Prigožin dostal zpátky zabavené jmění. Miliardy a cihly zlata mu vrátila „vyšší moc“, píší v Rusku
Vůdci soukromé armády ruských žoldnéřů známých jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina Jevgeniji Prigožinovi vrátili miliardy rublů, statisíce dolarů a zlaté cihly, které agenti tajné služby FSB zabavili při domovních prohlídkách v Petrohradu po neúspěšné vzpouře žoldnéřů. Uvedl to dnes petrohradský server Fontanka. Připomněl, že Prigožin se k zabavenému jmění hned přihlásil s vysvětlením, že jde o peníze na výplaty a na odškodnění pro příbuzné zabitých žoldnéřů. Podle portálu byl Prigožin o víkendu v Moskvě.
„Zpočátku se bezpečnostní složky nechystaly vrátit zabavené prostředky - deset miliard rublů (asi 2,42 miliardy Kč), statisíce dolarů a pět zlatých cihel. Ale - soudě podle dalšího zvratu v této věci - zasáhla vyšší moc,“ píše Fontanka.
Bývalý vzbouřenec podle serveru do Petrohradu pro peníze osobně nepřijel, i když o minulém víkendu byl „podle předběžných údajů“ v Moskvě, kde se zúčastnil blíže neupřesněných porad. „Místo Jevgenije Prigožina přijel převzít miliardy jeho řidič s plnou mocí. Lze jen hádat, jak se celá procedura odehrála, ale peníze se sotva přepočítávaly,“ napsala Fontanka. Dodala, že obě dodávky, které FSB zkonfiskovala spolu s penězi, zůstaly na svých místech.
Žoldnéře financoval ruský stát
V době vzpoury - 23. a 24. června - Prigožin obvinil ruské ministerstvo obrany, které dlouhodobě kritizoval za neschopnost při vedení války proti Ukrajině, z útoku na jeho síly, které pak ovládly Rostov na Donu a vyrazily na Moskvu.
Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Prigožina a jeho muže ze zrady, později ale přistoupil na dohodu zprostředkovanou běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem, která umožnila Prigožinův odlet do běloruského exilu. Wagnerovci dostali na výběr, aby buď pokračovali ve službě v ruské armádě, anebo odešli do Běloruska či do civilu.
Putin mezitím veřejně připustil, že žoldnéře plně financoval ruský stát. Jen od loňského do letošního května skupině Jevgenije Prigožina vyplatil více než 86 miliard rublů (asi 21,7 miliardy Kč), uvedl při setkání s ruskými vojáky v Kremlu 27. června.
„Jen od května 2022 do května 2023 stát vyplatil Wagnerově společnosti 86,262 miliardy rublů na výplaty a prémie,“ řekl Putin podle tiskových agentur. Dodal, že na výplaty připadlo 70,384 miliardy, na prémie 15,877 miliardy a na „pojištění“ navíc ještě dalších 110,179 miliardy rublů (asi 27,8 miliardy Kč).
Prezident tuto poslední položku blíže nijak nevysvětlil, média ale odhadovala, že jde o odškodnění pozůstalým. Prigožin dříve tvrdil, že svou žoldnéřskou společnost financoval sám, než si „globální rozšíření“ jejích aktivit vynutilo hledat i jiné zdroje financování. Žoldnéři kromě Ukrajiny působí také na Blízkém východě a v Africe.
Ruský dron v noci zasáhl devítipatrovou obytnou budovu v Dnipru a zničil byty ve čtvrtém až šestém patře, píše BBC s odvoláním na ukrajinské záchranné služby. Záchranáři v pátém patře našli tělo ženy, mezi zraněnými jsou dvě děti. Evakuováno bylo celkem 28 lidí včetně pěti dětí.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast.
„Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje,“ napsala ministryně na facebooku.
