22°C
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO!“ Summit zkrátil cestu země do aliance, přímou pozvánku nedostala
Ve Vilniusu začala jednání NATO na nejvyšší úrovni. Státníci se shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci, což tento proces zkrátí ze dvou na jeden krok, oznámil generální tajemník bloku Jens Stoltenberg. NATO ovšem podle něj Ukrajinu formálně pozve do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členské země budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky.Českou republiku na dvoudenním jednání na nejvyšší úrovni zastupuje prezident Petr Pavel.
„Potvrdili jsme, že Ukrajina se stane členem NATO, a dohodli jsme se na zrušení požadavku na Akční plán členství,“ řekl Stoltenberg novinářům. Generální tajemník to uvedl poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval jako „absurdní“ skutečnost, že aliance nestanovila časový plán pro dosažení ukrajinského členství.
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ uvádí se v prohlášení, na němž se dnes vedoucí představitelé aliance shodli. Euroatlantická integrace Kyjeva podle dokumentu přesáhla potřebu Akčního plánu členství.
„Až se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky, budeme schopni Ukrajinu pozvat do aliance,“ uvádí se v textu.
„NATO učiní Ukrajinu bezpečnější, Ukrajina učiní NATO silnější,“ reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Cestu známe. Jednomyslná shoda 31 zemí na budoucnosti Ukrajiny v NATO je úspěchem,“ zhodnotil na twitteru výsledek jednání český prezident Petr Pavel.
NATO už v roce 2008 deklarovalo, že Ukrajina se v budoucnu členem bloku stane, její cesta do aliance se však stále nerýsuje. Aktuálně ji blokuje pokračující válka na východě země, Kyjev a někteří jeho spojenci se však dožadují ujištění, že po konci konfliktu se příslib začne měnit ve skutečnost. Představitelé Česka a dalších zemí mluví o potřebě jasně formulovat, za jakých podmínek a kdy může být Ukrajina přijata.
Vlažněji se k ukrajinskému členství staví především Spojené státy a Německo, jejichž představitelé dávají najevo, že posun debaty do nové fáze považují za předčasný. Vyjednávání o kompromisní společné deklaraci zřejmě budou pokračovat i přímo na summitu, do něhož se ve středu zapojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při premiérovém jednání ve formátu Rady NATO-Ukrajina.
Členové NATO ztaké schválili nejpodrobnější obranné plány od konce studené války, oznámil na tiskové konferenci Stoltenberg. Nová strategie kolektivní obrany podrobně popisuje, jak by NATO v budoucnu bránilo každý kout svého území. Rozděluje alianci na tři geografické zóny, přičemž je chápána především jako odpověď na obavy z ruského útoku.
Plány navazují na loňská rozhodnutí zdvojnásobit počet bojových skupin v zemích východního křídla NATO a usilovat o rozšíření každé z nich až na 5000 vojáků. Spojenci včetně ČR nyní pracují na realizaci tohoto cíle a začínají oznamovat vlastní příspěvky.
V budoucnu má mezinárodní bojové skupiny podporovat více než 300.000 vojáků připravených zapojit se do akce maximálně do 30 dní. Ke konci loňského roku přitom bylo pod aliančním vedením kolem 40.000 vojáků. Stoltenberg poznamenal, že podmínkou pro dosažení aktuálních cílů bude také posílení obranného průmyslu, což je předmětem nového „akčního plánu“.
„Abychom tohle všechno udělali, musíme více investovat do obrany,“ řekl generální tajemník aliance. Spojenci se podle něj na summitu zavázali, že budou na armády každoročně vynakládat částky nejméně na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). K dosažení dvouprocentní hranice se členské země zavázaly v roce 2014, letos ovšem podle aktuálních odhadů tento cíl splní pouze 11 členů z 31. Česko se k nim chce přidat příští rok a nově požadavek zakotvilo v zákoně.
Hlavním českým zástupcem ve Vilniusu je prezident Petr Pavel, který má svůj program zahájit dopoledním vystoupením při sérii veřejných rozhovorů s lídry. Do hlavního města Litvy s ním v pondělí večer dorazili také ministr zahraničí Jan Lipavský či ministryně obrany Jana Černochová a šéf generálního štábu Karel Řehka.
16:43
Dnes
Ruské soudy o víkendu uvalily vazbu na dva novináře, kteří podle nich spolupracovali s týmem opozičního politika Alexeje Navalného při výrobě videí publikovaných na YouTube a odhalujících korupci ve špičkách ruské politiky. Oba novináři, kteří také spolupracovali se západními tiskovými agenturami, jsou obvinění z účasti v extremistické organizaci. Jak Konstantin Gabov, tak Sergej Karelin obvinění odmítli, ve vazbě ale zůstanou přinejmenším dva měsíce a v případě odsouzení jim hrozí až pět let ve vězení, uvedla AP.
Už dříve úřady zakázaly Navalného Fond boje pro korupci jako extremistickou organizaci, což znamená, že postih hrozí i spolupracovníkům. Většina z nich odešla do exilu, ostatní byli uvězněni, připomněla agentura AFP.
Případy Gabova a Karelina spojila se stupňováním tlaku ruských úřadů na nezávislá a zahraniční média. Po rozpoutání války proti Ukrajině se režim snaží rozdrtit jakýkoliv odpor a umlčet veškerý nesouhlas. Karelin spolupracoval s AP, která nad jeho zadržením vyjádřila „hluboké znepokojení“. Gabov jako nezávislý producent příležitostně spolupracoval s agenturou Reuters.
15:57
Dnes
„Situace na frontě se vyostřila,“ uvedl velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj. „Situace se dynamicky měnila - v některých oblastech měl nepřítel taktické úspěchy a v některých oblastech se nám podařilo zlepšit taktické postavení našich jednotek,“ napsal na Telegramu.
Podle Syrského je pro ukrajinská vojska nejsložitější situace západně od Avdijivky a Marjinky, kde se ruské síly snaží prodrat ve směru na Pokrovske a Kurachove.
„Jednotky Ozbrojených sil Ukrajiny se přesunuly na nové linie západně od Berdyči, Semenivky a Novomychajlivky (...) Celkově nepřítel dosáhl v těchto oblastech určitých taktických úspěchů, ale nepodařilo se mu získat operační převahu,“ uvedl velitel ukrajinské armády s tím, že ukrajinská vojska se ústupem snaží udržet svou bojeschopnost.
15:09
Dnes
Těla dvou utonulých mužů našla v řece Tise sobotu večer hlídka ukrajinských pohraničníků. Vzhledem k vysokým peřejím a silnému proudu se těla podařilo vytáhnout z vody až dnes ráno. Úřady se nyní snaží zjistit totožnost utonulých.
Tisa tvoří částečně hranici Ukrajiny s Rumunskem, Maďarskem a Slovenskem. Přes řeku se podle médií snaží dostat muži obávající se povolání do války proti Rusku. Po invazi ruských vojsk ukrajinské úřady zakázaly mužům od 18 do 60 let cestovat do zahraničí.
Od vypuknutí války jen na úseku, který střeží pohraniční jednotka z Mukačeva, našli těla už 24 mužů, kteří se pokoušeli řeku překročit, uvedl ukrajinský list. Ačkoliv momentálně stav vody v řece klesl, pokoušet se ji přeplavat je mimořádně nebezpečné, a to zejména v noci, kdy plavec může narazit do ostrých kamenů či zbytků stromů, nemluvě o prudkém proudu a nízké teplotě vody, varují pohraničníci.
Témata:
Související
