasně formulovat, za jakých podmínek a kdy může být Ukrajina přijata.
Vlažněji se k ukrajinskému členství staví především Spojené státy a Německo, jejichž představitelé dávají najevo, že posun debaty do nové fáze považují za předčasný. Vyjednávání o kompromisní společné deklaraci zřejmě budou pokračovat i přímo na summitu, do něhož se ve středu zapojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při premiérovém jednání ve formátu Rady NATO-Ukrajina.
Členové NATO ztaké schválili nejpodrobnější obranné plány od konce studené války, oznámil na tiskové konferenci Stoltenberg. Nová strategie kolektivní obrany podrobně popisuje, jak by NATO v budoucnu bránilo každý kout svého území. Rozděluje alianci na tři geografické zóny, přičemž je chápána především jako odpověď na obavy z ruského útoku.
Plány navazují na loňská rozhodnutí zdvojnásobit počet bojových skupin v zemích východního křídla NATO a usilovat o rozšíření každé z nich až na 5000 vojáků. Spojenci včetně ČR nyní pracují na realizaci tohoto cíle a začínají oznamovat vlastní příspěvky.
V budoucnu má mezinárodní bojové skupiny podporovat více než 300.000 vojáků připravených zapojit se do akce maximálně do 30 dní. Ke konci loňského roku přitom bylo pod aliančním vedením kolem 40.000 vojáků. Stoltenberg poznamenal, že podmínkou pro dosažení aktuálních cílů bude také posílení obranného průmyslu, což je předmětem nového „akčního plánu“.
„Abychom tohle všechno udělali, musíme více investovat do obrany,“ řekl generální tajemník aliance. Spojenci se podle něj na summitu zavázali, že budou na armády každoročně vynakládat částky nejméně na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). K dosažení dvouprocentní hranice se členské země zavázaly v roce 2014, letos ovšem podle aktuálních odhadů tento cíl splní pouze 11 členů z 31. Česko se k nim chce přidat příští rok a nově požadavek zakotvilo v zákoně.
Hlavním českým zástupcem ve Vilniusu je prezident Petr Pavel, který má svůj program zahájit dopoledním vystoupením při sérii veřejných rozhovorů s lídry. Do hlavního města Litvy s ním v pondělí večer dorazili také ministr zahraničí Jan Lipavský či ministryně obrany Jana Černochová a šéf generálního štábu Karel Řehka.
Je potřeba si uvědomit, že Evropa zůstává v ohrožení a jednat podle toho, uvedl premiér Petr Fiala na schůzi velvyslanců. „Ruské ambice nekončí na hranicích Doněcké a Luhanské oblasti na východní Ukrajině. A i kdyby se teď podařilo dosáhnout nějaké podoby příměří, což si nepochybně všichni přejeme, tak Rusko, pokud neuděláme správné kroky, bude do několika let připraveno na další expanzi,“ uvedl. Ukrajina proto potřebuje bezpečnostní záruky, přičemž klíčovou a neopominutelnou hlavní bezpečnostní zárukou je podle něj síla ukrajinské armády.
Zástupce gubernátora Kurské oblasti Vladimir Bazarov byl zadržen za zpronevěru státních peněz určených na obranu Bělgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. O Bazarovově zadržení informoval na síti Telegram jeho nadřízený a gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn.
Nynější obvinění z korupce se podle Chinštejna pojí s Bazarovovým dřívějším působením v Bělgorodské oblasti, kde zastával stejnou funkci, jakou v současnosti vykonává v Kurské oblasti. Ruské úřady ho předběžně vyšetřují ze zpronevěry jedné miliardy rublů (259,7 milionu Kč) určené na výstavbu ochranných zařízení, píše ruská státní tisková agentura TASS.
V červnu odvolal prezident Vladimir Putin tehdejšího ministra dopravy Romana Starovojta, který předtím působil jako gubernátor Kurské oblasti, také pro podezření ze zpronevěry peněz určených na obranné účely. Starovojt byl následně nalezen mrtvý ve svém automobilu v Odincovu u Moskvy. Podle vyšetřovatelů šlo zřejmě o sebevraždu.
Za poslední den ztratil protivník 870 lidí, 1 tank, 8 obrněných vozidel, 291 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
