Chceme cokoliv, hlavně ať je to u moře! Rusové skupují nemovitosti v okupovaném Mariupolu
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se okupanti zaměřují na dobývání přístavního města Mariupol. To se nachází zhruba 60 kilometrů od ruských hranic. Podle ruských opozičních zpravodajských webů mají okupanti zájem o nemovitosti ve válkou zpustošeném městě. Podle některých bude Mariupol za krátkou dobu skvělou dovolenkovou destinací. Většina zájemců chce v Mariupolu bydlet hlavně kvůli moři.
Přístavní město Mariupol, které leží přibližně šedesát kilometrů od ruských hranic, se stalo symbolem zkázy ruské invaze. V loňském roce bylo v Mariupolu zničeno na 90 procent všech bytových domů a 60 procent rodinných domů. Podle tamního starosty Vadyma Bojčenka doposud v Mariupolu zemřelo přibližně 10 tisíc civilistů.
Nejhorší masakr se ve městě odehrál 16. března loňského roku, kdy ruský nálet zasáhl divadlo, kde se ukrývalo asi 1000 osob, mezi kterými byly i děti. O život tehdy přišly podle odhadů stovky lidí.
Válečný konflikt vyhnal z půlmilionového Mariupolu většinu původních obyvatel. V těžkých podmínkách zůstalo zhruba sto tisíc obyvatel, kteří se snaží ve městě přežívat všemi možnými způsoby.
Přes 300 budov šlo k zemi
Ruský opoziční zpravodajský web Meduza tento týden upozornil na skutečnost, že se na ruské sociální síti VKontaktě objevují čím dál častěji skupiny, které se zaměřují na prodej nemovitostí v Mariupolu.
Zájemci jsou z různých koutů Ruska, nejčastěji z Krasnojarsku, Nižního Novgorodu, Moskvy, Petrohradu nebo Krasnodaru. Podle Meduzy bylo v Mariupolu ke konci letošního března opraveno na 1829 budov. 36 obytných budov bylo přestavěno či nově postaveno. 361 objektů muselo jít kvůli alarmujícímu stavu k zemi.
Na Avitu, ruském inzertním webu s nemovitostmi, je v současnou chvíli kolem 70 nabídek. Polovinu z nich tvoří byty, druhou rodinné domy, které Ukrajinci v důsledku války opustili, a jsou tak neobydlené. K dispozici je i jedna budova s komerčními prostory. Průměrný nabízený byt v Mariupolu vyjde zájemce na tři miliony rublů (v přepočtu 766 tisíc korun), rodinný dům s pozemkem zase na za 4,8 milionu rublů (v přepočtu 1,1 milionu korun).
Levné bydlení u moře
„Chceme žít u moře a na místě s nízkou ekologickou zátěží. Nemovitosti v Mariupolu jsou docela levné a nabídky práce pro manžela, který je elektrikář, jsou slibné,“ popsala svůj důvod ke koupi nemovitosti Ruska Irina. Její rodina se sice bojí, že se bude v oblasti stále bojovat, věří ale, že válka nebude trvat věčně.
„Chci si tam koupit nemovitost. Věřím, že město bude vzkvétat a v blízké budoucnosti se stane dobrou prázdninovou destinací,“ myslí si Rus Eldar.
Podle serveru Bumaga si většina Rusů, kteří hledají byty nebo domy v okupovaném Mariupolu, nepřipouští variantu, že se ruské okupační síly v případě úspěšné protiofenzivy ukrajinské strany budou muset z města stáhnout. Většina z nich rovněž město považuje za součást Ruska a má zájem se do Mariupolu nastěhovat, i když ho nikdy neviděla.
Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynuli tři lidé a dalších 14 utrpělo zranění, řekl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti. Na Ukrajině od počátku ruské invaze v únoru 2022 do letošního dubna při útocích dronů krátkého doletu zahynulo nejméně 395 civilistů, dalších více než 2630 utrpělo zranění. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) to uvedla v nově zveřejněné zprávě, podle které se většina úmrtí a zranění stala po ruských úderech na neokupovaná území Ukrajiny. Zpráva zdokumentovala případy, při kterých operátoři bezpilotních prostředků útočili na civilisty jedoucí v soukromých autech, autobusech, při chůzi venku, při humanitární práci či při pomáhání s evakuací. HRMMU eviduje i údery na jasně označené sanitní vozy. „Ačkoli jsou samy o sobě méně ničivé než dělostřelecká palba či rakety, tak rozsah a rostoucí četnost útoků dronů krátkého doletu z nich udělaly jednu z nejsmrtonosnějších zbraní na Ukrajině,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. Poznamenala, že dronové útoky přinášejí utrpení, vyvolávají strach a vážně narušují každodenní život, u frontových regionů pak lidem komplikují přístup k základním službám. Velvyslankyně Spojených států v Moskvě Lynne Tracyová ukončila svou práci v Rusku a opouští zemi. Uvedly to dnes tiskové agentury s odvoláním na sdělení amerického velvyslanectví v Moskvě na sociální síti Telegram. Podrobnosti nejsou známy. „Jsem hrdá na to, že jsem mohla zastupovat svou zemi v Moskvě v tak náročné době,“ uvedla velvyslankyně. „Inspirovala mě setkání s Rusy, kteří každý den pracují na lepší budoucnosti,“ dodala a své vyjádření zakončila verši ruského básníka Alexandra Puškina o lásce k vlasti, svobodě a cti. Tracyová působila v Moskvě od ledna 2023. Dříve byla velvyslankyní v Arménii. Americká velvyslankyně letos v únoru patřila k lidem, kteří v Moskvě přišli vzdát hold památce ruského opozičního předáka Alexeje Navalného u jeho hrobu na výročí politikovy neobjasněné smrti ve vězení za polárním kruhem.
