Prigožin dostal zpátky zabavené jmění. Miliardy a cihly zlata mu vrátila „vyšší moc“, píší v Rusku
Vůdci soukromé armády ruských žoldnéřů známých jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina Jevgeniji Prigožinovi vrátili miliardy rublů, statisíce dolarů a zlaté cihly, které agenti tajné služby FSB zabavili při domovních prohlídkách v Petrohradu po neúspěšné vzpouře žoldnéřů. Uvedl to dnes petrohradský server Fontanka. Připomněl, že Prigožin se k zabavenému jmění hned přihlásil s vysvětlením, že jde o peníze na výplaty a na odškodnění pro příbuzné zabitých žoldnéřů. Podle portálu byl Prigožin o víkendu v Moskvě.
„Zpočátku se bezpečnostní složky nechystaly vrátit zabavené prostředky - deset miliard rublů (asi 2,42 miliardy Kč), statisíce dolarů a pět zlatých cihel. Ale - soudě podle dalšího zvratu v této věci - zasáhla vyšší moc,“ píše Fontanka.
Bývalý vzbouřenec podle serveru do Petrohradu pro peníze osobně nepřijel, i když o minulém víkendu byl „podle předběžných údajů“ v Moskvě, kde se zúčastnil blíže neupřesněných porad. „Místo Jevgenije Prigožina přijel převzít miliardy jeho řidič s plnou mocí. Lze jen hádat, jak se celá procedura odehrála, ale peníze se sotva přepočítávaly,“ napsala Fontanka. Dodala, že obě dodávky, které FSB zkonfiskovala spolu s penězi, zůstaly na svých místech.
Žoldnéře financoval ruský stát
V době vzpoury - 23. a 24. června - Prigožin obvinil ruské ministerstvo obrany, které dlouhodobě kritizoval za neschopnost při vedení války proti Ukrajině, z útoku na jeho síly, které pak ovládly Rostov na Donu a vyrazily na Moskvu.
Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Prigožina a jeho muže ze zrady, později ale přistoupil na dohodu zprostředkovanou běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem, která umožnila Prigožinův odlet do běloruského exilu. Wagnerovci dostali na výběr, aby buď pokračovali ve službě v ruské armádě, anebo odešli do Běloruska či do civilu.
Putin mezitím veřejně připustil, že žoldnéře plně financoval ruský stát. Jen od loňského do letošního května skupině Jevgenije Prigožina vyplatil více než 86 miliard rublů (asi 21,7 miliardy Kč), uvedl při setkání s ruskými vojáky v Kremlu 27. června.
„Jen od května 2022 do května 2023 stát vyplatil Wagnerově společnosti 86,262 miliardy rublů na výplaty a prémie,“ řekl Putin podle tiskových agentur. Dodal, že na výplaty připadlo 70,384 miliardy, na prémie 15,877 miliardy a na „pojištění“ navíc ještě dalších 110,179 miliardy rublů (asi 27,8 miliardy Kč).
Prezident tuto poslední položku blíže nijak nevysvětlil, média ale odhadovala, že jde o odškodnění pozůstalým. Prigožin dříve tvrdil, že svou žoldnéřskou společnost financoval sám, než si „globální rozšíření“ jejích aktivit vynutilo hledat i jiné zdroje financování. Žoldnéři kromě Ukrajiny působí také na Blízkém východě a v Africe.
Evropské akcie dnes zaznamenaly nejvýraznější nárůst za více než dva týdny, přispěly k tomu naděje na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Investoři rovněž posuzovali čtvrtletní firemní výsledky a nová americká cla. Panevropský index STOXX Europe 600 se zvýšil o 0,92 procenta a uzavřel na týdenním maximu 546,05 bodu.
K růstu evropského akciového trhu velkou měrou přispěl finanční sektor. Index sledující akcie bank vzrostl o dvě procenta a dostal se nejvýše od roku 2010, zatímco index sledující akcie pojišťoven si připsal 1,6 procenta a vyšplhal se na rekordní maximum, napsala agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal poradce pro národní bezpečnost Indie, která čelí nově uvaleným dodatečným americkým clům kvůli odběru ruské ropy. Poradce indického premiéra Naréndry Módího Adžit Doval v Moskvě podle agentur Reuters a AFP oznámil, že se chystá Putinova návštěva v nejlidnatější zemi světa.
Putin přijal Dovala v Kremlu, uvedl úřad ruského prezidenta v krátkém komuniké. Doval se předtím setkal také s tajemníkem ruské bezpečnostní rady a bývalým ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem. Podle indických médií se Doval vydal do Ruska v úterý v noci. Den nato americký prezident Donald Trump vydal nařízení uvalující dodatečné 25procentní clo na dovoz indického zboží, které tak nyní podléhá 50procentním clům.
