Chceme cokoliv, hlavně ať je to u moře! Rusové skupují nemovitosti v okupovaném Mariupolu
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se okupanti zaměřují na dobývání přístavního města Mariupol. To se nachází zhruba 60 kilometrů od ruských hranic. Podle ruských opozičních zpravodajských webů mají okupanti zájem o nemovitosti ve válkou zpustošeném městě. Podle některých bude Mariupol za krátkou dobu skvělou dovolenkovou destinací. Většina zájemců chce v Mariupolu bydlet hlavně kvůli moři.
Přístavní město Mariupol, které leží přibližně šedesát kilometrů od ruských hranic, se stalo symbolem zkázy ruské invaze. V loňském roce bylo v Mariupolu zničeno na 90 procent všech bytových domů a 60 procent rodinných domů. Podle tamního starosty Vadyma Bojčenka doposud v Mariupolu zemřelo přibližně 10 tisíc civilistů.
Nejhorší masakr se ve městě odehrál 16. března loňského roku, kdy ruský nálet zasáhl divadlo, kde se ukrývalo asi 1000 osob, mezi kterými byly i děti. O život tehdy přišly podle odhadů stovky lidí.
Válečný konflikt vyhnal z půlmilionového Mariupolu většinu původních obyvatel. V těžkých podmínkách zůstalo zhruba sto tisíc obyvatel, kteří se snaží ve městě přežívat všemi možnými způsoby.
Přes 300 budov šlo k zemi
Ruský opoziční zpravodajský web Meduza tento týden upozornil na skutečnost, že se na ruské sociální síti VKontaktě objevují čím dál častěji skupiny, které se zaměřují na prodej nemovitostí v Mariupolu.
Zájemci jsou z různých koutů Ruska, nejčastěji z Krasnojarsku, Nižního Novgorodu, Moskvy, Petrohradu nebo Krasnodaru. Podle Meduzy bylo v Mariupolu ke konci letošního března opraveno na 1829 budov. 36 obytných budov bylo přestavěno či nově postaveno. 361 objektů muselo jít kvůli alarmujícímu stavu k zemi.
Na Avitu, ruském inzertním webu s nemovitostmi, je v současnou chvíli kolem 70 nabídek. Polovinu z nich tvoří byty, druhou rodinné domy, které Ukrajinci v důsledku války opustili, a jsou tak neobydlené. K dispozici je i jedna budova s komerčními prostory. Průměrný nabízený byt v Mariupolu vyjde zájemce na tři miliony rublů (v přepočtu 766 tisíc korun), rodinný dům s pozemkem zase na za 4,8 milionu rublů (v přepočtu 1,1 milionu korun).
Levné bydlení u moře
„Chceme žít u moře a na místě s nízkou ekologickou zátěží. Nemovitosti v Mariupolu jsou docela levné a nabídky práce pro manžela, který je elektrikář, jsou slibné,“ popsala svůj důvod ke koupi nemovitosti Ruska Irina. Její rodina se sice bojí, že se bude v oblasti stále bojovat, věří ale, že válka nebude trvat věčně.
„Chci si tam koupit nemovitost. Věřím, že město bude vzkvétat a v blízké budoucnosti se stane dobrou prázdninovou destinací,“ myslí si Rus Eldar.
Podle serveru Bumaga si většina Rusů, kteří hledají byty nebo domy v okupovaném Mariupolu, nepřipouští variantu, že se ruské okupační síly v případě úspěšné protiofenzivy ukrajinské strany budou muset z města stáhnout. Většina z nich rovněž město považuje za součást Ruska a má zájem se do Mariupolu nastěhovat, i když ho nikdy neviděla.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun. „Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka. Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun. Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko. Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. „Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
